Lovecká sezona začala aneb voliči na prodej

Volební kampaň, tedy hon na voliče, začal na Ukrajině již více než před měsícem. Experti se domnívali, že největším hitem tohoto předvolebního boje bude zneužívání tzv. adminresursu, tlak na opoziční kandidáty a jejich podnikání a také uplácení voličů. A je tomu přesně tak.

A to vše díky změněnému volebnímu systému. Z poměrného se stal smíšený a 225 poslanců je voleno v jednomandátových obvodech. Znovuzavedení tohoto systému bylo podrobeno zásadní kritice ze strany EU a tzv. Benátské komise kvůli obavám, že si Kyjev vytváří prostor pro snadnější manipulování voleb. Voliči s tím ale nemají větší problém. Nestěžují si. A na co taky? Cynismus zasáhl Ukrajinu opravdu hluboko. Až 73 % Ukrajinců nevěří, že volby budou spravedlivé a většinu z nich tíží ekonomické problémy, tak proč si trochu neužít? Lístky na koncerty a do divadel zdarma, balíčky plné potravin a oblíbených (i alkoholických) nápojů nebo třeba i léky, prohlídky u lékaře, mobilní telefony, ale i peníze.

Celých 6 % voličů dokonce prohlásilo, že je ochotno prodat svůj hlas. Na trhu je tedy zhruba 2,2 milionů voličů. A to jsou jen ti, kteří si to dokážou přiznat. Pro kandidáty jasná výzva. A přestože ukrajinské zákony považují uplácení voličů za trestný čin, riskují všichni. Provládní, ale i opoziční kandidáti, ti samozřejmě s větším rizikem, že je chytí. Když opoziční kandidát David Žvanija rozdával studentům v Oděse školní uniformy, dostal varování od Ústřední volební komise. Ostatně, prvního září se z různých pomůcek radovalo hodně školáků. Obdaroval je například i kandidát a syn premiéra Azarova. V tomto případě si na něj stěžovala opozice, ale neuspěla, nikdo to ostatně ani nečekal. 

Nicméně, kdo nepodmaže, nepojede, takže hluboko do kapsy si sáhnou všichni. Na jeden volební obvod připadá asi 160 000 voličů. Při účasti zhruba 60 % tu máme tak devadesát pět tisíc voličů a k vítězství by prý mělo stačit dvacet tisíc hlasů. Pokud kandidát bude cílit přesně a nabídne jen základní a nepříliš nápaditý voličský balíček se sušenkami, kondenzovaným mlékem, pohankou, čajem a vodkou, vyjde ho celá tahle „legrace“ na zhruba pět milionů korun. Pokud je navíc tváří nějakého dobročinného fondu (jejich agitace za kandidáty je mimochodem také protizákonná), musí se činit o to víc. Jeden příklad za všechny. Julije Ljovočkinová, sestra šéfa prezidentské kanceláře a tedy jednoho z nejvlivnějších mužů na Ukrajině Serhije Ljovočkina, ve svém obvodu na Krymu darovala pošťákům 71 kol. Každé z nich nese nápis, že je dárkem od fondu Ljovočkinové. Každý listonoš se tak automaticky stává i nositelem politické propagandy. S dodávkou až do domu. A nutno dodat, že pošťáci nebyli zneužiti jen na Krymu. K podobným případům došlo například i Užhorodu. Není to vtip a ani pošťákovi to taky nejspíš moc vtipné nepřijde.

Ne všichni se ale hodlají zruinovat. Provládní kandidáti prý využívají státní rezervy a rozdávají z nich. Sami to sice popírají, ale kondenzované mléko ze skladů mizí jako nikdy předtím. A pytle s moukou i se značkou ukrajinských státních rezerv se našly v Poltavské oblasti. 

Exministryně zahraničí Spojených států Condoleezza Riceová sice doufá, že ukrajinská společnost bude pokračovat v tlaku (jakém?) na vládu, než se opravdu zasadí za nezávislost justice. Vypadá to, že zbytečně. Americká víra v sílu demokratických institucích podlehla v nerovném boji ukrajinské skepsi a cynismu. Na celonárodní soutěži v korupci se totiž nepodílejí jen politici, ale i voliči. A podle všeho (mimo chudáka pošťáka) si ji užívají. I když opozice hrozí dalším „Majdánem“ (symbol oranžové revoluce), lidé se do ulic nechystají a zmobilizují se, až jim vláda sáhne i na ty sušenky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...