Kapitola 9 - Sicilská obydlí a život v nich

Městečka přilepená na skálu, kdy nezřídka je i ta skála využita a zakomponovaná do celku, jsou typická hlavně pro vnitrozemí Sicílie. Ostrov byl odjakživa důležitým strategickým bodem, který postupně obývali různí dobyvatelé (Řekové, Římané, Arabové, Normané, Francouzi a Španělé, až v roce 1860 po úspěšném Garibaldiho tažení byl ostrov s konečnou platností začleněn do sjednocené Itálie). Toto střídání vládců zanechalo nejenom mnoho různorodých a jinde neviděných památek a historických objektů, ale v neposlední řadě se také odrazilo ve způsobu budování měst. Především tedy ze strategických důvodů se města a městečka budovala po kopcích a horách, byl odkud dobrý rozhled po okolí a mohutné skální zdi poskytovaly nejen zdatnou obranu, ale i možnost přechodného příbytku.

Na Sicílii jsou však k vidění i místa, která sloužila k trvalému osídlení skalních prostor, asi nejrozsáhlejší z nich jsou u města Nicosia. Díry ve skalách, zajištěné dřevěným překladem a uvnitř očouzené od ohně, najdete ale po celém ostrově. V těchto ubohých příbytcích se dokonce bydlelo do doby celkem nedávné, a to ještě v 50. i 60. letech minulého století. To však nebylo z důvodu obranyschopnosti, ale jako důsledek bídy.

Pozornému pozorovateli neunikne při procházkách starými městy fakt, že malé kamenné domy mají ke každé místnosti svůj zvláštní vchod a svoje číslo popisné. V každé z nich totiž bydlela jedna celá rodina, nezřídka i s domácími zvířaty, včetně koz, ovcí a oslů. Obyvatelé těchto domů nebyli vlastníky žádné půdy a své domky, hlavně z ekonomických důvodů, lepili na sebe s neuvěřitelnou vynalézavostí pro využití každého volného prostoru. Typické úzké uličky vznikly také především z praktických důvodů.

Domy natěsnané co nejvíce u sebe poskytovaly totiž kýžený stín, neboť slunce prý na Sicílii svítí 365 dnů v roce. Když si tak představíte život lidí v přeplněných místnostech bez oken, pochopíte snadněji italský zvyk přenášet život z těsných prostor ven do ulice a ve stínu, na schodech přede dveřmi vykonávat drobné řemeslné práce či jen tak klábosit. Uličky dodnes výborně slouží i dětem, které využívají všech možných skrýší a zákoutí pro své nekonečné hry. Ovšem obyvatelé těchto chudých příbytků je v poslední době houfně opouštějí a na přístupnějších místech stavějí betonové vily všech možných tvarů. Tendence staré domy opravovat je vskutku minimální, a pokud ano, tak se to činí bez jakéhokoli citu pro starou stavbu, veškeré sítě, včetně odpadních trubek se vedou po fasádě a skoro vždy se kámen schová za béžovou fasádu. Ovšem tu a tam zaslechnete v rozhovoru ne příliš přesvědčivý povzdech, že přes veškerou bídu, byl život v malém rodinném domě přeci jenom dobrý.

Většinou z předválečné a poválečné doby také pocházejí kamenné domy o jedné místnosti bez oken. Jsou to tzv. bassi, postavané přes noc, neboť takto postavený a hlavně zastřešený dům byl úřady akceptován (viz Viscontiho film Střecha). Vidět je můžete roztroušené po celé Sicílii. Někdy se k nim dostavělo i další patro nebo vedlejší přístavba. Dnes jsou tyto domy obydleny už jen sporadicky a většinou slouží jako kůlna nebo garáž a nezřídka vedle stojí nová super moderní vila.

Mluvíme-li o domech a stavbách na sicilském venkově, nemůžeme přehlédnout velké kamenné statky – latifundie. Vznikaly jako správní střediska pro příslušný okres hlavně ve středověku. V těchto latifundiích žili správcové a majitelé půdy a jim také odváděli povinné dávky drobní rolníci. Přestože jsou to velké kamenné, pro nás velice zajímavé stavby, malebně zakomponované do přírodní scenérie, mnoho z nich je v současné době opuštěných a pomalu pracují ke svému zániku.

Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu

  • Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
  • Ve skále u města Grotte se bydlelo ještě v 60. letech minulého století autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189819.jpg
  • Typická sicilská ulička autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189833.jpg
  • Bassi-palma u domu kdysi znamenala bohatství autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189808.jpg
  • Sicilský dům autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189822.jpg
  • Dům ve městě Sciacca autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189815.jpg
  • Ze skalního obýváku je nádherný výhled autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189821.jpg
  • Adrano-historie s novodobou výstavbou a Etna na dohled autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189805.jpg
  • Latifundie autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189816.jpg
  • Latifundie autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189820.jpg
  • Latifundie autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189813.jpg
  • Městečko Suttera tvoří se skálou jeden celek autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1899/189818.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...