Smutná súdánská válka

Súdán býval největší africkou zemí, větší než Libye nebo Alžír. Ale i když se rozdělil na sever a jih, jsou to dva obrovské celky. Jihoafrický tisk sice nyní někdy použije (viz zprávy na Pachodo.org) pro Jižní Súdán termín „Malý Súdán“, ale to se asi sotva ujme. Kdyby tento „region“ patřil do Evropy, zařadil by se i před Ukrajinu, největší stát našeho kontinentu, bereme-li samozřejmě Rusko jako evroasijskou a i světovou jedničku zvlášť.

Za deset týdnů byly a pořád ještě jsou naplánovány velké oslavy prvního výročí africky „sametového“ rozdělení Súdánu a tedy také vznik zcela samostatného Jihosúdánského státu. V hlavním městě Džubě v katedrále svaté Terezy budou celebrovat celý týden díkuvzdání nejen jihosúdánští katoličtí biskupové, ale také mnozí jejich kolegové z ostatních afrických zemí. Současné boje v hraniční oblasti zatím nejsou rozsáhlé, ale jsou kruté. Mluví se o druhé vlně útěku civilistů. Ta první vyhnala z domovů asi čtyřicet tisíc lidí.

Sto padesát let válek o moc nad Súdánem tedy nekončí. Proč je tu válka nová? Oč se válčí? Příčin je celá řada, ovšem válka o naftová pole (jejichž kapacitu a perspektivnost spolehlivě potvrzují průzkumy posledních let) je „až na prvním místě“.

Ještě před nedávnem geografický pojem Heglig nikdo ve světě neznal (v archivech British Petroleum ovšem figuruje už od roku 1970). Nyní figuruje na všech naftových burzách světa. Než začaly v polovině tohoto měsíce boje (Sever začal bombardovat druhé a třetí centrum Hegligu velkými bombami, které nesly staré ruské bombardéry AN), hegligská naftová pole představovala polovinu těžby súdánské nafty z celkové produkce, jež dělá kolem čtvrt milionu barelů denně.

Velmoci na stráži

„Je to smutná válka“, komentoval vývoj pekingský rozhlas. Nemohl si nevšímat situace v dalekém Súdánu, protože Čína tam má velké zájmy. A také zrovna přijel do Pekingu na návštěvu prezident Jižního Súdánu Salva Kiir. Dostalo se mu ujištění od čínského prezidenta Hu Jintaa, že se nic nemění na velkých plánech hospodářského rozvoje. Do konce tohoto roku mají být v Jižním Súdánu postaveny petrochemické závody, jejichž hlavní část – rafinerie – by zcela zajistila nezávislost na dodávkách benzinu a nafty pro domácí potřebu.

Čína však zdůraznila, že boje musí okamžitě ustat. Tisk zcela jednoznačně uvedl, že ozbrojený konflikt začal vpádem z jihu do pohraniční oblasti, na kterou Jižní Súdán nárok nemá. Stejné stanovisko zaznělo z Moskvy. Jižanské oddíly se pak stáhly. Jednak na rychlou vojenskou akci ze severu nebyly dobře připraveny a jednak těžko ignorovat názory těch, od nichž jsou rozhodující měrou vyzbrojeny.

V USA je teď v plném proudu agitační souboj, kdo bude příští čtyři roky nájemníkem v Bílém domě. Nicméně i při návštěvě Severní Caroliny v rámci předvolební kampaně se prezident Obama nemohl nevyjádřit také k súdánskému konfliktu. Byl věcný: „Neexistuje vojenské řešení.“ To je ostatně naprosto zjevné, jako vždy, když dojde ke konfliktu, při němž není na žádné straně dost sil, aby protivník musel prosit o milost. Následně přichází na řadu rétorika a silácká slova. V tomto případě s veškerou orientální vynalézavostí. 

Prezident Omar al-Bašír (po návštěvě severními silami znovu obsazené oblasti Hegligu) vítězně pokynul divákům chartúmské televize se slovy: „Je rozhodnuto. Definitivně. Ať ti tam raději zalezou a nevystrkují moc nos. Jednat s nimi nebudu. Kdo by jednal s jedovatým hmyzem.“ Jih odpovídá stejně vybraným slovníkem: „Bašír už brzy zahyne. Tak ať si vybere pohodlnou rakev, to bude jeho příští útočiště na věky věků. Ale toto je naše země zaslíbená. Tak, jako ti, kteří kdysi rozhodně vyšli z Egypta, aby se už nikdy nestali faraonovými otroky, tak už nikdy nebudou naše krky v chartúmském jařmu.“

Věcnější politici Jižního Súdánu mluví s větším klidem. Soudí, že spíše dřív než později se musí realisticky jednat. Nafta je nesmírně důležitá jak pro súdánský sever, tak jih. K dohodě dojít musí a je nesmyslné ztrácet cenný čas.

Hlavní stratég Jižního Súdánu, náměstek ministra obrany Majak D'Agoot předpokládá, že Omar al-Bašír ještě podnikne několik provokací, aby pozice severu vypadala pevněji, než ustoupí naléhání Rady Africké Unie, aby se jednalo. Pak zřejmě opět v Etiopii se zase sejdou představitelé Chartúmu a Džuby a dohodnou se o dělbě súdánských „naftodolarů“. Generál D'Agoot ví, že Sever má problémy nejen na společné hranici, ale také s rebely na řadě dalších míst. Jsou tu problémy s delimitací na Modrém Nilu, Abyei, a teď je ten nejpalčivější v oblasti Kordofanu. Nakonec není jasno v tom hlavním, kdo má vlastně jaké těžební právo na naftu, a nejen tu.

Salva Kiir se má z Pekingu vrátit až zítra s příslibem dalších čínských plánů, projektů (železnice, zdvojení ropovodů jak do Keni, tak do Djibuti) a asi s tichou dohodou i o dodávkách moderních zbraní. To, že je jihosúdánský prezident v Číně dost dní, přestože se „doma“ bojuje, ukazuje na velmi limitující lokalizaci konfliktu, a také na to, že Čína může být lepší arbitr než Haag, který různé vnitrosúdánské kauzy řešívá.

Salva Kiir může taky (je slyšet tolik hlasů, že je to hodně pravděpodobné) projednat s Číňany i osud hlavního města Jihu. Dosud je to Džuba ležící hodně blízko jižní hranice. Je to nejrychleji rostoucí město světa. Mělo-li toto centrum před deseti lety ani ne sto padesát tisíc obyvatel, dnes se blíží čtyřem stům tisícům. A jihosúdánská vláda chce mít hlavní město bezpečněji víc na severu. Má jím být Ramciel, který teprve vznikne. Ještě ho na žádné mapě světa nenajdete, jen si můžete udělat tečku na souřadnicích 05°52' severní šířky a 31°41' východní délky. Na tom, jak bude vypadat, si třeba už brousí zuby novodobý čínský „Li“ Corbusier. Nová metropole má být vystavěna podle velkorysých plánů, hodných afrického XXI. století.

Súdánu, zvláště toho jižního, se pak týká skvělá, nejnovější význačná geologická událost naší doby. Byla vypracována a je už dohotovena celoafrická mapa všech významných ložisek podzemních vod. Nepřeženu, označím-li to za téměř epochální startovní výstřel k boji za lidštější Afriku, kde trpí žízní desítky milionů úst i polí.

Je to významnější než to, jak se bude momentálně vyvíjet smutný, zbytečně krvavý súdánský konflikt, páchnoucí mocenskou arogancí jak z jihu, tak ze severu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...