Polskem třese krycí jméno Grey

V neděli měl slavnostní ceremoniál ve varšavské katedrále svatého Jana začít hodinu před polednem, ale už v devět bylo před ještě zavřenými dveřmi živo. Převážně starší lidé bez ohledu na vytrvalý déšť zpěvem a modlitbami přijeli podpořit svého nového arcibiskupa nehledě na to, co už několik dnů četli a slyšeli ve sdělovacích prostředcích. To ještě ale nevěděli o zprávě, která se mezi novináři šířila rychlostí blesku: k ceremoniálu nedojde! O hodinu později už bylo jasné, že Stanislaw Wielgus varšavským metropolitou nebude.

Měla to být velká sláva, byl to ale obrovský skandál. Něco takového římskokatolická církev nepamatuje nejen v Polsku, ale i za jeho hranicemi. Největší morální autorita v zemi, jakou katolická církev je, se nevyhnula otřesu. Slavnostního uvedení do funkce varšavského arcibiskupa se Stanislaw Wielgus nedočkal. Do chrámu přišel s ostatními biskupy, bylo jich ale méně, než obvykle při podobných příležitostech. Mnozí zůstali doma a přímo či nepřímo do Varšavy vzkázali, že na slavnost nepřijedou kvůli minulosti arcibiskupa.

Arcibiskup Stanislaw Wielgus totiž lhal. Třikrát prohlásil, že s polskými estébáky nespolupracoval, ale archívní dokumenty někdejší tajné komunistické policie potvrdily to, co přinesl už dříve tisk. Nejsou žádné pochybnosti. Pod tlakem okolí, ale hlavně asi papeže, který (jak říkají některé hlasy z Vatikánu) byl Wielgusovým lhaním podveden, došlo k zásadnímu obratu.

„Po vyhodnocení mé osobní situace jsem nabídl rezignaci na funkci varšavského metropolity,” řekl Wielgus na úvod mše. V katedrále převažovali jeho příznivci. Nesouhlasili s rezignací. Hlasitě skandovali, výkřiky nedovolovaly Wielgusovi pokračovat ve své trpké řeči. Ke klidu musel vyzvat jeden z biskupů. Stanovisko Vatikánu zaznělo vzápětí. Stálo v něm, že Benedikt XVI. rezignaci přijal. Poprvé po dvou týdnech se Stanislaw Wielgus objevil na veřejnosti. Pod tlakem médií, ale i části církevních představitelů, přestal lhát. Lidem nejvíce vadilo, že Wielgus jeden den tvrdil, že s tajnou policií neměl nic společného a druhý den se přiznal.

Co celá léta arcibiskup ukrýval? Dvacetiletou spolupráci s polskými estébáky. Jsou důkazy: Ke spolupráci se zavázal podpisem, existují záznamy ze schůzek, zápisy ze školení i udání, celkem 68 stran, krycí jméno Grey. Z dokumentů vyplývá, že Grey byl aktivní konfident, který mnoha lidem ublížil.

Nejvěrnější příznivci arcibiskupa protestovali. Stal se prý obětí spiknutí. Kameramanům bránili pořídit záběry, na novináře křičeli, někteří z nás dostali pár ran deštníkem. Bránili metropolitu:„Satan způsobil, že nám odvolali milovaného arcibiskupa, budeme se modlit, dobro nakonec zvítězí”, řekla mi jedna z přítomných a druhá řekla ať se pakujeme.

Konfidenta v čele arcibiskupství si ale nepřálo v posledních výzkumech 53 procent Poláků, jeho rezignaci uvítal prezident Kaczynski a řada biskupů. Arcibiskup Jozef Źyciński přiznal, že arcidiecézi nemůže řídit osoba, která věřící tak rozdělila a která nemá šanci oba tábory sjednotit. Ano, polská katolická církev rozdělena je. Církev, která spolu s odborovým svazem Solidarita vedla Poláky zdárně v boji s komunistickým režimem, je v největší krizi v novodobé historii.

Ztrácí vizitku instituce, jejíž základy ve společnosti budoval papež Jan Pavel II. - nejslavnější Polák. Podle historiků spolupracoval s komunistickou tajnou policií každý desátý polský kněz. Je údajně jen otázkou času, kdy se veřejnost dozví jméno dalšího donašeče z katolických řad. V uplynulém roce Poláci sledovali několik skandálů, kde smutnými hrdiny byli kněží, kteří šli estébákům na ruku. Byl mezi nimi i přítel zesnulého papeže a jeho blízký spolupracovník, ale až Wielgusův případ se zapíše do historie nesmazatelně černými písmeny.

Polská katolická církev se lustrací bojí a nedokáže se s temnou minulostí některých svých hodnostářů vyrovnat. Když jeden krakovský kněz chtěl před časem zveřejnit jména donašečů v okolí, jeho nadřízený, bývalý osobní papežův tajemník kardinál Dziwisz, mu to zakázal. Polský primas kardinál Glemp na mši v katedrále vzkázal všem, kteří na očištění církve čekají: „Arcibiskup byl dnes odsouzen, ale co je to za soud? Na základě nějakých kusů papíru a poznámek? Takový soud odmítáme.”

Další skandál patrně nenechá na sebe dlouho čekat. „Musíme se nyní hodně modlit,” řekl varšavský kněz Sikorski v odpovědi na otázku, co je třeba udělat, aby krize v církvi skončila. To může být ale málo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...