Prázdninové trápení fotbalového rozhodčího

Letní prázdniny jsou vítanou příležitostí ke změně. Ve volnu, jemuž se dříve paradoxně říkalo „schola“, si můžeme vyzkoušet role, které běžně nezastáváme. I z poslanců, kteří nejsou často s to řídit ani sami sebe, se na chvíli stanou táboroví vedoucí, režiséři divadla, herci, správci tábora, matky v domácnosti a kojné. Dokonce i intelektuálové, kteří se podle stereotypní tradice štítí fyzické práce, o prázdninách staví zdi, opravují kola, mění plot, sbírají houby, sekají dřevo, omítají domy a ohánějí se kosou.

Pískat, nebo nechat běžet?

Jen málokdy se ale člověku naskytne příležitost řídit fotbalový zápas, stát se rozhodčím, který má být na hřišti pánem, má se držet pravidel hry, pískat rovinu, zkrátka být spravedlivý. Od televizní obrazovky či z tribuny stadionu je soudcování jednoduchá věc. Všichni víme, jak pískat, kde ten zmatený id…, nešťastník v černém, žlutém nebo červeném udělal chybu, víme, co se má dělat, kam ukázat. Hřiště, jak mohu potvrdit čerstvou zkušeností, ale nabízí úplně jiný obraz.

Už po prvním proběhnutí s hráči, kteří ani v přátelském vesnickém zápase neznají bratra, vypadá situace jinak. I jasné kopnutí do kotníku se zničehonic jeví problematicky, neboť totéž v přemíře snahy provedl před minutou protihráč, a nikomu to, podobně jako teď, neublížilo. Pískat? Ne, nechat běžet, hra musí téct, ale proč se fanoušci hostí tak rozčilují, bylo to přeci evidentní, nebo ne? S každým posunem hráčského valu se mění rozhodcovská perspektiva: bylo to ťuknutí do kolene pouhou hrou tělem, nebo naopak zákeřným faulem, za nějž by se slušelo udělit žlutou kartu, kterou mi pořadatelé zapomněli dát? Ruka, jistě, ale tohle přece byla výhoda, nikdo nemůže za to, že útočník o tři kroky dál zakopnul o míč. A ty penalty: ta první, jasná, brankář skolil útočníka, který by šel sám na branku, ale ten pád na druhé straně u postranní čáry? Nebylo to přece jen přihrané? Nemají snad pravdu ti, kteří křičí, že z pohledu od branky, který rozhodčímu schází, bylo vše v pořádku? Pískám já, nebo oni, Ale mohu se přeslechnout? A má se trestat evidentní mazácká šikana na hřišti, když je to jen přátelský zápas, běhání na žízeň?

Relativní nespravedlnost   

Rozhodčí se musí rozhodnout hned, nemůže pochybovat, musí jednat, jinak by ztratil autoritu, vypadl z role, přesněji: přišel by o roli. Byla by zbytečná.  Jenže ve chvíli, kdy musí ukázat „bylo to tak a tak“, často neví, která strana je ta správná. Tuší to, doufá, přesvědčuje se o své pravdě, už pár vteřin po rozhodnutí ho ale jímá pochybnost a jeho trápení nekončí, ani když se vítězové a poražení po zápase uklidňují u piva. Diktát role, nutnost naplňovat ji i tehdy, kdy ústa váhají, jestli fouknout do píšťalky, anebo nechat dech projít nosem – to je ta nejhorší zkušenost prázdninového rozhodčího.

Odměnou chvilkového fotbalového arbitra je ale hned několikeré obecné poznání, že perspektivismus, který jindy chybně označujeme za nepřijatelný relativismus, je naše každodenní situace, kterou musíme přijímat jako obohacení, a nikoli trest, že v pohledu na svět, který je neustále v pohybu, se při jeho analýze a hodnocení musíme dívat vícero očima, ačkoli je jasné, že nám vždycky bude něco podstatného chybět, a že tudíž nikdy nemůžeme udělat výkon, který by někde v někom nevyvolával pochybnosti, že zkrátka i v tom nejspravedlivějším rozhodnutí dřímá bytostná možnost nespravedlnosti.

A nakonec je tu ještě poznání poslední, méně povznášející. Fair play vymírá, protože i na té nejnižší, ryze přátelské úrovni, je důležité vítězství, třeba i s kouzelnou boží rukou Maradony, nikoli hra. To se potom i ten nejlepší rozhodčí může uběhat k smrti, a což teprve, když píská náhodně o prázdninách a disponuje otučnělou figurou věčně sedícího intelektuála.                                                               

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...