V zapleteném případu desítek rukojmích v Kolumbii se konečně zdálo, že se něco pohne. Utrpení lidí, které zadržují ozbrojení partyzáni z FARC, a jejich rodin trvá už dlouhé roky. Po celou tu dobu se v Kolumbii mluví o možnosti dojednání takzvané "humanitární dohody" na výměnu čtyřiceti pěti prominentních rukojmí za asi 500 vězněných partyzánů. A vždy tato možnost narážela na neústupnost jedné či druhé strany: FARC nebo prezidenta Uribeho.
Nová naděje svitla před dvěma týdny, kdy Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) oznámily svůj záměr osvobodit tři zadržované: bývalou kongresistku Consuelo González Perdomo, bývalou kandidátku na viceprezidentku Claru Rojas a jejího tříletého syna Emmanuela, který se narodil už v zajetí. Podmínkou, kterou si k tomu stanovili, bylo jen to, že rukojmí předají venezuelskému prezidentu Chávezovi nebo lidem, které on určí.
Operaci s cílem převzít tři rukojmí skutečně řídil venezuelský prezident (v koordinaci s kolumbijskými úřady). Rozběhla se v půlce minulého týdne, tedy v závěru vánočních svátků, a Chávez sám zpočátku říkal, že by se vše mohlo zvládnout v průběhu jediného dne. Venezuelské letouny i s mezinárodními garanty operace přistály na letišti ve Villavicenciu (jihovýchodně od Bogoty). Tam se ale také vše zaseklo. Čekalo se na zprávy FARC. Měly oznámit místo, kam si mají prostředníci doletět pro trojici osvobozených. Zpráva nepřišla do konce roku a ani na Nový rok. Nakonec FARC oznámily, že osvobozování rukojmích pozastavují. Důvod? Kolumbijská armáda podle nich provádí v oblasti vojenské operace, proto prý FARC nemohou riskovat svoji bezpečnost.
V zápětí se nechal přímo ve Villavicenciu slyšet kolumbijský prezident Álvaro Uribe. A všechny překvapil, když řekl: „FARC se neodvážily splnit svůj slib, že osvobodí tři unesené. Ze tří zmíněných lidí, totiž mají ve svých rukou jen dva. Není mezi nimi Emmanuel!“
Jak je to možné? Uribe hned podal vysvětlení: Podle informací zpravodajských služeb totiž Emmanuel žije už od července 2005 v dětském ústavu ve městě San José del Guaviare. FARC ho tam už tehdy měly pomocí svých prostředníků předat do opatrování. Teď ho z ústavu (přes své prostředníky) znovu žádají zpět, aby ho mohly osvobodit.
Ano, až do takových extrémů a paradoxů dospěl ozbrojený konflikt v Kolumbii, jehož jsou únosy stinnou součástí.
Co řeknou testy DNA?
FARC před dvěma týdny Uribeho zaskočily, když vrátily do hry Cháveze. Ten už se koncem minulého roku zhruba po tři měsíce angažoval jako prostředník v dojednání takzvané „humanitární dohody“. Pak mu ale Uribe po vzájemné neshodě pověření odebral. Právě poté FARC oznámily, že osvobodí tři rukojmí do rukou Cháveze, aby jeho úsilí před Uribem vyzdvihly. Teď se však FARC přepočítaly. Tedy pokud se skutečně potvrdí, že Uribe má pravdu.
O tom by měly mnohé napovědět testy DNA. Kolumbijské úřady už přemístily tříletého chlapce z ústavu v San José del Guaviare do Bogoty. Jiní specialisté mezitím cestovali do Caracasu, kde na osvobození dcery a sestry čeká její matka, Clara de Rojas a bratr Iván Rojas. Oba dva už také podstoupili testy DNA, aby se jejich pomocí mohlo zjistit, zda jsou příbuzní onoho tříletého chlapce. Ten samozřejmě v odlehlém ústavu nefiguroval pod jménem Emmanuel, ale jako Juan David Gómez Tapiero.
Výsledky testů mají být známy už za pár dní. Uvidíme, co přinesou. A stovky rodin dalších zadržovaných Kolumbijců mezitím úzkostlivě čekají na další vývoj. A dobře vědí, že celý zamotaný případ je po dlouhých letech stále teprve na svém začátku, a že cesta k jejich setkání se svými blízkými bude ještě dlouhá, obtížná a strastiplná.
