Kapitola 10 - Sicilské slavnosti

Když jsem poprvé navštívila Itálii v rámci jakéhosi pobytového zájezdu u moře, myslela jsem si, že příjemný zvyk večer uzavřít silnici pro provoz a uspořádat tam festu je dodržován hlavně kvůli turistům. Při mých pozdějších a stále se prodlužujících pobytech na Sicílii jsem zjistila, že místní slavnosti se konají v průběhu celého roku, bez ohledu na turistickou sezonu – pochopitelně, že v létě je jich více. Důvodem je hezké počasí, v srpnu si většina Italů bere dovolenou, ale především místní lidé mají nebývalou schopnost a touhu bavit se za každých okolností. Když se k tomu přidá i nějaký ten cizinec, je to příjemnější, protože za prvé přináší peníze a za druhé se mu dá předvést, jak dobře se umíme veselit. Sicilané jsou hrdí na svou zemi a strašně rádi se chlubí.

Ve vnitrozemí a na jihu ostrova není turistický ruch příliš rozvětvený, a přesto se všude konají festy, ať už naboženské, nebo světské. Každé město má svého svatého patrona a oslavuje ho okázale, emocionálně i radostně. V den výročí místního svatého se jeho socha vynese z kostela a procesí s hudbou a různými zastávkami projde celým městem, někdy se svatý vystaví na určitém venkovním místě a za nějaký čas se opět v rámci procesí vrátí do kostela.

Tyto akce jsou velkou událostí, které se účastní všichni, a každý z velmi početného davu se snaží dostat co nejblíže ke svatému, protože většinou má socha zvláštní schopnosti. Někdy je svatý zasypáván konfetami, někdy květinami nebo i kousky suchého chleba, jako třeba černý svatý Calogero v městě Agrigento, v každém případě je všude plno emocí, hluku, hudby a tlačenice.

Vyvrcholením letních akcí je Ferragosto, největší letní svátek, který se slaví dva dny od 14. do 15. srpna. Všichni obyvatelé ostrova se vyhrnou buď na pláže, pokud bydlí v dosahu moře, nebo do parků, když žijí ve vnitrozemí. Hodně lidí už den před tím na plážích stanuje, aby ubránili nějaké místo potřebné k životu. Jsou zapalovány ohně, louče i svíčky, o půlnoci je po celém pobřeží ohňostroj, jí se, pije a griluje až do rána bílého nebo do odpadnutí.

Se stejným nasazením se prožívají i ostatní kulturně-společenské akce. Po celé zemi – lhostejno, zda u turistického pobřeží, či v turismem nedotčených horských místech. Všude se v průběhu léta konají divadelní, hudební i taneční akce na náměstích. Kromě divadelních představení jsou velmi oblíbené taneční zábavy na ulici, tančí se s vervou v řadách, skupinkách i ve dvojicích a není rozdílu mezi mladými a staršími, ženami nebo muži. Je velice osvěžující pohled na kmitající nohy malých sicilských tanečníků. Mrskají s nimi s vervou a jistotou, evidentně se bavící a energicky proplouvající tanečním prostorem. Pokud neseženou partnerku, zařadí se do řady a tančí oblíbené „makareny“ nebo ptačí tance a podobné vychytávky a vůbec jim to nepřipadá divné.

Jsou přece Velikonoce!

Nad všemi slavnostmi však bezkonkurenčně na ostrově vítězí Velikonoce. Co do okázalosti a prožitku předčí vše, i Vánoce. Zatímco u nás se jen těžko udržují velikonoční zvyky a sem tam se pořádají i ojedinělá procesí, na Sicilii Velikonocemi žijí všichni. V ty dny se zastaví veškerý normální život a propuká, já bych to nazvala, katolické šílenství. Svátky začínají divadelním představením o pašijích, na které se účinkující připravují celý rok. Hlavní představitelé jako Kristus nebo Jidáš jsou pečlivě vybíráni a pro amatérské herce je to velká pocta a také dřina: textu je přemnoho, například Jidášův monolog před oběšením trvá asi deset až patnáct minut, celé představení víc než tři hodiny. Další součástí oslav je procesí. Z kostela skupina mladíků vynese máry s Kristem na kříži, další skupina pak nese Pannu Marii. Před márami i za nimi jdou „římští vojáci“ ve zdobných kostýmech včetně helmic a halaparten. Přítomny jsou i dvě kapely, které se střídají. Vyměňují se i hoši pod nosítky, protože ty jsou nepředstavitelně těžké a pochod trvá nejméně čtyři hodiny.

Ve větších městech se jde pomalým, ale plynoucím krokem, ovšem v malých městech, kde jsou krátké vzdálenosti mezi kostelem a koncem křížové cesty, se jde co noha nohu mine, 400 až 500 metrů za čtyři hodiny, neuvěřitelný výkon. Mladíci s márami se komíhají skoro na místě, celé městečko přešlapuje za kapelou a všichni se sunou hlemýždím tempem. Pravda, muži se čas od času z procesí vytratí do nejbližšího baru, ale většinou jsou brzy odhaleni manželkou, které stačí se jen přísně podívat ode dveří a manžel se pokorně vrací na místo v procesí. Je to totiž také společenská a prestižní záležitost – vidět a být viděn. V městečku Grotte, kde jsem velikonoční svátky zažila, byla kalvárie od kostela vzdálená asi 500 metrů. Končila kapličkou na konci velkého schodiště, po kterém věřící během následujících tří dnů chodili bosky, a to přesto, že bylo celkem chladno, hlavně k večeru.

Když byl Kristus vynesen do kaple, zůstali tam někteří hříšníci, kteří po celou noc klečeli u zdi kaple, bičovali se a naříkali, což se neslo po celém městě až do úsvitu (možná i déle, to jsem však už totálně vyčerpaná konečně usnula a neslyšela nic). V neděli je Kristus stejnou cestou a identickým způsobem vrácen do kostela. V den zmrtvýchvstání pak propuká všeobecné veselí, lidé se navštěvují, jedí, hodují, pijí, zkrátka se po sicilském způsobu radují. Pokud by vás snad napadlo, že chcete v této době něco zařídit, zapomeňte na to. V době Velikonoc na Sicílii nefunguje vůbec nic, nejezdí vlaky, autobusy, obchodníci neprodávají, úřady jsou zavřené. Pro vyřizovací záležitosti nedoporučuji ani dobu těsně před tímto velikonočním šílenstvím, nikdo vás totiž nevyslechne, neboť něco začínat nemá cenu, to se nestihne, jsou totiž VELIKONOCE!

Jídlo a pití

Čím častěji jsem projížděla Itálií a čím déle pobývala na Sicílii, tím více jsem se utvrzovala v pocitu, že jídlo je tu kultem. Ve chvílích, kdy se nejí, tak se alespoň o jídle mluví. Televizní pořady o jídle nebo produktech k tomu potřebných jsou na všech kanálech vysílány v nepřetržité řadě, a dokonce Teležurnál má kromě zpravodajství z domova, ze světa, sportu a kultury i rubriku Gusto, ve které vám aktuálně předvedou přípravu nějakého pokrmu. Na Rai Uno jsem viděla pořad o těstovinách, který trval hodinu a půl.

Žádná společenská akce se bez jídla neobejde, a když se hostů zeptáte, jak se baví, začnou vám s rozzářenýma očima vyjmenovávat, co všechno už snědli. Po celé Itálii včetně Sicílie jsou velmi oblíbené „žrací zájezdy“, kdy se do přírodních národních parků na tzv. pikniková místa svezou občané, kteří vybalí ze zavazadel jídlo a pití a všechno to spolykají a vypijí. Někdy jim k tomu i vyhrává dovezená kapela nebo alespoň nějaký muzikant. Kromě těchto celonárodních zvyklostí má každý z italských regionů své speciality, na které jsou všichni patřičně pyšní. Sicilané se například považují za vynálezce zmrzliny a tuto skutečnost potvrzují nepřeberným množstvím domácí zmrzliny, která se prodává ve všech barech a pasticceriích, což jsou cukrárny někdy s barem spojené. Setkala jsem se s obavou nezasvěcených turistů, že tyto obrovské porce podávané v barech musí být drahé. Nikoli, obyčejně jedna porce, tedy jedna velká lopatka, stojí necelé euro. Když už jsme u těch pasticcerií, místní sladká specialita – cannoli, trubičky s krémovou náplní z ovčího tvarohu, ricotty – jistě stojí za hřích, stejně jako křupavé placičky z mandlí a medu.

  • Marie Schön: Potkala jsem Sicílii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183523.jpg
  • Před procesím autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190623.jpg
  • Ferragosto na Sicílii, největší letní svátek autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190611.jpg
  • Ferragosto podle Tomáše Císařovského autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190622.jpg
  • Sicilské slavnosti - Corpus Domini autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1906/190585.jpg
  • Tančírny se na Sicílii pořádají v ulicích autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190620.jpg
  • Velikonoce ve městě Agrigento autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190628.jpg
  • Každou sicilskou slavnost doprovází jídlo autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1907/190618.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...