Odpískaný Lukašenko a „anexe“ Ukrajiny

Olympiáda teprve začíná a někteří už jsou mimo hry, aniž by vůbec dopovali. Diskvalifikováni z politických důvodů byli: Robert Mugabe, prezident Zimbabwe, generál Antonio Injai (lídr státního převratu v Guinea-Bissau), Bašar al-Assad (všichni dobře víme proč), ale také Voula Papachristou, řecká trojskokanka a Aleksandr Lukašenko, všeobecně známý jako poslední diktátor Evropy. První tři jména nevzbudila téměř žádnou reakci, u těch dvou posledních se na chvíli zastavím.

Voula Papachristouová byla vyřazena z řeckého olympijského týmu, protože je extremistka a rasistka. Na jejím Twitteru se objevilo plno narážek na africké přistěhovalce a veřejně vyjádřila podporu ultrapravicové řecké politické straně Zlatý úsvit. Papachristouové nepomohla ani opožděná lítost, omluvy a deklamace, že nevěří na diskriminaci mezi lidmi a rasami. Když se ale podíváte na její učet na Twitteru, najdete hlavně rasistické odkazy. Její poslední vtip z 22. července 2012, „S tolika Afričany v Řecku … Alespoň západonilští komáři sežerou domácí jídlo!“, je spíše ubohým pokusem o něj. Její chování bylo po právu vyhodnoceno jako neslučitelné s olympijskými hodnotami a do Londýna nepojede i přesto, že měla šanci na medaili. Správné rozhodnutí a Řeky je možné po dlouhé době alespoň za něco pochválit. Papachristouová tak může vtipkovat se svými kamarády leda tak před televizí. 

Aleksandr Lukašenko, který je nejen prezidentem Běloruska, ale i předsedou Běloruského olympijského výboru, je na tom podobně. Neměl sice šanci na medaili, ale na Hry se také bude dívat jen v televizi. Jeho chování bylo vyhodnoceno nejen jako neslučitelné s olympijskými hodnotami, ale hlavně s hodnotami Evropské unie. Lukašenko se totiž po zfalšovaných prezidentských volbách (12/2010) a následně násilně potlačených demonstracích dostal na černý seznam osob, které mají zákaz pobytu na území EU a Londýn nevidí důvod, proč by LOH měly být výjimkou. A i to je správné rozhodnutí. A i v tomto případě debatu rozhýbal Twitter. Klasicky jsou v tom zamotáni Rusové. Předseda Ruského olympijského výboru Aleksandr Žukov tento krok odsoudil a označil olympiádu za zpolitizovanou. Sport má dle něj stát mimo politiku a během her má panovat klid zbraní. Ruská pozice je pochopitelná, blíží se ZOH v Soči a Rusko se nechce potýkat s debatami o bojkotu atp. Podpořilo proto Ukrajinu, když jí hrozil bojkot fotbalového Euro 2012, a podpořilo Lukašenka i teď.

Není známo, zda se prezident Lukašenko do Londýna opravdu chystal, spíše to vypadá, že se na odmítnutí připravoval. Hry označil za „špinavou politiku“, která nemá se sportem nic společného, a světu doporučil vzít si příklad z běloruského „Slav Bazaar“ festivalu, který je podle něj ostrovem svobody myšlení a nezávislosti. Běloruské sportovce, kteří rozhodně nejsou žádná ořezávátka (z Pekingu přivezli 19, z Atén 14 a ze Sydney 18 medailí), ale na olympiádu poslal a rozhodně jim to neulehčil, když prohlásil, že není důležité zúčastnit se, ale vyhrát! A očekává 25 medailí. Později slevil na dvacet, ale z toho musí být pět zlatých. Aleksandr Lukašenko, sám zatvrzelý sportovec, asi smysl olympiády úplně nepochopil. Navíc si myslí, že úspěch na olympijských hrách demonstruje stupeň rozvoje země, a že triumf sportovce na hrách se promění v pozitivní image země v zahraničí.

Před odjezdem Lukašenko popřál všem atletům hodně štěstí a dodal „Nezapomeňte, že přinášíte Bělorusku slávu“. Oni možná, on rozhodně ne. Šéf Mezinárodní hokejové federace (IIHF) René Fasel už připustil, že by Bělorusko mohlo kvůli Lukašenkovi přijít o právo pořádat mistrovství světa v hokeji v roce 2014. 

Co je ale nutné v této souvislosti připomenout je jistá ambivalentnost (pokrytectví?) Západu. Ukrajinské fotbalové Euro bylo v mírném ohrožení, běloruské mistrovství je ve velkém ohrožení. Zajímavé bude sledovat, jak se Západ vypořádá s ruskou zimní olympiádou v Soči. 

P.S. Prý čistě technická chyba jistě přinesla Vladimiru Putinu úsměv na rty a další noci plné imperiálních snů. Rusko totiž na chvíli „anektovalo“ Ukrajinu, Gruzii a další postsovětské země. Místa narození některých sportovců, přestože se nachází na Ukrajině (v Gruzii, Ázerbájdžánu, Bělorusku) byla na oficiálních stránkách olympiády prezentována jako ruské regiony. To, že je Ukrajina pořád vnímána jako součást Ruska, je stejný folklór jako to, že my jsme pořád z Československa (Česká republika? Aha! Československo…to po pravdě naštve daleko méně, než Ukrajina? Aha! Rusko…). Bylo by ale zajímavé vystopovat původ takových informací. Podle Londýna pocházejí od národních olympijských výborů, tedy z Ruska. Někdo se nechal unést.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...