Kadrnkova odvaha nebýt retro

Tuzemským tvůrcům chybí odvaha, příliš se přizpůsobují tomu, co chtějí diváci vidět, a málo se věnují tomu, co chtějí sami říct (je-li tedy co), naznačil v jednom rozhovoru režisér Václav Kadrnka, jehož film Osmdesát dopisů se po světové premiéře na Berlinale blíží do českých kin.

Narážka na marketingové přemýšlení o filmu, které zabíjí veškerou tvorbu, není ničím novým. Tak či onak ji vyslovuje každý filmový klasik. Například Andrej Tarkovskij tvrdí, že při vymýšlení filmových obrazů ho diváci vůbec nezajímají. Ani těch dvacet procent lidí, kteří chodí do kina, aby se nechali překvapovat vizuálně, tělesně, myšlenkově. Tarkovského nejdříve zajímá svět, který vytváří - jeho pravdivost, říká Tarkovskij na dnešní dobu dost absolutně a vážně - teprve potom jakékoliv reakce ostatních. Ovšem ta radost, když dojde k rezonanci s publikem a ukáže se, že autor není šílenec ani autista.

Kadrnka není filmový klasik. Jeho poznámka o malé odvaze tvůrců má přesto jistou autoritu, a to ve vztahu k jeho vlastnímu filmu. Ten totiž odvážný je až dost.

Vlastní život do všech detailů ¨

Režisér nabízí divákům osobní intimitu, a to nijak skrývanou. Osmdesát dopisů je příběhem jeho dětství, vzpomínkou na dobu, kdy se rodina, rozdělená emigrací otce, snažila opět spojit. Autor pracuje s původními fotografiemi, dokonce se snaží, aby se i jeho „herci“ podobali malému Václavovi a jeho skutečné matce. Už to naznačuje, že nejde o nějaký bulvární prodej soukromí, nýbrž o pokus zpřítomnit si filmem silnou osobní vzpomínku, znovu ji přivést na svět. Film se obrací k sobě, paradoxně tím však diváky neodhání, nýbrž přitahuje.

Kadrnkova odvaha se projevuje v několika rovinách. Příběh není centrem filmu, což je v české kinematografii posledních let něco velmi neobvyklého. Ne že by tu žádný děj nebyl, jen se rozvíjí nenápadně, skládá se z drobných detailů a ryze obrazových narážek. Film už konečně není literaturou přeloženou do jiného média, ale zcela autonomním světem pro sebe.

Soustředění na detaily, z nichž se skládá nejen vyprávění filmu, ale především podivná atmosféra normalizace, je někdy až přehnaně ulpívavá. Režisér nenechá kameru, aby se podívala „normálně“, vždy utíká k částem a ke zdánlivě podružným drobnostem, často k nohám a botám. Jako by tím Kadrnka arogantně nahlas a všem zdůrazňoval, že chce být jiný než všichni ti - ts, taky-filmaři… Z hlediska filmu, soustředěného na intimitu osobní paměti, to má svou logiku. Emoce a vzpomínky vždy sbíráme po kouskách, které se pak díky náhodě nebo třeba díky psaní nebo filmu spojují v nějaký větší, silnější celek.

Ulpívání na věcech a jejich detailech, vlastní lidské paměti, je v Kadrnkově filmu zdůrazněno dlouhými, skoro až nehybnými záběry beze slov. Něco tak pomalého, kde se navíc skoro nic neděje, předhodit současnému divákovi, zvyklému na rychlou akci proloženou tu a tam nějakým povinným vtípkem, to chce opravdu slušnou dávku odvahy.

Minulost bez krásna

Film Osmdesát dopisů stojí za pozornost ještě z jednoho důvodu: ukazuje filmově inscenované reálie normalizace (autobusy, oblečení, předměty apod.), které ovšem v žádném případě nelze označit za retro. I to se v českém filmu moc nevidí. Režiséři často podléhají touze příjemně estetizovat minulost, protože jsou přesvědčeni, že film musí být v obraze především „krásný“, a to i v případech, kdy se s retroestetikou nepracuje jako s žánrem, což platí pro většinu filmů, které chtějí vypovídat o době, od Pelíšků přes Tři sezóny v pekle, ale částečně třeba i pro oceňovaná Pouta.

Být pomalý, aluzivní, ulpívavý; a nebýt dnes, kdy se i patnáctileté děti dokážou hustě pobavit s Michalem Davidem, retro - kdo si na to troufne?

(texty z blogu Petra Fischera publikuje pravidelně deník HN)

  • Václav Kadrnka autor: Filip Nerad, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2326/232546.jpg
  • Osmdesát dopisů zdroj: Stránky Václava Kadrnky http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2253/225272.jpg
  • Osmdesát dopisů zdroj: Stránky Václava Kadrnky http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2253/225271.jpg
  • Osmdesát dopisů zdroj: Stránky Václava Kadrnky http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2326/232575.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...