Paskov a jak dál

Ekonom, a nemusí to být zrovna kovaný liberál, nepotřebuje ani žádný čas na rozmyšlenou, má-li odpovědět na otázku, jestli má pokračovat v provozu důl Paskov, který má rozhodující podíl na obrovské ztrátě mateřské firmy - jen za první pololetí letošního roku činí tato ztráta přes 10 miliard korun. Náklady na těžbu v tomto dole jsou dvojnásobně vyšší než v ostatních třech dolech společnosti OKD, přičemž ceny koksovatelného uhlí, které se v OKD těží, spadly za poslední dva roky na polovinu.

Jak je to v tržním hospodářství všude a odjakživa stejně, pokles cen je dobrá zpráva pro spotřebitele, ale špatná pro výrobce. Premiéra Jiřího Rusnoka je třeba pochválit za jasné stanovisko: vláda nemůže financovat tak giganticky ztrátový podnik. Bylo by to špatně z principu, i kdyby byl státní rozpočet v přebytku. Rozpočet je však již tak schodkový a zvyšovat schodek kvůli těžbě uhlí, které nemá odbyt, by bylo ze všech možných hledisek trestuhodně nezodpovědné.

Jakkoli je celá situace kolem dolu Paskov obtížná, její předností je, že je jasná, přehledná a srozumitelná. Jasné je stanovisko majitelů dolu, kteří odmítají pokračovat ve ztrátové těžbě. Velmi rozumně a ohleduplně však nezamýšlejí postavit zaměstnance dolu do nové situace ze dne na den, nýbrž nabízejí 28 měsíčních platů, z toho 16 měsíců práce za mzdu, která je o 50 % vyšší než je průměr v Moravskoslezském kraji, a 12 měsíčních platů jako odstupné.

Jasný a srozumitelný je též postoj odborů, které se tradičně odmítají zajímat o cokoli jiného než je zachování jejich pracovních míst, nezajímá je rentabilita podniku, v němž jejich členové pracují, nezajímá je ani osud spoluobčanů, jako jsou třeba učitelé, kteří jsou závislí na výdajích státního rozpočtu, tradičně sobecky by si přáli, aby státní rozpočet utrácel peníze na prvním místě právě pro ně. Odboráři vtrhli do budovy OKD, rozbili tam okno, ale slíbili, že škodu uhradí.

Jasně se vyjádřila i vláda, která nechce vyhazovat rozpočtové zdroje, jichž je zapotřebí všude, kam jen oko pohlédne, ve školství, ve vědě, peníze potřebuje policie, aby se udržela bezpečnost zejména v oblastech ohrožených pravicovým extremismem, peníze jsou naléhavě zapotřebí na opravy silnic atd., atd. Zdá se, že pouze prezident Miloš Zeman vypadnul z role, když by jako ekonom rád viděl, aby těžce ztrátová těžba na dole Paskov pokračovala až do roku 2016, přičemž financování ztrátové těžby by bylo jen na majitelích dolu, což je nápad vskutku „státnický“.

První reakcí nezaujatého člověka odjinud než z Ostravska je soucit s horníky, kteří přicházejí o práci a živobytí i se svými rodinami. Soucit s bližním a připravenost projevit jej ochotou účinně pomoci trpícímu je jednou z nejkrásnějších hodnot, které jsou v základech naší křesťanské civilizace. Ve velké otevřené společnosti, jako je ta česká, většinu našich bližních osobně neznáme, a přesto musíme cítit povinnost jim pomoci. Spoléhat přitom jen na stát není pěkné, je to jen výmluva morálně pokleslých. Je velmi potěšitelné, že ochota lidí pomáhat bližním v nouzi u nás roste, potvrdili by to jistě všichni ti, kteří byli postiženi třeba povodněmi nebo na které dopadly jiné rány osudu. Ač se to může zdát na první pohled nesouřadné, pokles cen černého uhlí a jeho dopady na zaměstnanost horníků je druhově stejně nepředvídatelná a nikým nezaviněná pohroma, jakou jsou třeba povodně. Je to tedy stejně taková výzva pro všechny, aby se ukázali jako bližní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...