Napříč Pobaltím

Pobaltské státy nejenže nejsou stejné, jak by se mohlo zdát, ale až podivuhodně rozdílné. Společnou mají jen geografickou blízkost, moderní historii v náruči ruského medvěda a s tím související množství rusky mluvících obyvatel. Každý však má jiné zvyky a tradice, jinou měnu, víru, preferují jiná jídla a dokonce mluví každý úplně jinou řečí. Proto jsem se rozhodl podívat se na Pobaltské státy zblízka.

Pro cestování Pobaltím se nejlépe hodí auto nebo autobus. Mezi metropolemi není od 80. let přímé spojení, zatímco silnice zde vedou prakticky přímočaře - díky rovinaté krajině není potřeba se trmácet do kopců či je dokonce objíždět. Škoda jen, že když má člověk před sebou širokou pětikilometrovou rovinku, tak to nemůže pořádně rozjet - udrncal by se asi k smrti. Nevím, jestli je to vina špatného podkladu nebo laxnosti místních silničářů, ale tlumiče dostanou do těla i na mezistátních silnicích. Aspoň že se za jejich používání neplatí.

Vilnius

První věcí, kterou člověk v litevské metropoli zaznamená, je kopcovitá krajina. Oproti zbytku Pobaltí je to příjemná změna - město totiž leží poměrně hluboko ve vnitrozemí. Starý Vilnius (na rozdíl od moderních čtvrtí s pulzující ekonomikou) má charakter lázeňského města s historickým jádrem a téměř 500 let starou univerzitou. Zdá se, že život tu plyne klidně a pomalu, jedinou výjimku tvoří provoz na silnicích, kde řidiči rozhodně nešetří klaksony ani plynem. Proto i na přechodu platí: doleva, doprava, doleva a pak to risknout.

Historickým památkám ve městě dominují kostely, kterých je tu opravdu požehnaně. Katolicismus hraje v Litvě velmi významnou roli - hlásí se k němu plných 80 procent obyvatel, což se přenáší i do běžného života. Litevci jsou více družnější a ochotnější pomoci než jejich severnější sousedé.

Co by návštěvník Litvy neměl rozhodně vynechat, je Kuršská kosa. Táhne se od Klajpedy až ke Kaliningradskému poloostrovu. Tento písečný poloostrov je oblíbenou turistickou destinací pro mnoho Němců, Poláků a samozřejmě i „pribáltiků“. Vypadá naprosto exoticky, a není proto divu, že je od roku 2000 zařazen mezi přírodní památky UNESCO. Jedinou vadou na kráse je tři roky stará ruská ropná plošina, umístěná v moři pouhých 22 kilometrů od poloostrova.

Riga

Riga je největší ze tří pobaltských metropolí a je to patrné už na první pohled. V současnosti v ní žije více než 700 tisíc obyvatel, tedy o 200 tisíc více než ve Vilniusu a o 300 tisíc více než Tallinnu. Bývala už i větší, ale po vyhlášení samostatnosti Lotyšska na Sovětském svazu v roce 1991 z ní postupně odešlo asi 200 tisíc Rusů. I tak jich tu ale zůstává velké množství, odhadem plná polovina Rižanů mluví rusky. Narozdíl od Estonců však ruská menšina (tedy spíše polovina) Lotyšům nevadí a berou ji jako danou věc.

Ekonomicky je na tom Lotyšsko lépe než Litva, Estonsko je však daleko vepředu, zejména technologicky. Středem města protéká řeka Daugava, široká asi jako dvě Vltavy, která deset kilometrů za městem ústí do Rižského zálivu Baltského moře.

Riga je evropské velkoměsto s nádhernými památkami zapsanými v seznamu UNESCO, velkým historickým centrem (mírně podobným Praze) a zároveň obchodním a komunikačním uzlem Pobaltí. Kromě prohlídky památek jsem se zastavil na místních trzích, které jsou asi největší v celém Pobaltí. Nejzajímavější jsou ty rybí, kde jsou všechny možné druhy mořských potvor, uzené i právě ulovené, metroví lososi a kilogramy kaviáru.

Člověk by to rád hned vše vyzkoušel a ochutnal. Dokonce k tomu vybízí i cenovky, které jen zřídka překročí dvoucifernou hranici. Bohužel je to ale mýlka, protože jeden lat je v přepočtu asi 33 korun, což z něj činí jednu z nejsilnějších měn světa. Takže je tady zatraceně draho…

Stejně jako je v Litvě centrem prázdninového turismu Kuršská kosa, v Lotyšsku plní podobnou funkci letovisek přímořská lázeňská městečka - nejznámějším z nich je Jürmala. V letních měsících sem jezdí zejména bohatí Rusové, kteří zde kupují pozemky a domy, až trochu to připomíná Karlovy Vary. Láká je relativně teplé moře, písečné pláže a vysoké pinie, které rostou po celém městě. Kdybych si odmyslel říjnové teploty, tak je to jak na Bahamách :-)

  • Historické centrum Vilniusu autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48694.jpg
  • Pohled na východní část Rigy, v popředí čtyři budovy tržnice, řeka Daugava a rižská eiffelovka. autor: Martin Šestak, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48695.jpg
  • Ryby a kaviár v každém z desítek stánků autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/487/48697.jpg
  • Pláže v Jürmale jsou v létě plné, jakmile však přijde září, slouží už jen pro racky. autor: Martin Šesták, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/488/48702.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...