Popletený „Che Guevara“

Zdálo by se, že doby guerrillových revolucionářů typu Che Guevary, který se nerozpakuje vyrazit se zbraní v ruce do cizí země bojovat tam za lepší ideály, a dokonce položit život, jsou dávno pryč. Možná to ale není docela pravda. Jen minulý týden skončil příběh jednoho dobrodruha, který má s osudem Che Guevary mnoho podobného. A shodou okolností se vše uzavřelo také v Bolívii, v zemi, kde v roce 1967 Ernesta Guevaru dopadli a zabili.

Tím „hrdinou“ dnešního neuvěřitelného příběhu je Bolivijec, který měl ovšem i maďarské a chorvatské občanství a většinu svého života prožil mimo Bolívii. Jmenoval se Eduardo Rózsa Flores. Spolu s dalšími čtyřmi údajnými komplici ho dopadlo policejní komando v bolívijském Santa Cruz. Rózsa Flores, jeden Ir a rumunský voják přišli při zásahu o život. Další Maďar a bolívijský Chorvat byli zadrženi. Bolívijské úřady mluvily o překaženém atentátu na prezidenta Eva Moralese a viceprezidenta Álvara Garcíu. Eduardo Rózsa Flores byl označen za vůdce skupiny. Později vyšlo najevo také to, že jejich cílem bylo vyhlášení nového státu v bolívijské provincii Santa Cruz.

Rózsa Flores - Chvíli s jedněmi, pak s druhými

Kdo byl vlastně ten záhadný latinskoamerický Maďar, novodobý, leč poněkud popletený Che Guevara? Byl mužem, který během svého života prošel zcela protikladnými politickými, náboženskými i společenskými strukturami. Zastával nejkrajnější a vzájemně protichůdné postoje. Nechal se zlákat ideály Che Guevary, aby později prožil zklamání z reálného socialismu. Našel útěchu v Opus Dei a později konvertoval k islámu. Jakékoli jednoznačné zaškatulkování tohoto muže by vedlo k mimořádné mýlce.

Ale postupně: Narodil se v roce 1960 maďarskému otci a bolívijské matce v bolívijském Santa Cruz. Matka a její rozvětvená rodina byly horlivými katolíky, otec marxista a tvrdohlavý ateista. V roce 1971 ale rodinu vyhnal z Bolívie vojenský puč Huga Bánzera. Exil našli v sousedním Chile. Ovšem i odtud je krátce poté vyhnala diktatura Augusta Pinocheta. Dalším cílem bylo Maďarsko, kde Rózsa vstoupil do vojenské školy s myšlenkou vrátit se jednou do Latinské Ameriky a následovat kroky Che Guevary. Ovšem osud si to tak zcela přesně nepřál. Rózsa Flores se dostal nejdřív do někdejšího Sovětského svazu, kde měl dokončit své vzdělání. Tam ale poznal „reálný socialismus“ ve vší nahotě a s veškerými příkořími. Pobyt v Sovětském svazu ho z jeho revolučních ideálů „vyléčil“. Vrátil se do Budapešti a na tamní univerzitě studoval filozofii. Pak ale přišel rozpad sousední Jugoslávie a tam Rózsa našel konečně své uplatnění. Vstoupil do chorvatské armády bojující za nezávislost a v balkánské válce se vyznamenal natolik, že obdržel i chorvatské občanství. Ale tam jeho příběh nekončí. V roce 1995 navzdory svým židovským kořenům konvertoval k islámu a pak až do loňska byl viceprezidentem islámské komunity v Maďarsku.

Zní to vše ďábelsky a vypadá to jako život pořádného dobrodruha. Těžko říct, zda pro něj byl cílem finální stav nebo cesta k němu. Chvíli byl s jedněmi, pak s druhými. Z naprosto odlišných ideových prostředí. Chválil levicového Huga Cháveze stejně, jako podporoval krajně pravicové kruhy, například ty, které ve východní bolívijské provincii Santa Cruz usilovaly o nezávislost. Obdivovatel Che Guevary, který vystřízlivěl v Sovětském svazu. Žid, který konvertoval k islámu.

Nezávislost Santa Cruz

Veřejnost se zatím mohla dočíst mnoho o životě, myšlení a plánech tohoto zvláštního muže v jeho vlastním internetovém blogu. Maďarská televize MTV také vysílala rozhovor, který s Rózsou Floresem natočila v září loňského roku. Rózsa Flores v něm odhalil své plány jeho „bolívijské mise“, deklarovat nezávislost Santa Cruz na Bolívii. „Byl jsem povolán k organizaci obrany města a provincie Santa Cruz“, říká v rozhovoru Rózsa Flores. Kdo ho povolal, instruoval, motivoval, platil atd., zatím známo není. Sám Rózsa Flores řekl novináři MTV, že jeho prohlášení se mohou vysílat jen v případě, že „se mu něco stane“.

Dnes mnozí pochybují nad tím, zda skutečně připravoval atentát na bolívijského prezidenta Eva Moralese, jak on sám tvrdí. Mnozí si přejí objasnění okolností jeho dopadení a zabití. Morales už ale vyzval zahraničí, aby na vyšetřování spolupracovalo, pokud o to má zájem. Pokud má Morales pravdu, těžko se lze nad operací bolívijských bezpečnostních jednotek podivovat. Zvlášť pokud přihlédneme k tomu, jak se zachází s podezřelými z terorismu třeba i v těch nejvyspělejších západních demokraciích. Případ nevinného Brazilce de Menezese, kterého si policie v Londýně spletla s teroristou a zastřelila ho za bílého dne, hovoří za všechny. Případ Rózsa Flores vzbudil v našich médiích mnohem míň pozornosti. Další vyšetřování ale může přinést zajímavé souvislosti.   

  • Che Guevara autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/435/43464.jpg
  • Evo Morales autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/731/73085.jpg
  • Bolívie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/205/20407.jpg
  • Evo Morales autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/640/63978.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...