Kapitola 7 - Svatý potkávací rituál

V každém sicilském městečku je určité místo, kterému se říká korzo nebo promenáda, pěší zóny to ovšem nejsou. Tam, kde na Sicílii nejezdí auta, jsou buď schody, nebo musí být ulička tak úzká, že se do ní ani nejhubenější auto nevejde, v tom případě ovšem vždy potkáte motorku či moped, kolo nikdy. V kopcovitém terénu se tento způsob jízdy neuchytil.

Korzo bylo odjakživa určeno pro korzování, jak už název napovídá, a tento zvyk se odnepaměti uchoval dodnes. Muži se po příchodu z práce umyli, navoněli, oblékli bílou košili a dlouhé kalhoty, projeli vlasy brilantinou a vyrazili na passeggiatu, ve všední dny většinou sami, o sobotách s manželkou. Chodilo se od jednoho konce ke druhému, zdravili se známí, domlouvaly se různé záležitosti, zkrátka se korzovalo. Ačkoli, jak už jsem řekla, se tento zvyk udržel dodnes, přeci jen je nutno v jistém kontextu použít čas minulý.

Kolikrát zastavím, tolikrát jsem člověkem

Zajímavé na celé věci je, že nakonec i cizí člověk, který tento zvyk nezná a zpočátku nevěřícně kroutí hlavou a netrpělivě túruje motor nebo – nedej bože – mačká klakson, si velmi rychle zvykne.

Nejenže po čase v klidu a trpělivě čeká, až bude moci o kousek popojet, ale nakonec i zatouží také na někoho zatroubit, zahalekat a zastavit tak všechny za sebou. Protože pozdravit se s kamarádem, prohodit pár slov, to je přeci událost.

Kolikrát zastavím, tolikrát jsem člověkem, oblíbeným člověkem. A to má na Sicílii váhu.

Tak jako vše, i sicilská passeggiata doznala změny. Korzuje se stále, jenže kráčejícího muže či pár v podstatě nepotkáte. V dnešní době se korzo odehrává za pomocí aut a motorek. Charakter však byl zachován. Korzem se pomalu šinou motorizovaní občané, kteří jezdí kolem dokola (pokud to jde, nemá-li městečko okruh, jezdí se nahoru a dolů). Ti, kteří nejezdí, i ti, kteří se k promenádě dopravili pomocí nějakého přibližovala (výjimku tvoří hodně staří nebo lidé bydlící v přímém sousedství s korzem, kteří skutečně přicházejí pěšky), pak postávají v hloučcích, klábosí a pozorují korzující motoristy, kteří čas od času zatroubí, zastaví uprostřed ulice, vymění si pozdrav buď s procházejícím, nebo i z auta do auta. Někdy jde jen o pozdrav, jindy je zapotřebí cosi domluvit, minuty se nepočítají. Všichni stojící v řadě za vozem trpělivě čekají, až si to ti dva vyřídí, a pak se kolona v klidu rozjede, aby se za pár metrů opět u jiného známého zastavila. Pokud jste si něco naplánovali a spěcháte, máte smůlu, troubit a nadávat opravdu nemá smysl, tento potkávací rituál je vskutku svatý.

Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu

  • Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
  • I farář z kostela v Naru sedící ve fiatku musí prohodit pár slov autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1882/188169.jpg
  • Večerní passeggiata je dnes ve znamení aut a motorek autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1882/188180.jpg
  • I za tímto tandemem se vytvořila kolona odevzdaných řidičů autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1882/188170.jpg
  • Sicilské korzo autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1882/188177.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...