Ostrovní média týden před referendem: Evropské klapky na britských očích

Jistého britského populárního listu s nákladem ke dvěma milionům výtisků denně se posledních dvanáct let nedotknu. Krátce před rozšířením Evropské unie, někdy koncem dubna rok 2004, varoval čtenáře v palcovém titulku na titulní straně před hordami lidí v autobusech s konečnou stanicí Londýn. Hordy se měly chystat k frontálnímu útoku na ordinace britských lékařů, případně na nemocnice.

I letmá zkušenost ze života v Británii stačí k tomu, aby člověk zjistil, že základní lékařská péče, včetně vybavení ordinací obvodních lékařů (general practicians), se nijak neliší od středoevropského standardu. A čekací lhůty na odborná vyšetření nebo třeba kloubové implantáty jsou ve Spojeném království delší než kdekoliv jinde ve vyspělé Evropě. Pro úplnost: útok na systém britského státního zdravotnictví se samozřejmě nekonal, i když pacientů mu logicky přibylo.

Zmiňuji tuhle anekdotickou příhodu nikoli kvůli uražené národní hrdosti nebo ponížení. Ale jako ilustraci toho, s jakou lehkostí proměňují některé populární britské noviny Evropu v myslích čtenářů v jakousi nevábnou, lehce páchnoucí virtuální realitu, které je lépe se obloukem vyhnout. Snad aby se člověk v tom svém skvělém ostrovanství neušpinil.

Seriózní noviny sice mají editoriální preference, ctí ale pluralitu názorů

Při pohledu na trh tištěných novin se přitom může zdát, že poměr sil mezi euroskeptickými a proevropskými tituly je vyrovnán (mezi devíti národními listy vede 5:4 opozice vůči Bruselu). Mezi britskými populárními - na kontinentě bychom řekli bulvárními - listy však mají v nákladu a vlivu drtivou převahu listy jako The Sun, The Daily Mail nebo The Express. Jejich editoriální politika je zaměřena proti Evropské unii a jejím institucím.

EU a Velká Británie
Zdroj: Reuters

Mnohem zajímavější je tedy v těchto dnech sledovat seriózní britské listy. Přes své editoriální preference ctí přísně pluralitu názorů. A tak i k Bruselu obvykle kritické Timesy (patřící Australanovi Rupertu Murdochovi) přinesly tuto středu na svých stránkách hned dva proevropské komentáře.

„Neskrývejme, že nás EU zachránila před nezdarem,“ píše kmenový komentátor listu David Finkelstein, zatímco na internetových stránkách Timesů sděloval investiční bankéř Jacob Rothschild čtenářům, že „veškeré důkazy ukazují, že brexit bude neštěstím.“

Dodejme, že kriticky smýšlející čtenáři listu podle ohlasů ani jeden z argumentů nepřijali. Brusel prý slouží především elitám. A právě ty Finkelstein i Rotschild reprezentují.

Nesouhlasím, ale do smrti budu hájit právo na váš názor!

Ve srovnání s Timesy je konzervativní Daily Telegraph v kampani za odchod Británie z Unie konzistentnější - jejch šéf Boris Johnson je také mimochodem pravidelným komentátorem listu. Což však neznamená, že by vedení redakce vytěsnilo ze svých stránek hlasy oponentů.

„Evropa není hrozbou pro naše obranné zájmy. Je naopak jedinou cestou, jak je udržet,“ píše ve středečním internetovém vydání generál sir Rupert Smith. A hned v dalším článku připomíná profesor London School of Economics čtenářům: „Projekt evropské integrace byl jedním z nejúspěšnějších, silně osvobozujících projektů v lidské historii.“ Editoriální zaměření v britském pojetí neznamená, že protivníka v debatě umlčím a zašlapu do země - pokud má co říci.

Výhody setrvání a opuštění Unie
Zdroj: BBC/ČT24

Pracovití novináři liberálně orientovaného Guardianu připravili pro čtenáře o víkendu hned na čtyřech celých velkých stranách podrobné odpovědi na třicet otázek, které měly voličům pomoci v rozhodování. Zdraží po odchodu z EU francouzské a bude naopak australské víno levnější? ptala se jedna z nich. „O moc ne,“ zněla lakonická odpověď.

Kdo je další na řadě?

Pestrostí a širokou škálou zveřejněných názorů a také hloubkou věcných komentářů poskytují seriózní britské listy voličům dostatek informací, aby se mohli příští týden informovaně rozhodnout. Jejich váhu však nelze přeceňovat. Mnohem větší vliv na veřejné mínění má, jak už řečeno, populární tisk s denním nákladem kolem čtyř milionů výtisků a dalšími miliony přístupů na internetu.

Ten učinil z institucí Evropské unie a také z lidí, kteří přišli do Británie za prací, nepřítele, s nímž je třeba 23. června zatočit. A jednou provždy se s ním vypořádat. Mnozí se teď ptají, kdo pak bude další na řadě.

Ivan Kytka (narozen 1958), bývalý zpravodaj ČTK a ČT v Londýně, redaktor BBC World Service a BBC News tamtéž. Nyní spolumajitel londýnské produkční společnosti Blokmedia Ltd. a příležitostný spolupracovník ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...