Turečtina je pro našince jazyk poněkud náročný. Nepatří do indoevropské rodiny, tj. do skupiny jazyků, které se vyvinuly z předpokládaného původně společného indoevropského jazyka a mezi něž patří většina současných evropských jazyků. Turečtina patří spolu se zhruba čtyřicítkou dalších živých jazyků do turkické skupiny.
Kromě toho, že má velmi odlišnou lexiku (slova), její gramatika – tedy logika – je velmi vzdálená od toho, na co jsme odmala zvyklí a co hodně ovlivňuje a někdy přímo určuje způsob našeho myšlení. I když slovíčka třeba našprtáte, pokusíte-li se dát dohromady větu, najednou nestačí vedle sebe poskládat podmět a přísudek, případně je doplnit dalšími větnými členy, jak jsme zvyklí. Některá ta slova v turečtině totiž ani samostatně nemusí být – pozorný žák najde jejich význam v jedné z četných přípon, které vlajou za každým podstatným jménem nebo slovesem. K tomu přidejte i tzv. vokální harmonii, tedy sladění samohlásek tak, aby byly ty v kořenu slova a následujících příponách stejné nebo podobné, v důsledku čehož může mít jedna přípona až 4 různé podoby…
Ovšem i když se neučíte turecky, pobýváte-li tu delší dobu, všimnete si některých výrazů, které se v jistých situacích spolehlivě opakují. A právě ty o Turcích dost vypovídají. Například v obchodech, restauracích, kavárnách vás majitel i každý člen obsluhy vítá neodmyslitelným Hoş geldiniz!, tj. Buďte vítáni! Takže nejen Dobrý den, ale Jsme rádi, že jste tady. A tím to nekončí, protože můžete samozřejmě jednoduše pozdravit, ale správná odpověď zní Hoş bulduk!, tj. Dobře jsme vás našli, jsme rádi a je nám ctí, že tu jsme! Samozřejmostí jsou tyto pozdravy i při příchodu návštěvy domů. (Bulharština má stejnou dvojici pozdravů, jinde jsem se zatím s odpovědí na přivítání nesetkala. Jistě to není náhoda – Bulhaři patřili pět set let do Osmanské říše.)
Když přijdete k lékaři, na polikliniku, do nemocnice – personál a sestry vás nepozdraví „normálně“, nýbrž Geçmiş olsun!, tj. Ať to přejde. Předpokládají, že tam nejste jen tak pro radost z návštěvy a že i když nemáte problém vy osobně, má ho váš příbuzný, přítel či známý. Geçmiş olsun! se se mnou a mou evidentně nemocnou dcerkou rozloučili i dva taxikáři – jeden nás vysadil před poliklinikou, druhý nás před ní naložil. Stejná slova se sluší říct komukoliv, kdo má nějakou bolístku – třeba i jen únavu po práci.
Nesu boty k ševci, projdu kolem zahrádky, kde známý stříhá růže, přivezu auto do myčky – u nás bych řekla Dobrý den a bylo by to považováno za standardní a dostatečnou slušnost, ale také by ode mne asi nikdo nečekal o moc víc. Tady je normální slušnost o krok jinde. Kdykoliv oslovíte někoho, kdo právě fyzicky pracuje, zdraví se Kolay gelsin!, tedy Ať je to pro tebe snadné, ať to jde dobře a rychle. Rozesmálo mě, když jsem dětem před domem stála za sloup na držení skákací gumy a starý soused, který šel kolem, vesele zaskřehotal Kolay gelsin!
Jak je vidno z mých snah zmíněné idiomy přeložit, v češtině zcela adekvátní výrazy tohoto významu nemáme. Nezabývám se sociologií jazyka, ovšem i bez odborných znalostí vím, že se vnímání světa přímo odráží ve způsobu vyjadřování a ve výběru jazykového výraziva podle situací, ve kterých se nacházíme. V turečtině by nám jistě také chybělo něco, co považujeme za běžné. Ale ve zdejší všední komunikaci i z toho mála, co jsem se z ní stihla naučit, cítím, že je pro místní lidi velmi důležitá vzájemná účast, vztahy, respekt. Všichni žijeme tady a spolu, člověk je tvor společenský, tak proč se k sobě nechovat přijemně. Zdejší společnost ještě nepovažuje odcizení jen za nutné a nevyhnutelné zlo moderní doby, celkem úspěšně s ním podvědomě bojuje pevnými tradicemi a neodpoutává se snadno od hodnot, které mnozí u nás považují za konzervativní a zastaralé.
A je docela příjemné, když vám prodavač při nákupu potravin popřeje Afiyet olsun! – Dobrou chuť! Je to další ze zdejších pravidel a dodneška mě pokaždé potěší, protože slyším: Ať vám od nás chutná, budeme rádi.
- Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208667.jpg
- Turecký stánek s občerstvením autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1939/193820.jpg
- Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208668.jpg
