Květiny za 20 tisíc denně. Francouzští prezidenti milují luxus

Když jsem žila v Paříži, říkalo se, že život prezidentů a králů jedno jest. Že Elysejský palác, sídlo hlav státu, je na první pohled sice nenápadný, ale uvnitř oplývá luxusem, který má stále aristokratický nádech Bourbonů a zlatou barvu. Často jsem tehdy slýchala, že jestli chce někde Francie ušetřit, měla by začít právě tam. To mě zaujalo, a tak jsem se šla do Elysejí jednoho dne podívat. Došla jsem až do prezidentské pracovny a skutečně, celou dobu jsem si říkala: Kolik tohle všechno – opulentní tabule, pugety čerstvých květin, skleněné masivní lustry – může Francii stát?

Nejde ale samozřejmě jen o samotné sídlo. Pánem Elysejského paláce je od roku 2012 někdejší šéf socialistů Francois Hollande. Měsíčně si jako prezident vydělá 14 910 eur hrubého, tedy v přepočtu asi 400 tisíc korun. To není v téhle branži žádný nadprůměr. Na Angelu Merkelovou nebo Davida Camerona nedosáhne. Ovšem, postaráno je o něj dokonale.

Kromě Elysejského paláce má k dispozici další prezidentská sídla – třeba Hôtel de Marigny, kde ubytovává své zahraniční hosty, nebo pevnost Brégançon na jihu země, kde může trávit dovolenou. Hlídá ho okolo 60 bodyguardů, celkem pro něj pracuje 800 lidí. Elyseje také vlastní desítky aut a k nim zaměstnávají odpovídající počet řidičů.

Prezidentská pracovna v Elysejském paláci
Zdroj: vostok91/Wikimedia Commons

 A pak je tu letecká flotila, která čas od času dráždí veřejnost, to už je ale tak trochu příběh, který v Elysejích začal psát někdo jiný. 

Hodinky, drahé obleky, luxusní restaurace

Předchozí prezident Nicolas Sarkozy z řad tehdejší pravicové strany UMP si na luxus potrpěl vždycky a média na to ráda poukazovala – hodinky Rolex, drahé obleky, prázdniny na jachtě podnikatele Vincenta Bollorého po volebním vítězství v roce 2007. Dokud se tyto libůstky promítaly jen do Sarkozyho soukromého rozpočtu, bylo to v pořádku. Ve chvíli, kdy začaly zasahovat do státního, ozývala se kritika ze všech stran. 

V roce 2009 zakoupily Elyseje od letecké společnosti Air Caraïbes nový prezidentský airbus – údajně proto, že Sarkozy se nedokázal smířit s tím, že jeho dosavadní letadlo nedosahuje kvalit amerického Air Force One. Ostatně, i proto novému stroji Francouzi přezdívali Sarko One. Do historie flotily se mimochodem zapsala i první dáma Carla Bruni-Sarkozyová, někdejší topmodelka a dnešní zpěvačka. Carla One se říkalo dvěma menším dopravním Falconům 7X, které prezidentský pár také využíval. Celkem Elyseje disponovaly jedenácti letadly. 

Někdejší prezident, o kterém je známé, že je posedlý médii, přebudoval Elyseje i v tomto směru. Do hlavního prezidentského vozu nechal nainstalovat televizi a trvalé připojení k internetu. Televize rozmístil do všech místností Elysejského paláce, ta největší, kterou nechal pověsit na zeď v soukromém křídle budovy, měla 200 metrů čtverečních. Šlo prý o dar od bývalých kolegů.

Tím ale Sarkozyho úlety zdaleka nekončí. Audit odhalil, že v roce 2008 odcházelo denně z kasy paláce v přepočtu 20 tisíc korun na čerstvé květiny, na které si potrpěla první dáma Carla.

Bývalý prezident Nicolas Sarkozy s manželkou Carlou
Zdroj: ČTK/Julien Reynaud/APS-Medias/ČTK

Nejen manželé Sarkozyovi ale milují luxus, vzpomínám si také na jedno netradiční setkání s poradci někdejšího prezidenta. Byla jsem pozvaná do velmi luxusní restaurace nedaleko Tuilerijských zahrad u Louvru a během večeře mě můj hostitel upozornil, že u vedlejšího stolu sedí právě Sarkozyho lidé, kteří tam velmi často chodili na pracovní schůzky. Vzhledem k cenám podniku a vzhledem k tehdejšímu počtu hostů mohla taková večeře stát v přepočtu i sto tisíc korun. Kdo ji platil – netuším. 

Nedopité víno se už nevylévá

Zůstaňme teď na chvíli kvůli vysokým částkám pro jednodušší představu jen v eurech. Loni se Francois Hollande poprvé od dob bývalého prezidenta Jacquese Chiraka mohl pochlubit, že Elysejský palác si ze státního rozpočtu na rok neukrojil víc než 100 milionů eur. Snaží se šetřit – používá ekologické vozy a jako první prezident nenechává vylévat po večeři nedopité lahve vína. Úspornějším palácem se snaží veřejnosti vykompenzovat to, že se mu příliš nedaří plnit jiné sliby – třeba výrazně snížit nezaměstnanost.

Francouzský prezident François Hollande
Zdroj: ČTK/Pierre Villard/ABACAPRESS.com/ČTK

Na vrchol dostal elysejský rozpočet – celkem logicky – Nicolas Sarkozy. V roce 2010 spotřebovalo sídlo 112,5 milionu eur. I Sarkozy ale částku později stahoval dolů. Propouštěl například úředníky a po veřejné kritice zatrhl ony zmiňované květiny pro manželku. 

Jacques Chirac stihl během svých mandátů výdaje Elysejí dokonce zdevítinásobit, částečně kvůli tomu, že palác pod sebe převzal například část faktur některých ministerstev. I tak má tehdejší hospodaření dodnes řadu neobjasněných trhlin.

Rozpočet Elysejského paláce
Zdroj: Le Monde

Mimochodem, ačkoliv Sarkozy nikdy nebyl v utrácení troškař, radikální nárůst rozpočtu Elysejí po roce 2007 s jeho manýry až tak nesouvisí. Tehdy došlo k dalším výrazným změnám v rozhodnutích, co se z prezidentské kasy bude hradit, a Elyseje například začaly vyplácet mzdy svým úředníkům. To do té doby dělaly jiné státní instituce.

Vysloužilí prezidenti ruinují Francii

Odchod prezidenta z Elysejského paláce ale v žádném případě neznamená, že bude žít opět na svůj účet. Ze státního rozpočtu se dál platí všichni bývalí lídři. Z kapes daňových poplatníků se jim hradí například provoz plně vybavené kanceláře, dva tajemníci, sedm spolupracovníků, dva členové ochranky, dva řidiči a jeden vůz. Cynicky by se dalo říct, že Francie nejvíc ušetří na tom, kdo po ukončení mandátu nejrychleji zemře.

Na to, kolik utrácejí bývalí prezidenti, si nedávno posvítil na svém blogu poslanec Socialistické strany René Dosière, který se této problematice dlouhodobě věnuje. Vycházel z údajů za rok 2014 a zjistil překvapivou skutečnost: Nejdražší vysloužilou hlavou státu je Valéry Giscard d’Estaing – muž, který stál v čele země v letech 1974 až 1981. Daňové poplatníky stál jediný rok jeho penze 2,5 milionu eur. Nicolas Sarkozy na druhém místě utratil za stejné období 2,2 milionu a Jacques Chirac „pouze“ 1,5 milionu eur.

Kolik stojí ročně exprezidenti
Zdroj: Blog Reného Dosiéra/ČTK

Ať už příští rok usedne do Elysejského paláce v Paříži kdokoliv, skromného prezidenta se Francie dočká jen těžko. Jakkoliv se může zdát, že nejúspornější volbou by mohl být opět Francois Hollande, i on si nakonec potrpí na pořádný luxus. Tvrdí to ve své knize jeho bývalá partnerka a bývalá první dáma Francie Valérie Trierweilerová. A ostatně i Hollanda, někdy v doprovodu poradců, novináři zastihli v nejdražších restauracích v centru Paříže. Kdo útraty za nákladné labužnické schůzky platí, o tom si i přes vyjádření Elysejského paláce novináři dodnes myslí svoje.

Vystudovala žurnalistiku a mediální studia na FSV UK se studijními pobyty na univerzitách v Paříži a ve Washingtonu. Absolvovala stáže ve France Télévisions a v americké talkshow The McLaughlin Group. Pracovala jako rozhlasová zahraniční zpravodajka. Od roku 2012 působí v České televizi. O aktuálním dění ve Francii informuje pravidelně na svém twitterovém účtu @KatkaEtrychova.

Kateřina Etrychová, redaktorka zahraniční redakce ČT
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...