Česká republika je v obecné rovině na přijetí eura připravena a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Ve středu to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Prezidentka svazu obchodu a cestovního ruchu však upozorňuje, že mají možná až tři čtvrtiny podnikatelů se zavedením společné měny problém. A to kvůli dluhům zatíženému Řecku i dalším státům na jihu Evropy.
„Když se podíváme na přijetí eura z pohledu podnikatelské veřejnosti – tak, jak to známe z průzkumů Hospodářské komory – tak více než dvě třetiny nebo možná tři čtvrtiny podnikatelů mají trochu problémy se zavedením eura, a to primárně proto, že se obávají, že eurozóna není schopna zatím řešit problémy států, jako bylo Řecko nebo jako se ukazuje, že může být třeba Portugalsko, Španělsko nebo Itálie,“ uvedla v Událostech, komentářích Marta Nováková.
Podle ní převládá pohled, že státy eurozóny problémy Řecka platí: „Podnikatelé to tak vnímají – možná velmi laicky a lapidárně – a nechtějí se podílet na tom, aby z výsledků jejich práce byly sanovány problémy jiných zemí. A mají za to, že třeba ty ekonomiky nejsou tak výkonné.“
Jiří Rusnok ve svém prohlášení jedním dechem dodával, že u nás stále zůstává hluboká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobře ještě před přijetím eura snížit.
„Bude záležet na tom, jestli pro to dokážeme nalézt vhodný nástroj. Já jsem zcela přesvědčena, že současná socialistická vláda – já ji takhle nazývám – toho prostě schopna není. Je otázka, jak bude vypadat budoucí vláda. Jde o to, jak vyrovnat paritu kupní síly, to znamená jak zajistit ne růst mezd, ale jak zajistit růst výkonnosti ekonomiky, aby tomu mohl být adekvátní růst mezd,“ zdůrazňovala Nováková.
Švihlíková: Pokud zafixujeme kurz k euru nevýhodně, znehodnotí se příjmy i úspory
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je spousta důvodů k obavám před přijetím eura: „Eurozóna je pořád nedokončené území. Koneckonců vidíme, že třeba nový prezident Francie předkládá nějaké návrhy, jak eurozónu vylepšit, protože prostě nefunguje dobře. A to vidíme na spoustě příkladů, není to jenom to jižní křídlo,“ upozorňovala v Událostech, komentářích.
Domácí česká otázka pak podle ní zní: Do jaké míry si přejeme zafixovat kurz, který je v současné době a ještě asi nějakou dobu bude hluboce vzdálen od parity kupní síly. „To je samozřejmě makroekonomicky minimálně nepříjemné, protože to znamená, že vaše důchody, příjmy, úspory, prostě všechno bude znehodnoceno. Nebude to odpovídat reálné ekonomické úrovni a hlavně je to napořád – pokud máte jednou zafixováno, potom už s tím nic neuděláte,“ varuje Švihlíková.
Pokud by se kurz dostal ke 25 korunám za euro, tak bude pořád výrazný rozdíl oproti paritě kupní síly: „Podle parity jsme někde okolo devatenácti. To znamená, že nám tam pořád bude lítat nějakých pětadvacet procent a to samozřejmě ekonomika s sebou nese. Koneckonců i pan guvernér Rusnok zmínil nutnost další konvergence mezd,“ upozorňuje Švihlíková.
Podle ní je u nás hlavní problém v tom, že jsou mzdy mnohem nižší než hospodářský výkon. „A tohle je problém, který bychom měli mít minimálně vyřešen.“
Další věcí, kterou musí podle Švihlíkové Česko stihnout před vstupem do eurozóny, je změna ekonomického modelu: „Náš současný model je enormně založen na zahraničním vlivu, na té střední nižší přidané hodnotě a známe všechny vedlejší efekty: odlivy zisků nebo rozpor mezi ekonomickou úrovní a mzdovou úrovní. Tohle všechno vlečeme s sebou. Pokud bychom euro přijali předčasně, tak mám velké obavy, že by se náš vývoj zafixoval a už bychom se nehnuli vůbec nikam. Obzvláště tehdy, pokud by kurz měl nevýhodnou podobu jako třeba teď okolo 26 korun za euro.
