Ruský kmotr „Děda Chasan“ skončil stylově

Ve středu 16. ledna v Moskvě za bílého dne (ve 14:40) zatím nepolapený profesionální snajpr zastřelil asi nejvlivnějšího mafiána současného Ruska. Významného „vora v zakoně“ dostihla smrt na Povarské ulici, uprostřed Moskvy. Ostřelovač použil samopal s tlumičem – zbraň, jakou jsou vyzbrojeny speciální protiteroristické oddíly ruské policie. Jedna kulka zranila také ženu, která šla poblíž. Byla zaměstnankyní restaurace, kde Chasan krátce předtím dobře obědval. Vážně zraněná žena je nyní v péči lékařů Botkinské nemocnice.

Velkého kmotra dovezla sanitka do této známé nemocnice také, ale naději přežít už neměl. Jsou dvě verze o tom, jak se vše seběhlo. Podle první děd Chasan vyšel na ulici bez svých bodyguardů. Druhá verze tvrdí, že kolem bylo jeho goril dost, pět nebo šest. Ale ti ho nemohli ochránit před výstřely z vyšších pater protějšího domu, kde sídlí Mezinárodní společnost spisovatelských organizací (z bývalého SSSR). Policie si je jista, že šlo o pečlivě naplánovanou akci. V budově, odkud se střílelo, měl i Chasan své obchodní kanceláře. V jedné z nich, dobře vybavené proti odposlechům, sjednával obchody ruského i mezinárodního formátu. A celý dům byl vždycky pod jeho bezpečnostní kontrolou. Snajpr se do ní mohl dostat zřejmě jen zradou.

Policie teď zkoumá, odkud přesně střílel, zda z okna některého bytu nebo přímo ze střechy. Vražedný samopal se našel na chodbě ve vyšších patrech objektu – mezi pátým a šestým poschodím. Samozřejmě bez otisků prstů, za to i s pouzdrem na větší kytaru.

Střelivem byly speciální průrazné náboje. Takové, které stejně jako zmíněnou zbraň používají armádní jednotky a přepadové oddíly ruského ministerstva vnitra. Vedle samopalu se našlo šest vystřelených nábojnic, i když ve zprávě policie se stále mluví jen o čtyřech ranách.

Nebyl to první pokus zlikvidovat dosavadního nejvlivnějšího ruského mafiána. Třeba v září roku 2010, taky v Moskvě, na Tverské ulici (dříve Gorkého) se Chasana pokusila konkurence zlikvidovat v okamžiku, kdy přijel k domu, kde bydlel jeho syn. Tehdy ze čtyř výstřelů byl zasažen jen jednou a ne smrtelně.

Dědu Chasanovi by příští měsíc bylo 76 let. Narodil se v Tbilisi a 24. února 1937 byl pravoslavně pokřtěn jako Aslan. Po otci byl poloviční Kurd. Jeho matka byla nesmírně krásná, ale těžko říct, jaké vlastně byla národnosti – možná Lezginka, Arménka, Turkménka. A možná Ukrajinka. Rodové jméno je Usojan, někdy Usajan, často poruštěně Usajanov. Vyberte si podle toho, z jakého soudního protokolu či novinových zpráv čerpáte.

Aslan byl prvně souzen za své zločiny v roce 1956, když mu bylo 19 let. Tedy ještě za Chruščova. Tehdy dostal půldruhého roku za odpor při zatýkání. Jednoho milicionáře kopnul do břicha a druhému vyrazil zuby. Podruhé se dostal za mříže až za další tři roky, za loupež. V roce 1966, už za Brežněva, byl odsouzen za spekulace, při níž šlo o velké miliony. Tehdy se mu za to dostalo od loupežnické pospolitosti sovětské éry velkého uznání. Přímo v trestaneckém lágru byl korunován na Velkého šéfa. Od té doby byl označován za „Vora v zakoně“ jako jednička.

Od konce osmdesátých let už měl pod kontrolou nejsilnější zločinné skupiny na jihu Ruska. Na konci sovětské éry, od začátku devadesátých let byl „generálem“ (tak mu říkali na Kavkaze) a vedl postupně několik válek s jinými sovětskými, posléze ruskými a kavkazskými Kmotry.

Nyní jeho smrtí pochopitelně nekončí krutý a nelítostný boj rusko-mezinárodních gangsterských grup za dělení zločinných sfér vlivu „drogistů“, „zbrojířů“, „šéfů byznysu s bílým masem z Asie do Evropy (a případně dál do světa)“ atd. Lze říci, že neexistuje žádná myslitelná „komodita“, na jejímž zpeněžení by se vorové v zakoně nechtěli podílet – a nepodíleli se. Základní zločinecké „důchody“ obecně pramení z velmi širokého spektra možností a příležitostí. Je to všechno, na čem se dá vydělat. V Rusku jde třeba i o obrovské plundrování sibiřských lesů a dalšího přírodního bohatství. Třeba od pašeráctví diamantů a jiných drahokamů až po kaviár a nasolené ryby. Skutečnost, že se „už kdysi dávno“ Sovětský svaz rozpadl, to pro aktivitu zločineckých skupin z celého obrovitého Ruska i Kavkazu a Střední Asie vůbec nic neznamená. Ba naopak. Přišlo jim to a jde jim to k duhu. Už na ně není krátký jen jeden stát, ale mnohem víc států, kde stále jsou „dobře doma“.

Usajanův život byl plný loupeží – od Petrohradu (Leningradu) po Chabarovsk, od Moskvy po Tbilisi. Přežil mnohé, s nimiž válčil nebo střídavě se bratřil a pak zase válčil. Položil velký věnec na hrob přítele (i konkurenta) „Japončíka“, mafiána a gangstera, před nímž se třásl celý Balkán, včetně Řecka i půlka Turecka. Mimochodem, ten se do márnice Botkinské nemocnice dostal před dědem Chasanem o tři a půl roku dřív. Jeho likvidaci dlouho a celá léta naplánoval jiný gangsterský šéf „Žuček“, čili Tery Aliani (taky zvaný Ter-Grigorjan). A vraždu plánoval z vězení, odkud úspěšně dál řídil gangsterskou bandu, něžně zvanou „Miláčkové“. (Jedna z jeho milenek mu říkávala „Belami“, i když jinak francouzsky moc nemluvila.) Aliani je nyní nejvíc podezřelý z vraždy děda Chasana. Zavražděný kriminální bůh bude mít, jak žádá tradice, velkolepý pohřeb. Přijedou mnozí zločinečtí velikáni i se svými synáčky vzdát mu hold – z mnoha míst Ruska a světa vůbec. A hlavně se ukázat, že oni tu ještě jsou a jsou taky okamžitě připraveni jednat s „kolegy“ o sférách vlivu. A třeba i o spolupráci. Bude se tedy i lanařit o pohrobky. Jednat o strategii. Jednat o budoucnosti zločinného byznysu. Moderní technologie spojení dává netušené možnosti jak oškubat svět.

Autoři s geny Maria Puza se mohou dobře inspirovat jak napsat nové velké romány na téma o Kmotrech Východu. A pak to zfilmovat. Ne tak naivně, jako to dělají tvůrci příhod Jamese Bonda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...