Oslavy Dne plnoletosti

Kdysi Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil, že o tento národ přestane mít obavy, až bude žít padesát let v demokracii. Pravda, jeho slova byla trochu nafoukaná, sotva si kdo může troufnout soudit národ z jakéhosi nadřazeného stupínku autority, ovšem cosi do toho vyjádření bylo. Demokracie je velmi náročný předmět, jehož studium lze sotva zvládnout pouze talentem (je-li nějaký). Chce to drobnou, usilovnou, dlouhodobou práci, zejména na sobě. Ostatně i po takové dřině Masaryk volával. Nicméně kdybychom přijali Masarykova slova za minci vskutku bernou, museli bychom mít o zdejší obecenstvo obavu dosud. V demokracii a zejména ve svobodě se tu zatím vydařilo žít v součtu třicet osm let, a to ještě přetržitě (1918 - 1938 a 1989 - 2007). Počet našich nedemokratických a nesvobodných (či velmi pseudodemokratických a velmi pseudosvobodných) let je vyšší: padesát jedna (1938 – 1989). A navíc jsme si tyhle špatné roky užili pěkně vcelku. Přijmeme-li tedy Masarykovu tezi, potřebné půlstoletí jsme měli spíše na výuku života mimo demokracii a daleko od svobody. Je to výstražné uvědomění.

Ovšem osmnáct let jsme zase v režimu jakž takž demokratickém, jsme svobodni a můžeme mít nyní zvláštní pocit, že jsme vstoupili v tomto ohledu do stádia plnoletosti. Každý, kdo se kdy stal plnoletým, si jistě pamatuje na slávu z toho, že mu musejí v hospodě načepovat. Už méně si uvědomoval, že cokoliv následně provede, odnese bez změkčujícího polštáře omluvitelné nedospělosti.

Nicméně plnoletost si oslavy zaslouží. A v sobotu je měla. Například na Václavském náměstí se sešla řada odpůrců radaru. Je třeba zásadně nesouhlasit s některými trapně urážlivými názory, které se objevily v internetových diskusích, že to všechno byli bolševici. Nebyli. Mnozí, kteří do srdce Prahy přišli protestovat, udělali proti nesvobodnému a nedemokratickému režimu mnohokrát více než jejich kritici. 

Nesouhlasit a dát to veřejně najevo je legitimní právo každého. Nejsme už v době před počátkem těch osmnáctin, jež si připomínáme, kdy by neminul demonstrující pořádný výprask, jako byl například Palachův týden nebo srpen 1969. Bylo i mnoho jiných protestů, brutálně zlikvidovaných pendreky a vodními děly hned v zárodku. Proto mnohé zlobí, že svobody protestovat bez rizika zbití využívají i lidé, kteří s těmito masakry kdysi souhlasili, ba je na svých schůzích a v peticích podporovali a volali: Jen jim dejte! Jen houšť a větší kapky! Žijeme však ve svobodě a demokracii. Paradoxně proto musíme doufat, že i tihle smějí využívat svobodu a demokracii a demonstrovat spolu s ostatními doopravdy svobodomyslnými občany právě proto, aby už nikdy neměli neomezenou moc, která svobodu a demokracii ničí.

Co mi ovšem připadlo značně neplnoleté, byla hesla na některých „protiradarových“ transparentech. Třeba: „Chceme probudit český národ!“ Vskutku velmi nabubřelé. Přesvědčení, že já jsem ten bdělý a osvícený buditel, zatímco ti s jiným názorem jsou spící tmáři, je značně nedospělé. Pro pořádek: stejné hodnocení by si zasloužil transparent s takovým heslem i nad hlavami příznivců radaru.

Nebo: „Františkovy Lázně proti radaru!“ Znám příznivce protiraketové základny z tohoto západočeského města a dost by mě zklamali, kdyby chodili s cedulí: „Františkovy Lázně pro radar!“ Taková všeobecná prohlášení připomínají ono prastaré: „Všichni naši dělníci, rolníci a pracující inteligence jsou za!“ 

Jinak se mi nezdá správné naznačovat, že vyjít 17. listopadu s protiradarovými hesly nepatří k tomuto výročí. Dokonce si myslím, že je tomu naopak. To, že mohou demonstrující volně a beze strachu z následků vyjádřit svůj názor, svědčí přece o tom, že ten den devětaosmdesátého roku byl počátkem věcí dobrých a správných. Svobodných a demokratických, chcete-li. Jak už bylo řečeno, dozajista bylo v sobotní demonstraci nemálo těch, kteří by horlivě souhlasili s tím, aby opačné manifestanty, ty „pro radar“, prohnaly policejní a milicionářská „ótéčka“, vodní děla a pendreky. Takoví ovšem plnoletosti ve smyslu demokracie a svobody nenabudou nikdy.

Jiný příklad. Na Palackého náměstí jistá část našeho politického spektra pohřbila „svobodu slova“. Byť argumenty některých liberálů, kteří tento postoj do jisté míry podporují, jsou znepokojující a zviklávající, přesto si dovolím zeptat se příslušníků pohřebního obřadu: „Jste si jisti, že jste pro svobodu slova opravdu pro všechny? Nejsou ve vašem pojetí této svobody pro některé skupiny občanů jisté mezery?“

Letošní výročí 17. listopadu, tento Den plnoletosti, potvrdilo, že toho, co rok 1989 přinesl, využívají velmi razantně i ti, kdo s ním dodnes nesouhlasí a svoboda a demokracie se jim hodí jen k tomu, aby ostatním spílali.

Ale vraťme se k slavení: pěkné je, že se v tento den oženil Jiří Paroubek. Patřilo to též ke koloritu letošního výročí 17. listopadu. Předseda ČSSD tím dal všem pochybovačům najevo, že on už je doopravdy plnoletý a že ví, co činí. Svobodně a demokraticky.

  • Zakladatel a první prezident Československa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/180.jpg
  • Odpůrci americké radarové základny v Česku uspořádali 25. srpna protestní pochod vojenským újezdem Brdy, kde by mělo zařízení stát. Na trasu dvanáctikilometrového pochodu se podle odhadu organizátorů vydalo kolem 200 lidí. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/44/4378.jpg
  • Studenti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/183.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...