Ladislav Doležal

Tak to je on, to je muž, kterého znám jen prostřednictvím rozhlasu, říkal jsem si tehdy. Kultivovaný hlasový projev, dokonalá čeština, přesná dikce a především zanícení, tak jsem na začátku devadesátých let po hlasu znal Jiřího Ješe. Tedy až do okamžiku, kdy jsme se sešli v jedné redakci. V roce 1992 byla redakce federálního Radiofóra asi nejsilnější publicistickou rozhlasovou skupinou v zemi. Rozpadající se federace dávala pro rozhlasovou žurnalistiku paradoxně stovky neopakovatelných impulzů. Jiří Ješ tu dobu prožíval jako Čechoslovák, ale jako velmi poučený muž možná dřív než my ostatní odhadoval celý vývoj, který směřoval k rozpadu federálního státu. Potěšilo mě, když jsem po svých prvních komentářích slyšel z jeho úst slova chvály. A když mě pak požádal o spolumoderování složité politické diskuse, byla to opravdová pocta.

Je to úprk - doba, kterou žijeme se mění tak překotně, že si toho všímáme až s určitým zpožděním. Nenacházíme věci na místech, kde jindy vydržely desítky let. Snad nejvíc je to poznat právě na internetu. Naše nové internetové stránky jsou toho konec konců drobným dokladem.