Každá koruna může být dobrá

Se slovem "daň" jsem se jako každý člověk setkával od útlého dětství. Třeba když jsem dostal kašel, maminka řekla: "Vidíš, to máš daň z toho, že ses včera tak ulítal." Tedy daň jako něco nepříjemného.  Dost brzy poté jsem slýchal i slovní spojení "daňový poplatník", z čehož bylo jasně patrné, že daně se platí. Ale v září 1938 jsem si uvědomil, že za daně je také možno něco naléhavě žádat. To když lidé v ulicích tenkrát křičeli: "„Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně!" Další rým na slovo "daně" nebylo ani nutné přidávat.

Když pak následovalo půlstoletí totalitních režimů, frekvence pojmu „daňový poplatník“ se značně snížila. Bylo jasné, že druhou světovou válku i po ní zavedené vymoženosti socialismu bylo možné pořizovat pouze z daní, přičemž zejména ono socialistické blaho lidí bylo udržováno ve střízlivých mezích, aby z daní zůstalo co nejvíce na udržování státní moci a samozřejmě, jako za Němců, hlavně na podporu vojenského systému, v tomto případě dokonce celého socialistického tábora míru. Nesvoboda, která je vždy s totalitním režimem zákonitě spojena, pak dbala o to, aby se daňové záležitosti příliš nezanášely do lidských myslí, neboť bylo lépe, když lidé moc nevěděli, čemu jejich peníze slouží.

Pojem „daňový poplatník“ vešel opět do módy až s návratem svobody. Ta sice zrušila mnohé slovní zátarasy a dovolila nám objasnit pozapomenuté pojmy jako jsou daně nepřímé či daň z přidané hodnoty, ale zdaleka neodstranila nesčetné způsoby zneužívání daňových výnosů k jiným účelům než by bylo v zájmu daňových poplatníků. Takže není téměř frekventovanějšího mediálního tématu než zjišťování, kde všude se peníze daňových poplatníků ztrácejí. Přitom, bohudík, daňoví poplatníci se zatím stále mají natolik dobře, že si většinou ty ztráty neuvědomují a nevědí přesně, co všechno by mohli mít navíc, kdyby k onomu zneužití jejich peněz nedošlo.

V souvislosti se světovou finanční krizí se teď jedna taková, bohdá snad jen teoretická, možnost rýsuje. Státy se zavazují, některé dokonce stoprocentně, že nahradí vkladatelům případné ztráty, jež by jim mohly způsobit krachy jejich bank. Jak víme, tato zvýšená garance má především uklidnit vkladatele, aby v panice své vklady hromadně nevybírali či nepřeváděli do států, kde jsou státní záruky za vklady prohlašovány jako absolutní, i když jde právě jen o sliby, jejichž případné plnění může být velmi problematické. Proto také diskuse o tom, zda jsou či nejsou taková opatření správná. Naši sociální demokraté chtějí dát záruky stejně stoprocentní jako sousední země, kdežto ministr financí Kalousek argumentuje oním starým známým daňovým poplatníkem, který by takto prý musel ručit za vklady boháčů. Pravičák Kalousek se zde překvapivě dostává na levicovější pozici než levičák Paroubek.           

Ponechme tuto diskusi stranou a zkusme se zamyslet nad tím, co by se asi dělo, kdyby naše vláda musela začít plnit své závazky vůči vkladatelům, zejména ty vyšší, k nimž se teprve chystá. Patrně by se ukázalo, že po vyčerpání všech rezervních fondů by se muselo sáhnout na ony peníze daňových poplatníků určené v rozpočtu na běžné státní výdaje. A kde pak vzít, aby to nejméně bolelo? Muselo by se asi hledat, kudy utíkají někdy i celé desítky miliard korun zcela zbytečně. A to jsou kromě jiného v dosti značné míře výdaje vojenské.

Vždycky jsem si jako nevoják a vojenský neodborník trochu vyčítal, že si ve svých komentářích troufám mluvit do tohoto oboru, ale pak se ukázalo na různých gripenech, pandurech či dingách, případně už před tím na výškoměrech, padácích, tancích, různých vojenských stavbách a bůhví na čem ještě, že vždycky na té kritice něco bylo. Buď vzniklo vážné podezření na korupci, nebo na zmanipulovaný výběr dodavatele, často se však ukázala buď úplná, nebo alespoň částečná zbytečnost takových zakázek. A i když nám vedení NATO stále vyčítá, že máme příliš nízké procento rozpočtu na obranu, určitě tím nemá na mysli, aby se pořizovaly věci, které pak někde leží bez využití anebo naší zemi dělají ostudu ve spojeneckých misích.

Jistěže by sama náprava těchto věcí nebyla všelékem, ale jako legendárního Dalibora nouze naučila housti, tak by i naše vláda mohla konečně objevit, kde všude marně utíkají peníze daňových poplatníků, které by jim teď zpětně mohly eventuelně nahradit případné ztráty z globální finanční nepohody. V podstatě by to byly tytéž peníze, které před tím státu na daních zaplatili.

  • Daně autor: Markéta Sandanusová, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/118/11773.jpg
  • Krize na finančních trzích autor: Michael Probst, zdroj: AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/460/45919.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...