Kolay gelsin aneb turečtinou proti odcizení

Turečtina je pro našince jazyk poněkud náročný. Nepatří do indoevropské rodiny, tj. do skupiny jazyků, které se vyvinuly z předpokládaného původně společného indoevropského jazyka a mezi něž patří většina současných evropských jazyků. Turečtina patří spolu se zhruba čtyřicítkou dalších živých jazyků do turkické skupiny.

Kromě toho, že má velmi odlišnou lexiku (slova), její gramatika – tedy logika – je velmi vzdálená od toho, na co jsme odmala zvyklí a co hodně ovlivňuje a někdy přímo určuje způsob našeho myšlení. I když slovíčka třeba našprtáte, pokusíte-li se dát dohromady větu, najednou nestačí vedle sebe poskládat podmět a přísudek, případně je doplnit dalšími větnými členy, jak jsme zvyklí. Některá ta slova v turečtině totiž ani samostatně nemusí být – pozorný žák najde jejich význam v jedné z četných přípon, které vlajou za každým podstatným jménem nebo slovesem. K tomu přidejte i tzv. vokální harmonii, tedy sladění samohlásek tak, aby byly ty v kořenu slova a následujících příponách stejné nebo podobné, v důsledku čehož může mít jedna přípona až 4 různé podoby…

Ovšem i když se neučíte turecky, pobýváte-li tu delší dobu, všimnete si některých výrazů, které se v jistých situacích spolehlivě opakují. A právě ty o Turcích dost vypovídají. Například v obchodech, restauracích, kavárnách vás majitel i každý člen obsluhy vítá neodmyslitelným Hoş geldiniz!, tj. Buďte vítáni! Takže nejen Dobrý den, ale Jsme rádi, že jste tady. A tím to nekončí, protože můžete samozřejmě jednoduše pozdravit, ale správná odpověď zní Hoş bulduk!, tj. Dobře jsme vás našli, jsme rádi a je nám ctí, že tu jsme! Samozřejmostí jsou tyto pozdravy i při příchodu návštěvy domů. (Bulharština má stejnou dvojici pozdravů, jinde jsem se zatím s odpovědí na přivítání nesetkala. Jistě to není náhoda – Bulhaři patřili pět set let do Osmanské říše.)

Když přijdete k lékaři, na polikliniku, do nemocnice – personál a sestry vás nepozdraví „normálně“, nýbrž Geçmiş olsun!, tj. Ať to přejde. Předpokládají, že tam nejste jen tak pro radost z návštěvy a že i když nemáte problém vy osobně, má ho váš příbuzný, přítel či známý. Geçmiş olsun! se se mnou a mou evidentně nemocnou dcerkou rozloučili i dva taxikáři – jeden nás vysadil před poliklinikou, druhý nás před ní naložil. Stejná slova se sluší říct komukoliv, kdo má nějakou bolístku – třeba i jen únavu po práci.

Nesu boty k ševci, projdu kolem zahrádky, kde známý stříhá růže, přivezu auto do myčky – u nás bych řekla Dobrý den a bylo by to považováno za standardní a dostatečnou slušnost, ale také by ode mne asi nikdo nečekal o moc víc. Tady je normální slušnost o krok jinde. Kdykoliv oslovíte někoho, kdo právě fyzicky pracuje, zdraví se Kolay gelsin!, tedy Ať je to pro tebe snadné, ať to jde dobře a rychle. Rozesmálo mě, když jsem dětem před domem stála za sloup na držení skákací gumy a starý soused, který šel kolem, vesele zaskřehotal Kolay gelsin!

Jak je vidno z mých snah zmíněné idiomy přeložit, v češtině zcela adekvátní výrazy tohoto významu nemáme. Nezabývám se sociologií jazyka, ovšem i bez odborných znalostí vím, že se vnímání světa přímo odráží ve způsobu vyjadřování a ve výběru jazykového výraziva podle situací, ve kterých se nacházíme. V turečtině by nám jistě také chybělo něco, co považujeme za běžné. Ale ve zdejší všední komunikaci i z toho mála, co jsem se z ní stihla naučit, cítím, že je pro místní lidi velmi důležitá vzájemná účast, vztahy, respekt. Všichni žijeme tady a spolu, člověk je tvor společenský, tak proč se k sobě nechovat přijemně. Zdejší společnost ještě nepovažuje odcizení jen za nutné a nevyhnutelné zlo moderní doby, celkem úspěšně s ním podvědomě bojuje pevnými tradicemi a neodpoutává se snadno od hodnot, které mnozí u nás považují za konzervativní a zastaralé.

A je docela příjemné, když vám prodavač při nákupu potravin popřeje Afiyet olsun!Dobrou chuť! Je to další ze zdejších pravidel a dodneška mě pokaždé potěší, protože slyším: Ať vám od nás chutná, budeme rádi.

  • Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208667.jpg
  • Turecký stánek s občerstvením autor: Margarita Troševa, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1939/193820.jpg
  • Turecko autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2087/208668.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...