Kapitola 11 - Voda nad zlato (i nad víno)

Nedostatek pitné vody na naší planetě začíná být velkým problémem, třebaže ne novým. Všichni víme o tom, že se o vodu přetahují v zemích okolo rovníku, ale když nastane vodní krize v Evropě, jako se to například stalo letos Španělsku, má to alarmující účinek. Přitom boj o životodárnou vodu se i v evropských zemích vede od nepaměti. Například na evropských ostrovech, jako jsou Sardinie, Capri, Elba či Sicílie, se voda řeší každý den.

Důsledky hospodaření s vodou mají politický i společenský dopad. Kdo má vodu, je vládce. Na Sicílii byli snad poslední osvícení vodní hospodáři Řekové, kteří postavili akvadukty a vybudovali perfektní zavlažovací systém tehdy ještě zeleného ostrova. Pak přišli Římané a ze Sicílie si vytvořili takzvanou sýpku pro impérium. Vykáceli lesy a všude se začalo pěstovat obilí. S následky se potýkají obyvatelé dodnes.

Voda se stala nedostatkovým zbožím, šlechta, církev a mafie ruku v ruce přes vodu ovládali ostatní obyvatelstvo. V dnešní době, kdy se tvrdí, že zde mafie už skoro není, je situace s vodou stále stejná, jen se k manipulaci s ní používá jiných prostředků. Třeba záhadně zmizí státní dotace na vybudování nového vodovodního systému. Každý den novinové titulky hlásají, že radní nezajistili včas opravu a rozvod z vodních nádrží, že bude málo vody pro letní turistickou sezonu, a není ojedinělá ani novinová zpráva, že byl někdo přistižen a odsouzen za to, že kradl obecní vodu.

Používání vody je na ostrově řízeno příslušnou radnicí. Jednou za čas (rozpětí je různé, podle stavu vody v hlavním rezervoáru) je pouštěna voda do jedné části města nebo vesnice. V tento den si musí obyvatelé naplnit své nádrže a s takto nabytou vodou pak hospodařit do další dodávky.

Charakteristický obrázek sicilských městeček jsou modré a šedivé, většinou plastikové barely umístěné na střechách domů. V nich je voda ohřívána po celý rok sluncem. Další nádrže bývají ve sklepích, pod schody, na balkonech a terasách, zkrátka kde se dá.

Ostrov naštěstí ještě disponuje spodní vodou i vodou z hor. Po celém ostrově jsou vybudovány veřejné fontány, které nemají okrasnou funkci, ale čistě praktickou. Zde je voda neustále k dispozici, jak pro lidi, tak i pro zvířata, pro která jsou u každé fontány nízká napajedla. Zatímco voda, která teče rozvodem do barelů v domácnostech, se platí, voda z fontán je zadarmo, takže chcete-li si načepovat vodu do láhve, musíte často čekat, až si zemědělec, který tu byl dřív, naplní svůj barel, který si přivezl na malém náklaďáčku.

Často je také na fontánový kohout připevněna dlouhá hadice, která posléze mizí v nějakém domě. Nebývá proto ojedinělý obrázek, že se u fontány energicky dohaduje hlouček lidí, protože ti, co přijeli ke zdroji jen s příručními kanystry, nechtěli čekat, až si kdosi v domě napustí celou nádrž, hadici tedy odpojili a začali čepovat pro sebe. Temperamentní Sicilané si ovšem nic nenechají líbit, a tak zásobování vodou bývá dobrým důvodem k ostré výměně názorů…

V souvislosti s nedostatkem vody se ve městě Racalmuto, které je rodištěm významného sicilského spisovatele a dramatika Leonarda Sciascii, traduje tato příhoda: Byl to rok abnormálně suchý, vody bylo méně než kdy jindy. Období mezi jednotlivými dodávkami vody se stále prodlužovalo a nikdo už pořádně vodu neměl. Ženské nemohly prát a uklízet, hospodáři zavlažovat a voda stále nikde. Jindy smířliví obyvatelé začali reptat, až situace vyvrcholila pochodem rozčilených žen na radnici. Ačkoli se starosta snažil, seč mohl, ženy neuklidnil, ba naopak, napětí gradovalo (nutno podotknout, že rozzlobená sicilská žena je opravdu nebezpečná, natož když je jich sto pohromadě). A pak dostal starosta ojedinělý nápad a zvolal: „Nemám vodu, voda opravdu není, jediné, co mám a čím mohu disponovat, je moje víno!“ A nechal ze svých sklepů dovézt na náměstí sudy vína. K protestujícím ženám se okamžitě přidali i muži a rozhořčení se dosti rychle změnilo na oslavu chytrého a uznalého starosty. Než se pak obyvatelstvo z té kocoviny probralo, byla dodávka vody obnovena a událost se zapsala do historie města.

Vrátit se na předchozí kapitolu
Pokračovat na další kapitolu

  • Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
  • Sicilské střechy jsou posety barely na vodu autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191154.jpg
  • Zadní trakty fontán slouží jako napajedla pro zvířata autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191176.jpg
  • Nádrže na vodu na sicilské střeše autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191164.jpg
  • Když na Sicílii teče voda, pak teče všude autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1912/191173.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...