Jak je to doopravdy s losováním o lístky na MS ve fotbale?

Asi by nebylo tolik vášní kolem fotbalu, kdyby se funkcionáři naučili být k veřejnosti otevření. Když jsem zjišťoval, jak probíhalo losování mezi zájemci o lístky na MS ve fotbale, narazil jsem na tajnůstkaření, které mi nedávalo smysl.

Českomoravský fotbalový svaz například odmítá odpovědět na otázku, kolik přesně prodal fanouškům vstupenek. Během několika týdnů vzájemné komunikace s mluvčím PhDr. Tichým, jsem slyšel stále dokola: dostali jsme z Německa 32 tisíc lístků, 1/3 jsme rozdali sponzorům a klubům a 2/3 jsme dali do losování fanouškům. Vylosování zájemci si je budou moci koupit. „Proč nezveřejníte přesné číslo, když ho máte v počítači?” ptal jsem se dokola. „My jsme tu sumarizaci takhle přesně nedělali,” odpovídal mi stále pan Tichý. Proč na svazu neudělají jeden klik myší a neřeknou přesné číslo? Možná by se pak ukázalo, že v rukách fanoušků skončilo míň lístků než svaz tvrdí.

Během mého natáčení pořadu Reportéři ČT jsem také našel dobrý tip, jak vyhrát možnost koupit si vstupenky na šampionát. Bohužel pozdě.

Českomoravský fotbalový svaz fanoušky na svých stránkách upozornil, že budou „přednostně uspokojeny žádosti fanoušků o lístky na všechny zápasy”. Nenápadně vypadající formulka měla výrazný dopad. Spočítali jsme, že 252 zájemců vyhrálo možnost koupit si lístky na všech sedm zápasů českého týmu (pokud mužstvo postoupí). Kdyby svaz losování nijak neupravoval a počítač losoval skutečně náhodně, získat kompletní sadu lístků by bylo nemožné. Experti z matematicko-fyzikální fakulty takovou možnost vyčíslili jako 1:183351664. Šance že vsadíte sportku a vyhrajete první cenu je 13krát větší!

Jenomže fotbalový svaz potřeboval mít jistotu, že prodá najednou všechny lístky až po finále. FIFA totiž poslala do Prahy kompletní balík a žádná šance dokoupit vstupenky později, už nebude. Čeští funkcionáři potvrzují, že měli obavy, aby se lístky na postupové boje vůbec prodaly a to přesto, že FIFA peníze za lístky na neuskutečněné souboje (tým nepostoupí) bude vracet. Fanoušci prý měli zájem hlavně o skupinu. Byl to strach oprávněný, když fandové žádali o více než 140 tisíc vstupenek a prodávalo se jich 20 tisíc? Nemyslím.

Na zvoleném způsobu losování jsou nejzajímavější jeho vedlejší efekty. Zvýšil se totiž počet těch zájemců, kteří odešli z losování s prázdnou, zatímco ti, co byli vylosováni, měli mnohem větší šanci získat vstupenky hned na několik různých zápasů. Tak vznikly dvě skupiny: úzká skupina šťastlivců a drtivá většina nešťastníků. Naše zjednodušené výpočty ukázaly, že všechny zápasy českého mužstva ve skupině Mistrovství světa uvidí více než 800 žadatelů. Více než 800 zájemců tedy vytáhl počítač u každého ze tří zápasů, pravděpodobně i díky tomu, že žádali o všechny vstupenky. To je velmi vysoké číslo, když si zároveň uvědomíme, že více než 11 000 lidí nevyhrálo ani jeden lístek.

Docent Zdeněk Hlávka z matematicko-fyzikální fakulty UK provedl na můj popud zjednodušující výpočet, ve kterém by hypoteticky byl přidělen jedné žádosti jeden lístek (ve skutečnosti to mohly být až čtyři na zápas). Vyšlo, že při opravdu náhodném losování mohlo být 29% fanoušků uspokojeno na zápasy ve skupině a mohli získat lístek na jeden zápas. Při algoritmu upraveném ČMFS by to bylo ale jen 15,5%.

Je logické, že se teď vstupenky objevují na černém trhu. Jeli byste vy na všechny zápasy, kdyby Češi postoupili až do finále? Jezdili byste každých pět dní 1000 kilometrů do Německa a zpátky? Nebo byste si zaplatili ubytování, které jen stěží pořídíte levněji než za 900 za noc? Dali byste za lístky od 14 do 52 tisíc korun?

Takže, kdo pojede na fotbal do Německa? Ten, kdo vsadil na kouzelnou formulku na stránkách ČMFS a sehnal několik desítek tisíc korun, nebo ten, kdo dnes koupí lístek na černém trhu s přirážkou 200 nebo také 1200 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 13 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...