Skutečná pravda jen těžko vítězí

Rozhovor bývalého prezidenta Václava Havla se známou novinářkou Petrou Procházkovou ve středečních Lidových novinách se v duchu profesního zaměření tazatelky soustředil především na poměry v současném Rusku. Havel tam neříkal jen svoje osobní názory, ale odhalil i věci, které sám asi nepovažuje za pravděpodobné, ale nad nimiž přesto nelze jen tak mávnout rukou. Připomněl totiž teorii zesnulého politologa Zdeňka Mlynáře, který prošel významnými komunistickými funkcemi a nakonec skončil v emigraci. Havel ho cituje v tom smyslu, že v komunistickém systému platí jako univerzální princip, že když se někdo dostane do významné funkce, tak nejdřív odstraní ty, kteří se o jeho vzestup nejvíce přičinili. Není prý tedy tak docela vyloučeno, že nyní by mohlo nastat něco jako Medveděvova éra. V zámlce se tím naznačuje, že Medveděv by po nástupu do prezidentské funkce mohl odstavit svého politického dobrodince Vladimíra Putina.

Jak již řečeno, nezdá se, že by Václav Havel pokládal takovou možnost za pravděpodobnou či vůbec možnou. Nicméně z této úvahy vyplývá, že i on považuje úlohu osobnosti v dějinách za velmi důležitou. Musím se přiznat, že už delší dobu tápu v nejistotě, zdali je to opravdu tak absolutní, jak to často vypadá. Bylo mi vždycky proti mysli, že se nám dějiny podávaly jen jako seznam činů jednotlivých vládců a světový vývoj se vměstnával jen do etap určovaných jejich vládnutím. Pak sice přišel marxismus s téměř náboženskou teorií, že svět se vyvíjí působením sil člověku nadřazených, ale paradoxně právě z této filosofie vzešel snad nejpříšernější kult osobnosti, jaký kdy svět vůbec poznal.

Jakkoli zajisté platí, co Václav Havel v tom rozhovoru také říká, že totiž bytostným českým národním zájmem by mělo být, aby naše planeta neshořela nebo nezmrzla, nutno střízlivě dodat, že právě tohle nemůže spočívat v rukou sebevýše postaveného člověka, a to nejen u nás, ale i v jiných zemích. Ale v minisvětě jednotlivých států je úloha osobností nesporná. Zde bychom měli připomenout slova Václava Klause, který nedávno řekl, že ve funkci prezidenta ani tak nepociťuje nějakou mimořádnou moc, ale spíš určitý vliv. To, myslím, platí dnes pro většinu politiků a platilo to i pro Václava Havla, když byl prezidentem. I když bychom zajisté našli mnoho věcí, kde by se Havlovi dalo vyčítat, že svého vlivu nedokázal využít například k řádnému vyrovnání s komunistickou minulostí nebo k zamezení tunelování nadřazením mravnosti a práva nad tržní ekonomiku, přece jen se zdá, že mnoha svými aktivitami pomáhal lepším věcem, než činí jeho nástupce. Přesto však nelze jinak než se ptát, zdali podle známého Havlova hesla nakonec nějaká pravda vítězí nad lží, když často pořádně nevíme, co to ta pravda je.

Třeba zrovna teď: Bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová je zajisté hluboce přesvědčena o své pravdě, že zde existuje justiční mafie ve službách politiky, ale chci vidět, jak paní Benešová tuto svou pravdu obhájí, když ji lidé, které v této souvislosti jmenovala, budou soudně žádat o omluvu. Neboť dokázat se nedá často vůbec nic a případná faktická pravda vždy ustoupí právnímu výroku, který vůbec pravdivý být nemusí.

S podobnými jevy se setkáváme prakticky neustále bez ohledu na to, zdali v této zemi vládli komunisté nebo po nich demokraté různých názvů, respektive ten nebo onen prezident. Zpravidla všichni ustoupí nepravdě a pravdu nechávají padnout, takže alespoň v politických špičkách zůstávají samí „bezúhonní“. A když některé kauzy jako třeba lehké topné oleje, Unipetrol či František Mrázek začnou volat do nebe, klidně se ztratí třeba šestnáct set stránek kompromitujících spisů a viníkům se celá věc promlčí, jak jsme si mohli přečíst zrovna v pátečních novinách.

Vypadá to skoro tak, jako by i společenské zlo, které na nás vystrkuje rohy z téměř každé stránky novin, bylo také jakýmsi nezvládnutelným přírodním jevem souvisejícím s postupující zkázou toho, čím je tento svět stále ještě krásný. Jak to napravit zatím ještě nevíme, ale přemýšlet o tom musíme neustále, jinak si nakonec větev pod sebou opravdu podřežeme.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6.

  • novinářka Petra Procházková http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/35/3452.jpg
  • Bývalý prezident autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/118/11706.jpg
  • Podnikatel František Mrázek, který byl v lednu 2006 zavražděn. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/33/3274.jpg
  • Stínová ministryně spravedlnosti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/4/328.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...