Neměli by politici o krizi „lhát“?

Hospodářská krize patří v poslední době asi k nejčastěji skloňovaným slovním spojením. Pevnou pozici zaujala jak v médiích, tak ve vyjádření politiků. Dokonce i známý americký herec Nicolas Cage musel už kvůli ekonomickým turbulencím, které ho připravily o peníze, prodat svůj zámek v Německu. Nemohl si ho už prý dovolit. A množí se i spekulace, na jak dlouho by se mohla recese ve světové ekonomice usídlit. Nejkatastrofičtější scénáře hovoří až o pěti letech. V souvislosti s tím vyvstává otázka: Nepodkopává takové malování čerta na zeď ekonomickou situaci ještě více než toxická aktiva bank? Nebylo by lepší, kdyby politici místo soutěže, kdo přijde s nejčernějším scénářem, raději začali vysílat do světa signál, že brzy bude lépe?

V myslích mnoha lidí to může vzbudit pochyby o etice. „To by nám jako měli začít politici lhát?“ může si říct ten či onen. Ke slovu se ale dostává i machiavelistická formulka „účel světí prostředky“. V tomto případě by bylo účelem znovunastartování ekonomického růstu, který může přinést blahobyt lidem po celé Zemi. Prostředkem by se stala „malá svatá lež“ v podobě formulky typu - bude lépe, v hospodářské situaci se začínají projevovat náznaky oživení, nezaměstnanost bude klesat.

Kdyby tento vzkaz multiplikoval hlas médií, slibovalo by to situaci jako vystřiženou z učebnic ekonomie. Většina předních odborníků v této oblasti se totiž již po desetiletí shoduje na tom, že zásadní roli ve vývoji ekonomiky hrají očekávání domácností a firem. Tento názor se objevuje například ve světově proslulé Ekonomii nositele Nobelovy ceny Paula A. Samuelsona. Se stejným tvrzením přišel v knize, na kterou si sáhla asi většina studentů českých ekonomických škol, i Robert Holman.

Princip jejich tvrzení je velice jednoduchý. Když lidé věří, že země či svět čeká hospodářskou expanzi spojenou s poklesem nezaměstnanosti, začnou více utrácet. Neváhají sáhnout na své úspory, případně se i zadlužit, protože čekají, že jejich mzdy porostou. Firmy tím pádem mají více zakázek a začínají shánět nové pracovníky, aby mohly uspokojit rostoucí poptávku. Začíná se tak roztáčet spirála, která sama o sobě živí hospodářský růst.

Užijeme si pět hladových let?

Je-li princip takto jednoduchý, vyvstává otázka, proč už se politici k očistné lži neuchýlili. Kromě etiky, o které by se daly zvláště v případě některých českých politiků vést dlouhé diskuse, jim v cestě stojí možná i vlastní publicita. Z osobní novinářské praxe vím, že negativní zprávy přitahují zvláště české diváky a čtenáře mnohem více než ty pozitivní, které říkají, že se všichni budou mít lépe. Napište například, že si pražská burza sáhla na pětileté dno a byť se jedná třebas jen o tříprocentní pokles, o článek se zajímají tisíce lidí. Napište, že si pražská burza připsala přes pět procent, a vašemu příspěvku se nepodaří přilákat ani třetinu čtenářů.

Není to paradox? Asi je. Pojďme se tedy topit v pesimismu a užít si oněch pět hladových let nejhorší hospodářské krize za posledních sedm desetiletí.

  • Lidové noviny z 31. března 2009 autor: ČT24, zdroj: www.lidovky.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/770/76928.jpg
  • Finanční krize autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/485/48413.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...