Po víkendovém sněmu hnutí ANO vyvolal u politické konkurence kritiku nápad Andreje Babiše na redukci počtu zákonodárců. Podle nově zvoleného místopředsedy hnutí a primátora Brna Petra Vokřála ale všech 200 poslanců určitě nehájí zájmy svých politických uskupení. „Já mám někdy problém vydržet sledovat jednání sněmovny déle než 15 minut, protože mě to potom přestane bavit. A musím říct, že v tomto panu předsedovi rozumím,“ uvedl Vokřál v Interview ČT24. Ptala se ho Zuzana Tvarůžková.
Co má znamenat pro budoucnost hnutí ANO úprava vašich pravidel pro sestavování kandidátek. Nově do nich může zasáhnout i samotný předseda, a to ve volbách na všech úrovních samosprávy. Z jakého důvodu?
Je předsedou, je jedním z orgánů hnutí. My jsme se takto dohodli. Není to tak, jak to bylo prezentováno v průběhu neděle, že je to výraz autokracie. Já to takto nevnímám. A musím říct, že když jsem slyšel reakci některých politických oponentů, jsem rád, že se jejich kritika svezla na stanovy, protože to vypadá, že v programových věcech kritiku nenašli.
Šéf ČSSD i předseda starostů, oba toto rozhodnutí kritizovali. Říkali, že by jim to nikdy v členské základně neprošlo, protože chtějí, aby na tom byla větší demokratická shoda. Je to pro vás zásadní? když potom přijde předseda a přehlasuje svým mandátem zbytek, je to pro vaše hnutí zdravé?
Tento institut mohl de facto fungovat už v minulosti. Některé demokratické strany hlásají, že mají ve stanovách něco napsáno, otázka je, jestli to potom tak funguje i ve skutečnosti. My naopak zcela na rovinu říkáme, jak hnutí funguje, a do dnešního dne k žádným autokratickým projevům nedošlo.
Je to institut, kterým chceme zajistit možnost zásahu pana předsedy, nicméně není to s cílem, aby to bylo pravidelně využíváno.
Andrej Babiš také na sněmu hovořil o nápadu snížit počet zákonodárců, vy tento nápad sdílíte?
To je věc, která je k diskusi. Určitě to není překotná snaha se zalíbit voličům. Je otázka, jak dneska sněmovna funguje, resp. nefunguje. Já mám někdy problém vydržet sledovat jednání sněmovny déle než 15 minut, protože mě to potom přestane bavit. A musím říct, že v tomto panu předsedovi rozumím. Protože si myslím, že minimálně zpružnění jednání v rámci sněmovny a všechny tyto procesy by do budoucna měly být podrobeny kritice.
Když říkate „přestane bavit“, tak na základě toho si myslíte, že by se měl snižovat počet zákonodárců?
To jsem samozřejmě myslel obrazně ve smyslu toho, že je potřeba, aby ty věci, které jsou projednávány ve sněmovně, byly daleko pružnější. Na druhou stranu já se ptám, když jsem tak sledoval jednání sněmovny, kolik těch poslanců de facto vystupuje a hájí zájmy jednotlivých politických uskupení. Já myslím, že to není celých 200 lidí.
Ale tím nechci říct, že celé to má být nyní přestavěné tak, abychom měli 100 poslanců a 40 senátorů. Takto to určitě nestojí – je to pouze nadhozené téma, o kterém je potřeba se bavit.
Teď mi ještě vysvětlete, čemu by to napomohlo? Tomu, že by se zákony projednávaly kratší dobu? Pakliže by tam bylo názorové rozmělnění, tak to přeci není záruka toho, že by menší počet poslanců urychlil celý zákonodárný proces.
Mluvil jsem o dvou věcech. Jednou z nich je to potenciální snížení. Ale znovu říkám, je to o podrobení kritice celého jednacího řádu sněmovny a těch dalších navazujících procesů, aby bylo možné v reálném čase zákony příjímat a diskuse netrvaly nekonečné hodiny. A nebylo nutné kvůli tomu svolávat mimořádná jednání sněmovny apod.
Myslím, že jsme natolik kultivovaný stát, abychom dokázali tyto věci řešit pragmaticky a daleko rychleji.
Pokud by se nezměnila metoda přepočítávání hlasů na mandáty, mohlo by se také stát, že by se do sněmovny dostaly jen ty nejsilnější strany. To si myslíte, že je správně?
Já sám zažívám na úrovni města fakt, že máme osm uskupení a to jedno je ještě sestaveno z dalších dvou uskupení. Na úrovni kraje máme devět uskupení a tuším, že je to 13 politických subjektů. Nemyslím, že je to šťastné.
Tato fragmentace je problematická v sestavování koalice i v prosazování názorů. Přivítal bych nižší počet politických uskupení, protože si sám zažívám, jak je to obtížné při těchto počtech.
Petr Vokřál (53) - místopředseda hnutí ANO a primátor Brna (od listopadu 2014). Rodák z Frýdku-Místku vystudoval Fakultu stavební Vysokého učení technického v Brně, v letech 1996 až 1997 absolvoval manažerské studium na Univerzitě St. Gallen ve Švýcarsku. Pracoval ve Výzkumném ústavu inženýrských staveb (1982 až 1991), poté na odboru životního prostředí brněnského magistrátu. V roce 1992 se stal zaměstnancem firmy A.S.A., která se zabývá nakládáním s odpady a poskytováním komunálních služeb. Postupem času se zde vypracoval až na pozici generálního ředitele pro ČR, později i pro střední a východní Evropu. Od roku 2009 do roku 2013 zastával pozici předsedy představenstva celého holdingu se sídlem ve Vídni. V říjnu 2014 se stal brněnským zastupitelem. Je rozvedený.
