ODS je v pasti (a nejen ona)

Kdekdo volá, aby se ODS změnila. Včetně jí samé. Řada krajských představitelů občanských demokratů vede otevřený boj proti Mirku Topolánkovi, jemuž přičítají každý neúspěch, který stranu potká. To propuklo už po trapně prohraných krajských volbách. Tehdy „venkované“ svalili všechno na bedra centra. V mnohém nespravedlivě. Vždyť to, co občany odpuzovalo, byly v řadě případů především místní neprůhledné, až mafiánské manýry oblastních funkcionářů ODS, cynicky navázaných na bráchy-podnikatele.

A připočtěme k tomu i nechutné politické čachry. Od černých kšeftů k černým duším, dalo by se říci. A těch černot dalo by se najít jistě ještě více. Včetně takových případů, jako je kauza Milan Jančík v Praze 5. Pohrdání straníky i voliči. Také tendence k vytváření krajských koalic s ČSSD nejsou přesvědčivé. Důvody k jejich vzniku jsou nečitelné, stačí uvést příklad podivného manévru druhých partnerů v těchto uskupeních: sociálních demokratů v Ústeckém kraji. Proč byl vyautován sociální demokrat uhlířské víry, Jaroslav Foldyna, muž, který měl zásadní zásluhy o všechny poslední oranžové úspěchy v oblasti? Připomíná to snahu o rozporcování země s nemalým ziskem pro samotné partaje s vydatnou porcí „drobtů pod stolem“ pro jednotlivce. Tak vše slavnostně zahájila opoziční smlouva. Dnes je to jen poněkud otevřenější; neomalenost politiků a strmý pokles jejich výchovy ke slušným mravům jsou v průběhu času přece zřejmé. Tvrzení, že podobné smluvní kšefty jsou činěny pro blaho státu a zlepšení politické kultury, jsou pokrytecká.

Kdyby na jedné straně stál Mirek Topolánek, který usilovně přibouchává dveře pootevírající se skříně a hulvátskými slovy i gesty přesvědčuje obecenstvo, že kostra, která uvnitř chrastí, se nejmenuje Dalík, a druhou frontu by tvořili ctní krajští rytíři bez bázně a hany, bojující za čest země i práva panen a sirotků, nebylo by o čem mluvit. Jenomže tak tomu není: v každém místě zemí Koruny české jsou malá Toskánska, u jejichž bazénů jeden před druhým předvádějí politici velikosti a tvary svých mužství (ženství), aby pak uzavírali místní opoziční i koaliční smlouvy jistěže ku blahu všech.

A tihle chtějí cokoliv měnit?

Dostali nyní od Topolánka nasekáno jako malé děti, které vřískají, že chtějí zmrzlinu před obědem. Ne proto, že by on byl lepší než oni, ale proto, že oni jsou horší. Pokud se někomu nedaří seřadit si předchozí větu do logické souvztažnosti, nechť se rozhlédne kolem sebe. Stejné pozice vůči ODS zaujímá ostatně sociální demokracie, vedená a svedená nedůvěryhodnou Paroubkovou partou. Ta během krátké chvíle prošustrovala jasně vítěznou karetní sestavu, kterou jí modří ptáci sebevražedně namíchali, téměř v list „mrtvé ruky“.

Proč by se mělo ve zdejší politické manéži cokoliv měnit k lepšímu? Ta varietní šmíra na sebe stále navzájem jakž takž stačí. Jednou zvítězí o kousíček tenhle, jindy tamten. A pak se domluví, že společně prodají medvěda, aby cirkus mohl popojet dál. A obecenstvo? To už je tak utrmácené, zpitomělé a zburanštělé, že i kdyby se objevil někdo doopravdy na kvalitativně vyšší úrovni, hlas mu nedá. Uzavřelo už dávno se současnými politickými komedianty opoziční (či koaliční?) smlouvu: vy budete žrát a mlaskat a my na vás budeme nadávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...