Obama - po Evropě přichází Latinská Amerika

Od dnešního večera (pátek 17. dubna) až do neděle se v karibském Trinidadu a Tobagu schází celkem 34 hlav států a zemí amerického kontinentu. Koná se 5. Summit Amerik a pro prezidenta Spojených států Baracka Obamu to bude jeho debut na podobném kontinentálním fóru. Bude to také poprvé v historii, co se takové regionální schůzky účastní jen demokraticky zvolení představitelé. Jedinou absentující zemí bude Kuba, ačkoliv její jméno uslyší šéf Bílého domu během jednání asi nejčastěji.

Kuba

Proč? Očekává se totiž, že představitelé latinskoamerických zemí budou Spojené státy oficiálně žádat o zrušení amerického embarga vůči ostrovu. Slíbil to nejen bolívijský prezident Evo Morales, který chystá rezoluci v tomto duchu jménem Venezuely, Ekvádoru, Nikaraguy a své země, ale i skupina dalších vlivných zemí, jako je Brazílie, Argentina, Chile, Paraguay, Salvador a další, se shoduje na tom, že období, kdy se země vylučovaly z regionálních společenství, už pominuly. Svědčí o tom třeba nedávné přijetí Kuby do tzv. Skupiny z Ria (regionální organizace s velmi podobným složením, vyjma Spojených států) nebo četné návštěvy latinskoamerických prezidentů na Kubě v posledních měsících. Latinská Amerika se za poslední desetiletí velmi změnila a dnes už nepovažuje Kubu za nepřátelský režim, ale za partnera. Barack Obama si v Puerto Espaňa o tom určitě mnohé vyslechne.

Nový americký prezident ale udělal první krok už v tomto týdnu, když zrušil opatření, která Američanům kubánského původu bránila v návštěvách jejich příbuzných na ostrově, a omezovala zasílání peněz na Kubu. Odhaduje se, že ve Spojených státech žije zhruba půl druhého milionu rodilých Kubánců a jejich potomků. Předchozí americké vlády jim v cestování na Kubu a v posílání peněz bránily, aby nepodporovali kubánskou ekonomiku. Teď Bílý dům tvrdí, že nejde o pomoc režimu, ale obyčejným Kubáncům, a že bude lepší, když bude víc Kubánců na režimu ekonomicky nezávislých.

Obamovo rozhodnutí se na Kubě, v Latinské Americe i ve světě chápe jako vstřícný krok a ukázka ochoty k otevřenějším vztahům. Podle mnohých je to ale stále málo. Dnes více než kdy jindy lidé ze všech vzájemně protikladných politických táborů žádají ukončení amerického hospodářského embarga (na ostrově se říká blokáda) vůči Kubě. Shodují se na tom běžní Kubánci, kubánští disidenti, většina kubánského exilu v Miami a taky stále víc amerických politiků a kongresmanů, a nejen z Demokratické strany. Ti, co nadále embargo podporují, se ocitají ve stále hlubší izolaci.

O tom, že je americké obchodní embargo vůči Kubě nefunkční, neefektivní a kontraproduktivní, už dnes není pochyb. Existuje téměř 50 let a nepřineslo žádné žádané výsledky. Způsobilo potíže a strádání především běžným Kubáncům, ale Castrův režim se dál drží u moci. Ten navíc na embargo svaluje velkou část vlastních ekonomických neúspěchů a posiluje díky němu mezi Kubánci jejich antiamerikanismus. Neexistenci obchodních vztahů se Spojenými státy nahrazují na Kubě obchodní vztahy s jinými zeměmi, dřív se Sovětským svazem, dnes s Čínou, Venezuelou, dalšími latinskoamerickými zeměmi, i Evropou.

Právě schválené zrušení omezení cest a finanční výpomoci kubánských Američanů teď navíc Kubáncům bude pomáhat v jejich kontaktu se zahraničím a v jejich ekonomickém odpoutávání od režimu. Právě to jsou věci, a ne embargo, kterých by se Castrův režim eventuálně mohl obávat.

Cubama

Obama své rozhodnutí načasoval výborně, právě před velkou schůzkou Amerik. Mohl by se teď očekávat také nějaký vstřícnější krok amerických odpůrců. Například venezuelský prezident Chávez už se dnes neopírá tolik do Spojených států, když v Bílém domě nesedí George Bush. Postupně by mohly zmizet další a další důvody či záminky jeho nepřátelství.

Americký prezident zatím nikde svůj záměr zrušit americké embargo nevyslovil. Přesto se bude dostávat pod stále silnější tlak doma i v zahraničí, aby tak učinil. Ostatně bylo by to i v souladu s jeho dalšími tezemi a plány v zahraniční politice. Podle všeho si ale dává na čas a chce jít postupně. Mohl by si tím vynutit i nějaké vstřícnější kroky ze strany Havany a dalších zemí Latinské Ameriky.

Po svém úspěšném prvním evropském turné před dvěma týdny teď Barack Obama vyráží na další významná setkání na svém kontinentu. Budou pro něj stejně úspěšná? Summitu Amerik v Trinidadu předcházela už jeho včerejší (čtvrtek 16. dubna) návštěva jižního souseda, Mexika. A ačkoli deklarovanými tématy Summitu Amerik jsou globální výzvy regionu, dopady finanční krize a řízení toků peněz na kontinent prostřednictvím multilaterálních organizací, nepřítomná Kuba se bude skloňovat možná ze všeho nejvíc.

  • Spolupráce Kuby a Chile autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/681/68089.jpg
  • Kuba zdroj: Internet http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/600/59976.jpg
  • Obamovi autor: Volfík René, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/780/77932.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...