K pohybům na naší politické scéně

Vraťme se ještě k situaci v KDU-ČSL. Ponechme teď stranou dva problémy kolem současného jejího předsedy Cyrila Svobody - tedy jeho právní spor o dům v pražském Bubenči a jeho chybnou volbu Václava Klause prezidentem republiky a všimněme si některých jeho neúspěchů a nezdarů z minulosti. I když ve státních funkcích - například když byl ministrem vnitra nebo ministrem zahraničních věcí - se mu nedalo nic podstatného vytknout, ve vnitropolitickém stranickém uspořádání se celkem nezodpovědně zasloužil o rozbití nadějně se formující čtyřkoalice znevěrohodněním některých jejích členů. Kromě toho se rovněž pustil do obviňování - asi spravedlivého - svého stranického protipólu Kalouska - což sice Kalouska vedlo k rezignaci na všechny stranické funkce, ale současně i k přinucení Cyrila Svobody, aby se mu za všechna obvinění omluvil. A to také Svoboda ke všeobecnému překvapení učinil. Co ho k tomu vedlo, to se dodnes nikdo nedověděl.

No a pak už na ostravském sjezdu KDU-ČSL stačil jen trochu zesílený lobbing důvěryhodného člena vedení strany Vacka, aby Svoboda byl ve své obhajobě předsedy strany poražen právě svým největším rivalem Kalouskem, což byl výsledek téměř neuvěřitelný. Všechny tyto minulé a nedávné neúspěchy a chyby opravňují nyní často vyslovované pochybnosti, že není jisté, zdali Cyril Svoboda zbytek své strany v současné předsednické funkci dokáže ukormidlovat aspoň tak, aby KDU-ČSL vůbec nevypadla ze hry a nezpůsobila tak vznik velké koalice ČSSD-ODS. Toho se kdekdo - a hlavně malé strany - hodně bojí vzhledem ke zkušenostem s někdejší opoziční smlouvou neblahé paměti, která byla zdrojem mnohých, rovněž nikdy nepotrestaných, nepravostí.

Kromě toho, kdyby propadli také zelení - což je momentálně ještě pravděpodobnější než u lidovců - jedinou opoziční stranou by se mohli stát sami komunisté a to už by bylo vskutku na pováženou. Vyvažovacím prvkem by se mohla pak projevit nová kalouskovsko-schwarzenberská strana TOP 09. Je třeba si také uvědomit, že vyřazením zelených z evropské politiky se naši voliči odchýlili od evropského trendu, který ekologické smýšlení zelených podporuje. Možná, že poněkud jiní voliči, kteří přijdou k podzimním volbám, tuto zřejmou chybu napraví a zelené aspoň pro domácí politiku v parlamentě podrží.

A tady je nutné stále vést naše občany k tomu, aby si uvědomili, že nejsme pupkem světa a naše postavení uprostřed Evropy nás nutí ještě více než jiné malé státy myslet na to, jak jsme na velkém, pokud možná celokontinentálním útvaru, životně závislí. Na Rakousko-Uhersko, i když zahrnovalo jen část Evropy, se dnes historici rozpomínají jako na stát poměrně vysoké svobody s uznávaným právním řádem, jehož opuštění nevedlo ani u nás k ničemu dobrému. Ovšem účast Rakousko-Uherska na rozpoutání zcela zbytečné první světové války měla následky katastrofální, které pak poznamenaly téměř celé 20. století.

Dnes žijeme ve století jiném se zcela novými a předtím opomíjenými problémy. Lidé však uvažují převážně ještě starým způsobem a stejně jako před desítkami let se dávají strhnout i tou nejprimitivnější agitací. To, co se stalo u nás loni na podzim kvůli třicetikorunovým poplatkům ve zdravotnictví, je příkladem odstrašujícím. Nedostatek zájmu o věci vpravdě světové - jak to teď ukázaly volby do Evropského parlamentu - je důvodem k většímu znepokojení než i to nejhorší domácí mafiánství. Zkusme podporovat ty, kteří si takové základní věci uvědomují a podle toho také jednají.

  • Cyril Svoboda autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/913/91291.jpg
  • Evropská unie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/539/53846.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...