K zahraniční a vojenské politice nové vlády

Ve svém pondělním komentáři jsem připomněl některé náměty, které ve volební kampani poněkud zůstávaly za aktuálními otázkami finančními, i když z dlouhodobého hlediska jsou pro nás neméně důležité. Mám na mysli naše postoje zahraničně-politické a vojenské. Záměrně jsem je ponechal na dnešek, neboť forma zamyšlení mi dovoluje vyslovit i názory čistě subjektivní.

Ve svých programech všechny strany s výjimkou umanutého Petra Macha z poražené Strany svobodných občanů vyjádřily svůj kladný postoj k evropské integraci. ODS, patrně ještě s mírným ohledem na neměnné euroskeptické názory svého zakladatele, vyjádřila své mínění aspoň těmito slovy: „Chápeme Evropskou unii jako důležitý pilíř mezinárodního postavení České republiky, máme však výhrady k některým jevům uvnitř Unie.“ Tyto výhrady pak už nebyly příliš specifikovány. Ostatní strany, jak již řečeno, se v té věci vyjadřují celkem kladně a nic na tom nemění ani výsledek voleb, kdy některé z nich se do sněmovny nedostaly. 

Méně jednotný je vztah k Americe a především k Rusku. Pokud jde o Ameriku, snad pouze ODS přijímá bez výhrad bilaterální transatlantickou orientaci, kdežto ostatní už dost energicky trvají na tom, že zejména jakákoliv vojenská spolupráce by se měla odehrávat na půdě NATO s rovnoprávným hlasem i s právem veta každého účastníka, navíc s přihlédnutím k zájmům Evropské unie. To se týká zejména úvah o společném postupu v Afghánistánu a společné protiraketové obraně. Nutno si postěžovat, že ani ve druhém roce svého prezidentství nedal Barack Obama příliš jasně najevo, čím hodlá nahradit už téměř všeobecně odsuzovanou politiku svého předchůdce George Wolkera Bushe, takže námitky našich sociálních demokratů proti bezvýhradnému plnění spojeneckých požadavků v pouhém početním navyšování vojenských misí není řádně zdůvodněné.

Na druhé straně se i Vlasta Parkanová či Martin Barták celkem v klidu smířili s tím, že americký radar v Brdech nebude. Zde musím tedy za sebe vysvětlit, proč jsem proti radaru začal vystupovat od samého začátku diskuse, která se o tom u nás vedla. Vůbec jsem nebyl proti tomu, že by tu mělo být pár desítek amerických vojáků, kteří by nám ostatně v případě skutečného ohrožení ani nepomohli ani neublížili. Bylo mi sice líto brdských lesů, které by tím zajisté utrpěly, jak to nejvíce vnímali tamější obyvatelé. Ze všeho nejvíce mi však vadila prakticky jediná věc, o níž téměř nikdo nemluvil, že máme postavit lákadlo pro případný raketový zásah ze strany těch, které by jinak ani nenapadlo mít za cíl právě Českou republiku, a že to zařízení mělo být umístěno jen nějakých čtyřicet kilometrů od Prahy. Nikdo nepoukázal na to, že všude stavějí takové věci v pustinách či dálkách jako jsou třeba Marshallovy ostrovy. A když jsem při pražské přednášce bývalého náměstka ministra obrany v Clintonově vládě Coyla na vlastní uši slyšel, jak nevyzkoušené a nedokonalé zařízení to Bushovi lidé chtějí poslat do Brd, došel jsem už tenkrát k podobnému závěru jako režiséři filmu Český mír Remunda a Klusák, že to všechno je zbytečné. To si uvědomili i politici Zaorálek a Liška, kteří se na to jeli do Ameriky přeptat. 

Také jsem z rozhovorů se zastánci radaru došel k závěru, že valnou většinu k jejich názoru nevedl strach z Íránu, ale z Ruska. Ostatně v Kremlu, při jejich stálé paranoi, to jinak vnímat nedovedli, a proto proti radaru v Brdech stále protestovali. Právě toto si nakonec zřejmě uvědomili i mnozí naši politici, kteří se už před volbami smířili s Obamovým rozhodnutím a začali jako nespornou součást své zahraniční politiky zdůrazňovat udržování dobrých styků s Ruskem, třeba už jenom proto, že to potřebujeme hospodářsky. A když prý Rusové nebudou usilovat o nějakou novou expanzi, jsme snad ochotni časem hlasovat i pro jejich přijetí do Evropské unie. 

Polákům, jimž se jejich nezlomná touha po amerických Patriotech splnila, to zatím zřejmě nepřináší očekávané zisky z konzumní přítomnosti necelé stovky amerických vojáků, kteří tam budou žít ze svých vlastních zásob. A tak celá ta polská akce jen zbytečně nabourává nečekané zlepšení polsko-ruských vztahů po smolenské letecké katastrofě. V tom snad naše nová vláda bude rozumnější.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Radar autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1118/111740.jpg
  • Protiraketové střely Patriot v Polsku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1676/167566.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...