Ruská tradice carské moci

Vcelku mě pobavila rošáda (jak svérázný tah v ruské politické partii nazval sám Vladimir Vladimirovič Putin a cynicky dodal, že byla roky chystána) v kremelských funkcích: Medvěděv za Putina. Putin za Medvěděva. Nejspíše na dvanáct let. Obveselilo mě to a v lecčems utvrdilo. Upozorňuji: nejsem rusista. Nejsem ani historik euroasijského prostoru. Ani politolog, zabývající se veřejnou činností tamtéž. Přesto přečetl jsem mnoho ruského a o Rusku. A také o Sovětském svazu. Byť to vlastně byl jenom takový zastřený název Velké Rusi. Což je jeden z problémů, které mě při porovnávání některých souvislostí už tenkrát „dávno“ zaujaly.

Kupříkladu o Velké Británii či o Francii, Španělsku atd. jsem se učil, že to bývaly koloniální mocnosti. O SSSR a jeho předchůdci Rusku v tomto smyslu ani slovo. A jak asi přišla tato východní velmoc ke všem těm kdysi připojeným územím, například ke Gruzii, Litvě či Ázerbajdžánu? Či také: Yankeeové prý ukradli Ameriku Apačům, Dakotům, Čejenům, Černonožcům, Komančům, Navajům a jiným indiánům. Platí tedy také, že Rusové odcizili Sibiř Jakutům, Burjatům, Čukčům, Chantům, Nanajcům, Evenkům a dalším? Já jim to nevyčítám, jenom, že o tom se nikde ani nehlesne. Jsem přesvědčen, že se k nim dobyvatel Sibiře, kozácký velitel Jermak Timofějevič, nechoval lépe než bílí muži k rudým. V těchto ohledech, zdá se mi, požívá Velká Rus, potažmo Sovětský svaz, ve většinovém veřejném mínění zemí Koruny české jakousi podivnou toleranci (či ignoranci?) v zahraničně politické mravouce a dějepisu.

Ale to bychom zabíhali. Je ještě řada dalších zvláštností, o nichž se příliš nemluví. A co mě nyní velmi zajímá, je věčná ruská tradice absolutní moci carů. Rozhodovali o všem. O postavení bojarů a majetku. O životě mužiků. Bez carského „ukazu“ se v zemi nemohl nikdo ani, s odpuštěním, ubzdít. Přečtěte si knihu Alexandra Jakovleva Rusko plné křížů. Mluví se v ní o historické ukotvenosti, o způsobu víry, o nadvládě chánů ze Zlaté Hordy, kteří odnaučili Rusy úctě k životu, o problému věčné neexistence soukromého vlastnictví. A z toho všeho čpí jakýsi tradiční nezměnitelný carismus nejen jako otázka stylu vládnutí, ale také způsobu obecného života.

Myslím si opravdu, že to je země, která nedokáže žít bez toho, že by ji ovládal car. Imperátor (ten titul přijal Petr Veliký roku 1721). Ale také blagorodnyj. Vseděržavnyj, Bogom izbrannyj. Samoděržec věčnyj. Gosudar. Carství je ruskou věčností. Dovolím si tvrdit, že pokračovalo i po říjnovolistopadové revoluci v roce 1917. Tehdy samozřejmě nezvítězil lid, jak jsme byli klamáni po desetiletí. Triumfátorem tohoto převratu byla skupina výrazně menšinová, nicméně perfektně organizovaná, s promyšlenou taktikou a s inteligentním, mazaným a řádně tvrdým, či lépe - bezohledným vůdcem-carem v čele, Vladimirem Leninem. Stalin pak uchvátil kremelský stolec zcela ve stylu drsných ruských carů Ivana Hrozného a Petra Velikého, které obdivoval, když se krvavě vypořádával se všemi, kdo by ho mohli ohrozit a pro jistotu i s těmi, jež něco takového ani nenapadlo. Důležité bylo, že to napadlo jeho. Lze říci, že komunismus (či bolševismus) byl jenom ideologická zástěrka pro pokračující samoděržaví. Carský komunismus, nebo komunistické carství.

Po roce 1989 se Rusko nějakou dobu zmítalo v pokusech o jiný styl vládnutí. Pak pochopilo, že to asi jinak než skrze cara nepůjde. Tak ho nyní definitivně znovu má. Není bez zajímavosti, že se jmenuje Vladimir. Kdysi jeden Vladimir, říkali mu Jasné Slunéčko (zda upřímně nebo povinně, kdo ví…), velkokníže kyjevské Rusi, zavedl v zemi pravoslaví. Už řečený Vladimir Uljanov, českým básníkem zvaný „Lenin - maják, Lenin - zvon, Lenin - maják, Lenin - zvon/ Maják - zvon,/ Lenin“, zase bolševismus. Co zavede Putin, nechme Rusům, mají větší a hlavně zvyklejší hlavu. I když bychom měli být ostražití, protože většina carů byla velmi citlivá na to, co získali jejich předchůdci. Zvlášť pokud ono získané mezitím nějakou shodou okolností velkoruské samoděržaví ztratilo. Odkud jednou pila kobylka slavných ruských bohatýrů Buruška-kosmatuška, měla by se napájet stále, zní opakující se krédo moskevských vládců. Ale to je ještě otázka budoucnosti. Uvidíme.

A ještě závěrečná poznámka. Četl jsem onehdy, že politický systém v současném Rusku je nazýván řízenou demokracií. Myslím, že to není tak docela přesné. Více by dle mě sedělo: carská demokracie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...