Kdy skončí válka v Sýrii? Až odejdou cizí armády

Konflikt v Sýrii již trvá zhruba rok a půl a jeho řešení nebylo nikdy více vzdáleno. Na jedné straně jsou zde jen omezené výsledky letecké kampaně proti Islámskému státu ze strany koalice vedené USA, na straně druhé ruská vojenská intervence, která je dostatečně silná na to, aby syrskému režimu prodloužila život, ale příliš slabá, aby výsledek války rozhodla. Výsledkem bude situace, kdy opozice nebude zlikvidována, Islámský stát nebude zlomen a ruskými útoky podpořený režim nebude mít důvod vyjednávat o míru. A v občanské válce je nejhorší to, že nekončí. Až potom je podstatné, kdo ji vyhrává.

Válka bez konce?

Válka v Sýrii je už dnes příliš komplexní a ničivá na to, aby ji pomohl ukončit jednostranný krok či plán jakékoliv z bojujících stran. Na syrském území různou měrou a formou válčí kromě Číny již všichni členové Rady bezpečnosti OSN a všichni sousedé této strategicky položené země. Navíc jsou v konfliktu zapleteny jak státy, s nimiž se vyjednávat dá, tak „stát“ islámský, jenž o žádné vyjednávání nestojí. Dosáhnout tak ukončení konfliktu, ať už jen silou zbraní, či pouze od jednacího stolu, je proto z principu nemožné.

obrázek
Zdroj: ČT24

Každý z aktérů má navíc v konfliktu odlišnou agendu, a to nezřídka více než jen jednu. Kdykoliv pak některé z válčících stran dochází dech, vždy se najde někdo v zahraničí, kdo poskytne svému „klientovi“ pomoc.

Konflikt tak může zuřit dál bez ohledu na to, že v tak malé zemi by již bojující strany neměly na pokračování vojenských akcí dávno zdroje. Celá situace tím připomíná občanskou válku v Libanonu, která mohla probíhat v zemi menší než Středočeský kraj šestnáct let právě proto, že bojující strany dostávaly zahraniční podporu.

Překážky míru

Kdybychom se podívali na konflikt podrobně, zjistíme, že snaha o mírové řešení narazí na řadu „technických“ obtíží. Jen syrskou opozici dnes tvoří těžko uvěřitelných 7000 skupin a bojůvek, v zemi bojují občané desítek cizích států, Evropany počínaje a Číňany v řadách Islámského státu konče.

A pak jsou zde bojové linie, které jsou natolik promíchané, že o smysluplném dělení již tak poměrně malé země na vzájemně nezávislé a zároveň životaschopné kvazistátní entity nemůže být řeč. Jakýkoliv plán řešení konfliktu tak může být dnes pouhým nástinem. Jakousi výchozí pozicí pro běh na dlouhou trať.

Pro vyřešení konfliktu v Sýrii jsou nyní klíčové tři jiné faktory, a to eskalace konfliktu po zapojení Ruska, s tím související hrozba radikalizace syrské opozice a otázka, jak se s Ruskem dohodnout, aniž by ztratilo tvář za situace, kdy je pro něj v mezinárodní politice výhodnější konfrontační styl.

Ze strany USA se neustále opakuje volání po odstoupení syrského prezidenta Bašára Asada. Jde ale spíše o snahu zachovat si tvář a udržet si v rozbředlém konfliktu aspoň nějaký pevný bod agendy. Pomíjí to ovšem fakt, že konflikt je už daleko za bodem, kde by jeho vyřešení byť jen teoreticky umožnil odchod (či setrvání) Bašára Asada ve funkci.

Vzhledem k přímému vstupu Ruska do války navíc stojí za to kalkulovat i s variantou, že Asad u moci zůstane, byť bude kvůli ruské ochraně čím dál tím méně pánem vlastního osudu a jeho režim čím dál méně rozhodující silou v zemi, kterou po desítky let pevně ovládal.

Podmínky vyjednávání

Válka v Sýrii neskončí, dokud se Syřané neshodnou na podobě nové Sýrie. K tomu je ale potřeba vytvořit podmínky. Bez důvěryhodných mezinárodních záruk etnickým a náboženským menšinám, jež bojují v řadách vládnoucího režimu, nelze z jejich strany očekávat ochotu sdílet s někým v zemi moc. Nejde zde totiž primárně o to, kdo bude novým vládcem Sýrie, ale o zcela reálnou obavu části syrské populace o vlastní přežití.

Konflikt také potřebuje nezávislého arbitra. Nikdo se tomuto ideálu neblíží svými kapacitami a reprezentativností více než OSN, byť její potenciál dnes jak USA, tak Rusko opomíjejí. Na velmocích pak je, aby pro práci této mezinárodní organizace vytvořily podmínky, a to prostřednictvím vzájemné dohody a ukončením přetahování se o vliv v Sýrii, zlomením moci Islámského státu a tlakem na své regionální spojence a vazaly, aby ukončili své vměšování do vývoje v zemi.

obrázek
Zdroj: ČT24

Teprve ukončení neustálého a protichůdného zasahování do vnitřní politiky Sýrie zajistí, že všem bojujícím stranám časem dojdou síly na vzájemné boje a budou donuceny usednout k jednacímu stolu. Výjimkou je zde Islámský stát, který je nutno silou oslabit natolik, aby pro úspěch mírových jednání nebyla jeho hypotetická přítomnost třeba.

I tak bude ale mít naději na úspěch jen takové vyjednávání, v němž se ani jedna strana nebude moci opírat o zbraně a zahraniční podporu některé z velmocí, a zároveň se nebude muset díky mezinárodnímu dohledu obávat kolektivní odplaty či genocidy v řadách etnické či náboženské menšiny, kterou reprezentuje.

Tomuto ideálnímu stavu je zatím vývoj v Sýrii možná i roky vzdálen. Nelze říci, že by tento stav věcí velmocím přímo vyhovoval. Podobně jako u šestnáctileté občanské války v Libanonu s ním však dokážou žít a dávat přednost jiným tématům. Bohužel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...