Julie for President?

Aktuálně se dají předpokládat tři možné scénáře průběhu nastávajících ukrajinských voleb. Tipněte si, který z nich je ten správný? A který z nich myslíte, že si vybere ukrajinská opozice? Pozor, více než jedna odpověď může být správná.

Nominace více než jednoho opozičního lídra, velké rozmělnění hlasů a s tím spojená hrozba postupu nevolitelného kandidáta, v jehož přítomnosti bude i Janukovyč vypadat jako menší zlo. V současné realitě by se mohlo jednat o lídra nacionalistické strany Svoboda, která je dnes etablovanou opoziční stranou Oleha Ťahniboka. Taková situace již nastala v roce 1999. Do druhého kola prezidentských voleb přivedla nejen Leonida Kučmu, který měl podle všech ukazatelů volby prohrát, ale také komunistu Petra Symoněnka. Kučma pak byl zvolen zcela jednoznačně. 

Nebo nominace více než jednoho opozičního lídra, značné rozmělnění hlasů, ale i přesto do druhého kola pošle opozice jednoho z nich. Voliči ostatních opozičních lídrů ho ale z velké části odmítnou podpořit a k volbám vůbec nepůjdou. Přesně tak prohrála v roce 2010 volby Julie Tymošenková. A Arsenij Jaceňuk, nově zvolený předseda opoziční strany Báťkivščina, by to měl mít v čerstvé paměti. Byl to právě on a ne Viktor Janukovyč, s kým musela Tymošenková ve volbách nejvíce bojovat. 

A nebo dojde na nominaci jediného opozičního kandidáta, už od počátku bude opozice pracovat na jeho zvolení a sejde se slušná koncentrace protestních hlasů, stejně jako v případě zvolení Viktora Juščenka v roce 2004. A tentokrát se na Ukrajině klidně můžeme obejit bez (oranžové) „revoluce“.

Samozřejmě, že se nic neděje automaticky a podle nějaké magické formulky, nicméně ukrajinská zkušenost by měla současnou opozici jasně a bezpochyby přivést k variantě posledně zmíněné. Jenže opozice se zatím rozhoduje mezi prvními dvěma variantami. Proč tak riskuje? Chybí jí adrenalin? Nebo selský rozum? 

Ukrajinská sjednocená (sic!) opozice se rozhodla nejmenovat společného kandidáta při zachování současné dvoukolové přímé prezidentské volby, prý z důvodu snahy zabránit rozporům a zbytečným hádkám. Tenhle „nejlepší nápad, kterej je napad“ a který je úplně na nic, podpořila z vězení překvapivě i Julije Tymošenková. Ale protože je sama opoziční Báťkivščinou nominována na prezidentku, tedy alespoň rétoricky, je to v jejím případě pochopitelné. Jako uvězněnému kandidátu jí hrozí, že vůbec kandidátem nebude. A velmi správně tuší, že opozice se k ní hlásí jako k symbolu. Ale kdyby došlo na „děla“, symbol by musel ustoupit realitě a kandidátem by se stal někdo, kdo nesedí ve vězení. Zázraky se sice dějí, ale každý fotbalista vám řekne, že tomu musíte jít přeci naproti. Takže tohle by asi nedopadlo. 

Tymošenková se snaží nevypadnout z kola hned na začátku, a pochopitelně se chce politicky rehabilitovat. A co se týče její fyzické rehabilitace, jejích zad a možného převozu do Německa, České republiky nebo třeba na Island, to je něco, co přímo s politickou rehabilitací souvisí. A co přesně z tohoto důvodu nedopadne, i když by si to Viktor Janukovyč strašně přál. Jejím přesídlením do zahraničí by si prezident uvolnil ruce a Evropská unie vlastně taky. Všichni zúčastnění se na „'problému Tymošenková“' docela zacyklili. Jenže zatím je to o ní bez ní, a proto čistě hypotetické. Julija Tymošenková nikdy souhlas s léčením v zahraničí nedala. Legislativní překážky, jak jsme mohli vidět v případu nedávno propuštěného ministra Jurje Lucenka, přeskakuje Janukovyč hravě. Tymošenková se ale nenechá tak lehce vyautovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...