Tenistka Petra Kvitová slavně zvítězila v tradičním wimbledonském turnaji. Je to velký úspěch nenápadného děvčete z Fulneku. Milejší o to, že jej nedoprovází žádná velkohubost a nabubřelost, módně asertivita. Kvitová, která získala přezdívku „řeznice z Fulneku“ pro způsob hry, která, když se jí daří, mění pro soupeřky kurt v jatka, vypadá mimo hru jako tvor až plachý. Neumí prý ještě ani dokonale anglicky, což by jí teoreticky mělo vyřazovat z lepší společnosti, do níž se ovšem dere tím, co umí. Což není pro současný svět až tolik charakteristické. Ba je neškolená i v předvádění. Však se také nad tím pozastavují i ve staré dobré Anglii.
„Bezprostřední Petra Kvitová, která má daleko ke hvězdě, dává přednost džínám a tričku a ani není s to říci, kdo je její oblíbený módní návrhář,“ napsal o Petře Kvitové list Sunday Telegraph. „Jako celebrita je mizerná až průměrná,“ dodal.
Přibyla nám wimbledonská vítězka, ovšem nerozšířil se okruh zdejšího trhu s celebritami. Pojem celebrita doznal jistého vývoje. Starý dobrý tištěný Slovník cizích slov z roku 1966 má u slova celebrita tuto definici: „znamenitost; významná, proslulá osoba“.
Současná internetová Wikipedie pak suše uvádí: „Jako celebrita nebo osobnost je označován člověk, který ve společnosti dosáhl vysokého uznání, ohlasu nebo povědomí. Obecně vzato je celebritou ten, kdo strhává pozornost médií. Měřítkem přitom nemusejí být jeho zásluhy, ale toliko zájem veřejnosti se o těchto lidech více dozvědět.“ Posun je to zřetelný. I jinak: opravdových znamenitostí a významných, proslulých osob jako by ve veřejném prostoru ubývalo. A takoví, kteří strhávají pozornost médií a lid, má zájem dozvědět se o nich co nejvíc drbů, rojí se jako při hmyzí epidemii. Stačí pozorovat někde v trafice. Co chvíli paní, viditelně jdoucí z práce, či dáma ve věku velmi zralém, na níž je vidět, že čtrnáct dní po důchodu už má hodně hluboko do kapsy, nakoupí za nemalou částku barevné plátky plné klepů. Raději oželí oběd, než si nechá ujít sdělení, že jedna zase propadla alkoholu či drogám, druhá trpí bulimií, ten byl nevěrný té s tamtou (či dokonce s tamtím!), ti se berou a oni rozvádějí. A jejich manželé sice tvrdí, že je to nebaví, ale jak hltají ty z pisálkovských prstů vycucané senzace, narazí-li na ně! Kdekdo tvrdí, že sleduje jen ČT2, ale má detailní přehled o stavu Superstar.
V tomto reji celebrit není divu, že starostka Fulneku řekla (dle informace jednoho ze serverů), že Kvitová je už stejně slavná jako Komenský. (Kdybyste to nevěděli, ten také působil v tomto městě, ležícím na moravsko-slezské zemské hranici.) Možná to staromilcům připadá jako znesvěcení stavět vedle sebe zasloužilého učitele národů a mladistvou pinkálistku. Jsem ale přesvědčen, co se obecné známosti týká, a průzkum by nám to nejspíš odhalil, že nyní je Kvitová proslulejší než Komenský. O tom by navíc mnozí z těch, kterým by jeho jméno bylo jakž takž povědomé, uměli říci nanejvýš, že byl „kadet na ženský“.
Naštěstí se sama Petra Kvitová celebritně zatím necítí a doufejme, že jí to dlouho vydrží. Že bude stále „skvělou a nádhernou wimbledonskou šampionkou“, jak napsal výše uvedený britský nedělník v kontrastu s označením Kvitové jako „anticelebrity“. A že budou stále platit jeho slova: „Cokoli Petře Kvitové scházelo na eleganci po zápase a mezi hrami, tak ukázala bohatě, když se opravdu hrál tenis.“
Je přitažlivé a vzrušující, když se hezká mladá holka chová normálně. Což je případ naší „tenistky, která vypadá, že ani neví, jak je dobrá,“ jak také napsal Sunday Telegraph. Ještě, že Kvitová není další celebritou. Těch máme tolik, že by se jimi dal vůl vycpat. Petra Kvitová, zdá se, roste ve vynikající tenistku. A současně v osobnost, která by se mohla stát významnou, proslulou, ba znamenitou. Takových je nám třeba jako soli. Citelně chybějí.
