Poslední text (pro) Jiřího Ješe

Tak to je on, to je muž, kterého znám jen prostřednictvím rozhlasu, říkal jsem si tehdy. Kultivovaný hlasový projev, dokonalá čeština, přesná dikce a především zanícení, tak jsem na začátku devadesátých let po hlasu znal Jiřího Ješe. Tedy až do okamžiku, kdy jsme se sešli v jedné redakci. V roce 1992 byla redakce federálního Radiofóra asi nejsilnější publicistickou rozhlasovou skupinou v zemi. Rozpadající se federace dávala pro rozhlasovou žurnalistiku paradoxně stovky neopakovatelných impulzů. Jiří Ješ tu dobu prožíval jako Čechoslovák, ale jako velmi poučený muž možná dřív než my ostatní odhadoval celý vývoj, který směřoval k rozpadu federálního státu. Potěšilo mě, když jsem po svých prvních komentářích slyšel z jeho úst slova chvály. A když mě pak požádal o spolumoderování složité politické diskuse, byla to opravdová pocta.

Ješ byl totiž až fanatický milovník rozhlasové práce. U něj možná dvojnásob platí, co často slýchám od svých rozhlasových kolegů: kdo jednou prošel rádiem, nedá na něj dopustit. Pan Ješ mě okouzloval svou až puntičkářskou přípravou, dokonalou znalostí tématu a především pak neskutečnou historickou výbavou. Jen málo českých publicistů má u nás tak dokonalý přehled o moderních československých a českých dějinách. Ješovy podtrhané texty, označené pro frázování, nádechy a zámlky, práce s akcentem – to byl pohled do kuchyně rozhlasového řemesla. Možná i proto, že dlouhá léta nemohl na takovou práci z politických důvodů ani pomyslet, si ji tak považoval a tak moc ctil rozhlasové řemeslo. A pak cit pro hudbu a její důvěrná znalost Ješovi nepochybně při práci v rádiu hodně pomáhaly. 

Proč to zastírat, v řadě názorů a hodnocení jsem se s Jiřím Ješem neshodoval, nesdílel jsem jeho někdy až příliš pacifistická stanoviska. Ale nic naplat, Ješova argumentace nestála na vodě, vycházela z historické zkušenosti a byla podpořená etikou muže, který se neohýbal a který se za své minulé skutky nikdy nemusel stydět. V tomto smyslu patří Ješ do elitní množiny českých novinářů, reprezentované Ferdinandem Peroutkou, Pavlem Tigridem či Ivanem Medkem. 

Pět let se na tomto místě na konci týdne na portálu ČT24 pravidelně objevovaly texty, které Ješ namlouval pro relace ČRo 6. Poslední vzkaz svým posluchačům adresoval prakticky z úmrtního lože tento týden v pondělí. Ve středu 20. července 2011 zemřel.

Poslední text Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6 z pondělí 18. července
Ředitel stanice Český rozhlas 6 Daniel Raus mě vyzval, abych reagoval na nádhernou oslavu, kterou přesně o letošním slunovratu uspořádali všichni naši kolegové na pozadí krásné budovy v Dykově ulici na Vinohradech. Požádal jsem tedy moderátora pondělního vysílání, aby na konec relace zařadil těchto několik slov mým kolegům jako poděkování a dal je přečíst osvědčeným tlumočníkům mého hlasu. Prosím tedy o jejich přečtení: 

Moji nejbližší přátelé, nevím, jak bych vám poděkoval za radost, kterou mi účinně pomáháte zdolávat ošklivé chvíle pocitu bezmoci. Pokud je překonám, pomůže to k tomu, abych splnil vaše tak toužebná přání a vrátil se se svými myšlenkami mezi vás. Cítím, že stále mám co říci společně s vámi našim milým a mimořádně vnímavým posluchačům, kteří patří mezi opravdovou nejvyšší elitu této země. Prosím, vyřiďte jim mou nejhlubší úctu a pokračujte v naší krásné práci.

Váš Jiří Ješ

Ke konci roku 1992, když se federální redakce Radiofóra pomalu loučila se svou stanicí, byl Jiří Ješ ve Spojených státech. Když se vrátil, přivezl nám všem členům redakce stříbrný pamětní kennedyovský půldolar. Tehdy mě to dojalo, dnes je to pro mě hmotná vzpomínka na novináře a člověka, kterého nešlo nemít rád.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...