Proč je Cyril Svoboda spokojený?

Když pozorovatelé Společenství nezávislých států označili ukrajinské parlamentní volby za velmi dobré, překvapilo to snad jen ty, kteří nedokázali rozšifrovat zkratku CIS-EOM. Tito pozorovatelé byli totiž velmi spokojeni i s průběhem prezidentských voleb v roce 2004, které ale byly zfalšované takovým způsobem, že se musely opakovat a vedly k Oranžové revoluci.

Když se ale na show Savika Šustera, jedné z nejsledovanějších politických debat na Ukrajině, zjevil Cyril Svoboda a vykládal o tom, jak volby proběhly spravedlivě a čestně, jak po dobu svého pozorování prý neviděl žádná narušení, a jak byl příjemně překvapen tím, že na volby přišlo hodně lidí, byla jsem překvapena já - nepříjemně.

Tak zaprvé, když dojedete k volební místnosti, určitě tam budou lidi, kteří přišli hlasovat, ti, kteří nepřišli, tam nejspíš nebudou. Může tak vzniknout mylný dojem, že snad všichni jdou k volbám. Ale na Ukrajině byla tentokrát volební účast rekordně nízká, jen 58 %. Dobře, to se ale dá odpustit. Horší je něco jiného. Pan Cyril Svoboda si sice stihl popovídat s hodně lidmi a navštívil asi pět volebních místností, žádné problémy ale nezaznamenal. To mě popravdě nepřekvapuje, lidé příležitosti návštěvy mezinárodního pozorovatele spíše využijí k vyfotografování se s ním. S podvody se před ním zpravidla nechlubí. Dále, Cyril Svoboda podle svých slov nepochybuje o tom, že volby byly spravedlivé a transparentní. Proč se tedy teď na Ukrajině ze všech stran ozývají slova jako falsifikace, podvody, manipulace? Z legrace? Podle pana Svobody je ale demokracie na Ukrajině živá.

Upřímně, nemám tušení, kde a jak intenzivně Cyril Svoboda pozoroval, ale stejně jako mnoho ostatních „velmi krátkodobých“ pozorovatelů si asi neuvědomuje, že volby se nekonají jen v den voleb. Strana regionů se na ně připravovala dva roky a jejich profesionalismus v tomto ohledu je nutné „ocenit“. Zmíním jen přijetí smíšeného volebního systému (podpořila ho i opozice s tím, že jde o kompromis a jinak by bylo ještě hůř), redislokace volebních obvodů (více na východ) nebo neuvěřitelné sumy peněz vydělených z rozpočtu na jednomandátové obvody provládních kandidátů. Šlo v řádech o desítky až stovky milionů hřiven na kandidáty, kteří se následně díky těmto penězům pyšnili nově vybavenou nemocnicí či opravenou silnicí. A co do počtu užitých různých volební technologií, šlo asi o rekord. Daleko zajímavější než prohlášení takových „pozorovatelů“ bude samozřejmě zpráva OBSE.

Ale už teď si troufnu konstatovat, že šlo bezpochyby o nejšpinavější volby od roku 2004. Ukrajina udělala, v porovnání s volbami z let 2006, 2007 a 2010, obrovský krok zpátky. V podstatě to nebyly volby, ale festival volebních technologií – adminresurs, informační šum, černý PR, tlak na voliče nebo kandidáty, techničtí kandidáti nebo klony (jmenovci sloužící ke zmatení voličů), uzurpace mediálního prostoru, nepřímé i přímé uplácení voličů… A nakonec ono velmi podivné sčítání hlasů, kdy zjevně byli nejrychleji se vším hotovi na východě a jihu země, kdežto zdržení (rozuměj boj o hlasy) jsme pozorovali hlavně v centrálních oblastech, kde se odehrávala hlavní bitva.

Takže v době, kdy Cyril Svoboda je už dávno pryč nebo na volby zapomněl, jiní pozorovatelé jsou stále ještě na nohou a vůbec nespí, stejně jako členové volebních komisí. Někde sčítali hlasy do pozdního rána a v pondělí v některých teritoriálních komisích z podivných důvodů odmítali přijmout protokoly a vraceli je k přepočítání nebo k opravě. Někteří kandidáti stále bojují za své hlasy, protože opakované sčítání páchne podvodem, výsledky v teritoriálních volebních komisích neodpovídají protokolům z místních volebních místností. Lidi jsou unavení a vidí, co se děje. Cyril Svoboda jim svými slovy jen podráží nohy. A není první ani poslední. Jen mě mrzí, že se náš bývalý ministr zahraničních věcí stal prostě jedním z dalších užitečných, kteří diskreditují dobrou práci pozorovacích misí. Spojení „bývalý ministr zahraničních věcí, Česká republika, mezinárodní pozorovatel“, je dostatečně silný důvod k tomu, aby se člověk dostal do médií, a to opakovaně. Obecně si myslím, že by se pozorovatelé neměli do médií vyjadřovat vůbec, protože často jsou jejich vystoupení okleštěna a nakonec zbydou jen stížnosti na to, jak voliči nemohli najít volební místnost, protože byla až na druhé straně chodby. A Ukrajinci si jen ťukají na čelo a přestávají je brát vážně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...