Londýn bez olympijského ohně

Letošní olympijské hry v Londýně ještě ani nezačaly a organizátoři už musí řešit první opravdu vážný problém. Jedná se o to, že letošní hry budou zřejmě jako první v novodobé historii bez olympijského ohně. A důvod? Ten je vcelku prostý. Podle britských zákonů je totiž jakákoliv manipulace s otevřeným ohněm v centru metropole nad Temží zakázána.

„Chápu, že pro mnohé ze sportovních příznivců je to nepochopitelné, ale my se musíme řídit platnými zákony,“ prohlásil bezprostředně před začátkem her šéf londýnských hasičů Richard Lee Blaze v narážce na nařízení z roku 1667, kde se jasně praví, že manipulace s otevřeným ohněm, respektive jeho umístění na volné prostranství se trestá až 30 dny těžkého žaláře v londýnském Toweru.

Pojďme se nyní na chvíli podívat do historie a zapátrat po příčinách tohoto nařízení. V roce 1666 totiž Londýn zachvátilo obrovské a ničivé ohnivé peklo. Konkrétně to bylo 2. září tohoto roku, kdy v ulici Pudding Lane, v domě královského pekaře Thomase Farrynora, vznikl požár, který se velmi záhy rozšířil prakticky po celém městě. Bylo zničeno 13 200 domů, 87 chrámů, 6 kaplí, 44 cechovních sídel, 4 sirotčince a 2 manufaktury na zpracování ovčí vlny. Zásadně poničena byla Královská burza, původní katedrála svatého Pavla, městské vězení, 4 mosty přes Temži, 3 městské brány a o střechu nad hlavou přišlo během chvilky téměř 100 000 lidí, což v té době představovalo celou jednu šestinu všech obyvatel Londýna. Plameny tehdy pohltily 5/6 města (1,3 km2) a hodnota zničeného majetku byla odhadnuta na 10 milionů liber šterlinků.

Není tedy divu, že král Karel II. hned následujícího roku vydal zvláštní edikt, ve kterém striktně zakázal jakoukoliv manipulaci s otevřeným ohněm v londýnském City. A toto nařízení je v platnosti až dodnes! „Z pozice šéfa londýnského požárního sboru nemohu dělat nic jiného, než nevpustit běžce s olympijskou pochodní na území britské metropole,“ prohlásil zcela striktně Richard Lee Blaze a přidělal tak hluboké vrásky na tváři šéfa Mezinárodního olympijského výboru Jacquese Rogga. „Budeme se snažit rozhodnutí pana Blaze ještě zvrátit. Chápu, že na jedné straně jsou zde platné zákony, ale na druhé straně chceme ctít olympijskou tradici,“ prohlásil sedmdesátiletý Belgičan, který se dokonce kvůli této záležitosti sešel s britským premiérem Davidem Cameronem. Ten však veškeré jeho námitky odmítl s tím, že toto vše je plně v kompetenci londýnských hasičů.

Zdánlivě patová situace ale nakonec možná bude mít řešení. S ním přišli paradoxně sami hasiči, kteří ústy svého šéfa nabídli možnost, že by olympijský oheň mohli umístit na svém cvičném polygonu v Dagenhamu, což je východní předměstí Londýna, kde by plameny byly pod neustálou odbornou kontrolou a pomocí kamer by se záběry na plápolající ohníček přenášely na obří plazmovou obrazovku olympijského stadionu. Jacques Rogge se zatím k nabídce nevyjádřil, nicméně tiskový mluvčí MOV Kevan Gospar připustil, že o této variantě vážně uvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...