Lépe už bylo… Nebo ještě bude?

Bývá na konci roku zvykem ohlížet se zpět a rekapitulovat. Na závěrečný účet je ještě čas, ale už teď víme, že radostný nebude. Dvousetmiliardový deficit se zapíše jako český rekord, stejně jako 1,3 biliónový veřejný dluh.  Do kolen nás přitom nesrazila ani tak světová hospodářská krize jako domácí politika a její následky. Řekl bych, že česká politická mizérie je největším zklamáním uplynuvšího roku 2009. Skoro se zdá, že na stav našich politických stran už jiná než medicínsko-patologická kritéria nejsou použitelná.

Vezměme třeba ČSSD, stranu právě nejpreferovanější. Nachází se ve vysoké předvolební horečce, o půl roku sice předčasné, o to však agresivnější. Četné její neurotické příznaky nasvědčují akutní chorobě, patrně žaludečním vředům. Navíc jde o stádium infekční, ohrožující i druhou naši partaj v  těsném závěsu – ODS. Ta spěje ke krizi hlavně upadáním do těžké letargie, imunní ale není ani před ataky nepříčetného vzteku. Momentálně třetí strana v pořadí - TOP 09 - působí lehce náměsíčným dojmem, tím více se však těší přízni voličů, doufajících ještě v nebeský zázrak. Co říci o komunistech - pohrobcích státostrany, držící nás 40 let pod krkem? Diagnóza neměnná: notorická paranoia, projevující se přítomností bludných představ převážně persekučního typu a nutkavým přesvědčením o vlastní dějinné nepostradatelnosti.

Zelení i lidovci se naopak nacházejí ve stavu agónie, první ve finální fázi, druzí se ještě „zachraňují“ návrhem miliardových příjmů ze zpoplatnění hazardu, zrušení „zlatých padáků“, zavedení stropu nákladů na kilometr dálnice atd. Ale i kdyby se tyto strany zkonsolidovaly, bude riskantní je volit, protože se pohybují v nebezpečném pásmu sestupu. Prakticky nevolitelné jsou též jiné neparlamentní strany, jelikož by hlasy pro ně při výsledku pod 5 % připadly ostatním, např. právě komunistům. Je to dáno platným volebním zákonem, jenž zvýhodňuje velké a poškozuje malé strany. A tuto prapříčinu všech patových situací se nedaří a nemůže podařit odstranit, neboť jak známo, „kapři si sami rybník nevypustí“. Platí tedy, že politická scéna je zablokovaná, strany impotentní, schopné pouze kdejakého podrazu a voličstvo otrávené, vykazující jakési sympatie jen ze setrvačnosti.

Co to ale znamená na Silvestra roku 2009? Nezmění-li se podstatně volební preference, dojde za pár měsíců ke spořádanému převzetí vlády vyhraněně levicovou formací. Ne-li za přímé účasti komunistů, tedy za jejich tiché podpory, podmíněné ovšem poskytnutím politických postů a výhod KSČM. Na rozdíl od všech vlád po listopadu 1989 nebude tato vláda ani pravicová ani pravého středu, ba ani levého středu (skončí-li lidovci před branami Sněmovny), ale ryze socialistická, což bude zlomový, ba osudový okamžik v novodobé české politice. Samozřejmě se všemi důsledky v ekonomické a sociální oblasti, včetně reálné možnosti znárodňovací recidivy, uvolnění evropských a atlantických vazeb a náběhu k východně orientovanému režimu.

A co v případě nerozhodného výsledku voleb? Samozřejmě může vzniknout situace vhodná pro radikální protnutí dnešního začarovaného kruhu a bude záležet na tom, kdo a jak bude připraven ji využít. Defenestrace už nejsou v módě, ale mohly by to být třeba demonstrace stoupenců toho či onoho tábora. A ty nemusí být právě pokojné. Může vypuknout nebezpečná politická krize se všemi riziky pro společenskou a sociální stabilitu. A to nepřipomínám nesnáze, těžkosti a omezení vyplývající ze železné nutnosti šetřit, omezovat rozpočtový schodek, platit státní dluh a snižovat počet nezaměstnaných. Za daných ekonomických podmínek se ani výsledek radikální politické akce nemusí příliš lišit od volebního vítězství jedné strany.

Zdá se, že nejpřirozenější prevencí proti nebezpečím popsaného druhu může být obyčejná, ale důsledná, občanská odpovědnost za právní kontinuitu svobodného demokratického státu. Připomeneme-li si, které síly v roce 2009 z Čechů dělaly před evropskou a světovou veřejností tajtrlíky, kdo vyvolával a prodlužoval politickou nejistotu a nedůvěru v demokratický systém, kdo bojkotoval spojenecké závazky, vyraboval deficitní státní rozpočet a komu šlo především o získání a monopolizaci moci, jistě bychom z toho mohli a měli vyvodit důsledky. A promítnout to i do svých voličských preferencí.  Byl by to jediný rozumný způsob, jak předejít roku 2010, jenž by se nám vůbec nemusel líbit.

  • Sněmovna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1136/113551.jpg
  • KSČM autor: Vojta Rejl, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1055/105432.png
  • Poslanecká sněmovna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110867.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...