Když se země třese

Právě před padesáti lety v roce 1960 instalovali pracovníci Geofyzikálního ústavu tehdejší Československé akademie věd v bývalých zlatých dolech u Kašperských Hor neobvyklé přístroje. Rodila se tu seismická stanice, jejímž úkolem bylo registrovat zemětřesení z celého světa. Byla teprve druhým takovým pracovištěm ústavu v republice po stanici v Průhonicích u Prahy a brzy se stala jednou z nespolehlivějších stanic na světě. Záznamy z prvních pokusných měření z podzimu 1960 se nezachovaly, a tak první známý záznam nese silvestrovské datum 31. 12. 1960.

Aparatura je umístěna ve 402 metrů dlouhé štole Kristýna z roku 1806. Ta zvítězila proto, že byla kousek od silnice a navíc komínem propojená z další štolou Bedřich, což zajišťovalo její přirozené větrání. Citlivé přístroje vědci umístili v jednom ze slepých ramen Kristýny zhruba 100 metrů od vchodu. Seismometry leží na betonové desce zapuštěné do skalního podloží ve stálé teplotě 7 stupňů Celsia a před vnějšími vlivy je chrání hermeticky uzavřené ocelové zvony.

Zařízení stanice se za ty roky třikrát inovovalo. Dnes se signál ještě ve štole převede do digitální podoby a po internetu se nepřetržitě přenáší do datového centra v Geofyzikálním ústavu AV v Praze. Tam se zaznamenává a vyhodnocuje společně se záznamy z dalších podobných patnácti stanic na celém území Česka. Unikátní umístění kašpersko-horské seismické stanice ji pomohlo k dosažení prestižního ocenění: ve sledovaném období pětadvaceti let mezi roky 1964 – 1989 byla vůbec nejcitlivější stanicí na celém světě. Z víc než tří tisíc podobných observatoří zaznamenala absolutně nejvíc zemětřesení – téměř 40 tisíc!

I o tom nejvzdálenějším zemětřesení ví v podzemí u Kašperských Hor velmi brzo. Z Itálie registrují otřesy za pouhou minutu, z Řecka za dvě. Zprávy o čínském zemětřesení v roce 1976, které si vyžádalo až 600.000 obětí, sem putovaly asi deset minut. A k nejvzdálenějším zemětřesením v Tichém oceánu to mají z Kašperských Hor slabých dvacet minut. Seismické vlny se pohybují v zemském plášti rychlostí 8 km za vteřinu, v jádru Země zrychlí až na 13 kilometrů za vteřinu. Do útrob seismické stanice Kašperské Hory můžete nahlédnout i vy - už v neděli 24. října v pořadu Toulavá kamera.

  • Seismometry autor: Přemysl Čech, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2047/204627.jpg
  • Záznam zemětřesení na Aljašce v roce 1964 autor: Přemysl Čech, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2047/204628.jpg
  • Kameraman ČT Jiří Venclík v podzemí autor: Přemysl Čech, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2047/204629.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 20 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...