Před „Islámským státem“ není úniku

Bez nadsázky se dá říci, že v posledních týdnech mají titulní stránky českých médií dvě stálice. Prezidenta Miloše Zemana a „Islámský stát“ (IS). Za obě si můžeme v první řadě sami. U první stálice tím, že jsme si ji zvolili. U druhé „star“ je však třeba poskytnout poněkud obšírnější odpověď.

Svár jako ostré kopí
Jsem arabista. Roky jsem studoval Blízký východ, jeho kulturu, historii, literaturu… Poslední dobou ale mám pocit, že se tak dělo jen proto, aby takřka jediným tématem, na které jsem zván do médií a na veřejné akce, byla organizace, jež se veřejně chvástá upálením člověka v kleci. Kombinace snahy o sledovanost s povrchním postižením tématu vede k tomu, že nejen česká média dobrovolně šíří propagandu IS. Vše je umocněno tím, že v televizi a rozhlase příliš není, kde propagandu IS rozebrat, ale v komentářích a na diskuzních fórech se vždy prostor k projevení islamofobie v reakci na činy IS najde. Přesně, jak IS chce. Svár a polarizovaná společnost jsou pro něj totiž živnou půdou.

Samozřejmě, že je to diktováno tím, jak dnešní média fungují a jak málo času má host i moderátor k dispozici. Ale stejně… I v Českém rozhlase se mi stalo, že před rozhovorem o upálení nebohého jordánského pilota se v předcházející reportáži řešilo narození slůněte. Posluchač (resp. divák či čtenář) už je asi otrlý na tolik, aby dokázal tento střih mezi vznikem nového života a bezohledným ukončením jiného plynule strávit. Konec konců, IS si je naší snahy o „zábavné zpravodajství“ (tzv. infotainment) dobře vědom a tak se i na jeho účtech na sociálních sítích bezostyšně střídá uřezávání hlav s obrázky koťátek.

Musíme si něco odpustit
Dnešní média nedávají příliš šanci jít pod povrch, dát prostor hlubšímu integrovanému myšlení. Jinými slovy: zasazovat věci do souvislostí a hodnotit je s nadhledem - ne jen konzumovat. Kdyby to šlo, ztratil by IS svoji gloriolu „chalífátu zla“ a bylo by vidět, čím ve skutečnosti je. Tedy něčím mezi sektou a skupinou organizovaného zločinu, co si ve válkou zdevastovaných společnostech Blízkého východu a severní Afriky snaží hrát na státní entitu a bují přitom jako rakovina kdekoliv, kde dostane příležitost.

Pokud nechceme islamistům dopřávat tolik sluchu, musíme si něco odpustit. Když sedí host hovořící o teroristech v televizním studiu, možná je dobré nepromítat na stěny místnosti znovu a znovu záběry rukojmí, která navlečená do oranžových obleků očekávají svůj drastický konec rukou kata z IS. Neukazovat záběry bojovníků v černém oděvu, co šíří děs a zkázu a kteří tak fascinují nové rekruty, včetně těch evropských. Nedávno jsem měl veřejnou přednášku o propagandě IS. Ve své prezentaci jsem měl jen jedinou fotografii. Ano, ten PowerPoint kvůli tomu nebyl tak vizuálně atraktivní… Ale aspoň jsem propagandu IS neposlal dál.

Odpovědnosti nelze uniknout
Nenechme se mýlit. Nejen, že propagandu IS šíří naše média, i naše vládnoucí elity jsou spoluodpovědné za jeho vznik. Odpovědnosti nelze uniknout - nelze se „nezachovat“. Západ tak svým jednáním vůči občanské válce v Sýrii a poválečné rekonstrukci v Iráku napomohl vytvořit prostor, který byl pro nástup IS zralý. V případě Libye, kde IS v těchto týdnech také sílí, je tomu obdobně. I zde Západ intervenoval a nese proto svůj díl viny.

Islámský stát je i náš „produkt“. Dovolím si zde parafrázovat slova politologa Pavla Barši: V případě bojovníků IS nejde o nějaké cizí středověké barbary vně našich hranic. Jejich mediální sdělení je klipovité, ploché, selektivní a jen sem tam se v něm mihne nějaký ten Korán. Arabista Jan Čuřík to shrnuje jedním slovem: videohra. Za doby prvních chalífů ale nebyla k dispozici Playstation. A žádný chalífa, ani ten samozvaný, nenosil rolexky. Do řad IS ze zemí EU neodcházejí primárně muslimové z rodin praktikujících konzervativní islám či přistěhovalci z předměstí, ale dvacetileté „islámské rychlokvašky“ ze střední třídy, jejichž okolí má k náboženství vztah přinejmenším vlažný. Hledají při tom život, který jim dá smysl. IS se tak k nám pomalu dostává i jinak než jen přes televizní obrazovky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...