Šéf WikiLeaks se nevzdává

Julian Assange je pod zámkem, ale jeho WikiLeaks dál žije svým životem. Pravda, po mezinárodních restrikcích poněkud již stísněným, nicméně stále bojovným. Na obranu Assange štvaného Interpolem a zadrženého podle švédského zatykače se ve jménu svobody slova šikují štáby právníků. Sám zatčený, který svou činnost považuje za žurnalistiku a jenž se dobrovolně přihlásil britské policii, vydání do Švédska odmítá a riskuje tak řadu měsíců v ostrovní věznici. Hrozí mu totiž, že by ho Švédsko, kde byl obviněn „pouze“ ze sexuálních deliktů, mohlo vydat i do Spojených států, které se s ním chtějí vypořádat za zveřejnění tajných amerických dokumentů.

Pohledy na aktivitu někdejšího člena australské hackerské party se diametrálně liší. Od nadšení z průlomu do nejutajovanějších sfér americké armády a světové diplomacie přes znechucení z nespolehlivosti amerického bezpečnostního systému až po přímé obviňování Assange z mediálního terorismu. Podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Philipa Crowleyho je Assange anarchista, na něhož se nevztahuje ochrana pro novináře.Řekněme ovšem rovnou, že označení úniku tajných informací za „11. září světové diplomacie“ je značně přehnané. Zvláště proto, že zjevně jen nepatrné množství z tisíců WikiLeaksem „odtajněných“ tajných depeší má závažnější charakter. Obava saúdskoarabských monarchů z totalitního Íránu a jeho prezidenta v „reprezentačních“ montérkách je světu známá i bez WikiLeaks. Žádnou bombou není ani rezervovaný postoj prosperující Číny vůči severokorejské militantní dynastii Kim. Většina zveřejněných zpráv jsou banální nebo rutinní postřehy, případně drby, na nichž je zajímavá jen diplomatická hantýrka, ostatně náruživě pěstovaná třeba Winstonem Churchillem nebo Janem Masarykem.   

Poněkud podivná je ale zpráva o plánech NATO na obranu Pobaltí a Polska před případným ruským útokem. Podle WikiLeaks bylo takové rozhodnutí učiněno po nátlaku USA a Německa začátkem letošního roku a potvrzeno špičkami NATO na summitu v Lisabonu minulý měsíc. Z úniku tajných informací je ovšem podezřelý - jako jediný - vojenský analytik Bradley Manning, jehož americké úřady drží ve vazbě od letošního května. Tato časová disproporce napovídá, že neexistuje pouze jeden informátor, ale že po zatčení Manninga „pracuje“ s databází (dostupnou údajně 2,5 milionu privilegovaných uživatelů) i další průkopník či průkopníci „svobody důvěrných informací“.

Neuvěřitelná přístupnost a chabá ochrana státně důležité korespondence jsou asi nejvážnější problémy, které WikiLeaks nastolil. Duševně nevyrovnaný vojín Manning je přímo prototypem člověka, který se do blízkosti tajných informací nikdy neměl dostat. Vojenská služba na americké základně v Iráku ho frustrovala, důstojníci ho prý ignorovali a musel tajit, že je homosexuál. Napadlo ho ukrást tajné dokumenty a zveřejnit je. S tímto plánem a jeho následným provedením se svěřil americkému hackerovi Adrianu Lamovi, který ho později prozradil. „Bůh ví, co se teď stane. Snad to spustí mezinárodní diskuzi, debaty a reformy… Jestli ne, tak jsme ten nejpitomější živočišný druh,“ psal Manning Lamovi po předání dat WikiLeaksu. Nyní mu za zneužití pravomocí, uvolnění tajných informací a ohrožení bezpečnosti státu hrozí, že příštích padesát let stráví ve vězení. Odpovídající trest by měl čekat Manningovy nadřízené a psychology, kteří ho pro službu na tak exponovaném místě prověřovali. Ale ani tvrdé tresty neobnoví spolehlivost bezpečnostních systémů USA, tu může zajistit jen sofistikovanější a přísnější metodika zacházení s důvěrnými informacemi.

Kauza WikiLeaks samozřejmě nekončí, do hry jsou zatažena prestižní média, která s Assangem spolupracovala, např. Guardian, New York Times nebo Los Angeles Times. Vyloučen není ani Assangeův projekt aukcí citlivých dat, který znovu může rozbouřit světovou scénu. Devětatřicetiletý „kočovník“ Assange, který má po rodičích herectví v krvi, si po měsících převleků, úniků a skrývání užil i svůj fenomenální týden slávy. Jeho dobrodružné povaze zřejmě nebude cizí ani role mučedníka pro svobodu slova – jen bude-li i za vězeňskou zdí stále v centru pozornosti bulvárních médií.

  • Julian Assange autor: Salvatore Di Nolfi, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2157/215669.jpg
  • Bradley Manning zdroj: en.wikipedia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2140/213920.jpg
  • WikiLeaks autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2153/215246.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...