Extraliga má ráda divočinu

Variace na můj oblíbený film od Otakára Schmidta v hlavní roli s mou bývalou spolužačkou z kurzu francouzštiny dobře vystihuje dění aktuální sezony (nejen) v naší nejvyšší soutěži. Nemá primárně vybízet k úvahám o nějaké tajemné džungli, je více definicí toho, jak letošní, v mnoha ohledech mimořádný ročník ovlivnila a stále ovlivňuje už skončená výluka už znovu naplno frčící NHL. Divočina je to tedy spíše pro fanoušky, kteří leckdy nestíhají sledovat, jaká nová tvář se zase objevila na soupisce jejich favorita.

Probíhající základní část české extraligy nesnese srovnání s předchozími sezonami, pokud jde o počet hráčů, kteří se alespoň na jedno utkání mihli v jednotlivých klubech. Jména z týmů slavné zámořské soutěže provedla pořádný vítr nejen v klubových kasách, ale i v pořádně dlouhém seznamu přímých aktérů ledových bitev.

Rekordmany jsou týmy, které neprožívají veselé časy a hledají nové varianty k oživení kabiny (libereckou letos spíše tygříkovskou smečkou prošlo 42 exemplářů), případně je to důsledek kombinace předchozího s využitím jmen z NHL (41 Mountfielďáků), nebo se nezavřou dveře na marodce (výsledkem pak je třeba 15 litvínovských obránců!), nebo se zdravotní problémy spojí s odchodem zámořských hvězd (zatím celkem 40 kladenských rytířů). Naopak klasikou je fluktuace hráčů v kabině nováčka (letos 41 chomutovských korzárů). Sparta zase protočením už 5 brankářů atakuje plzeňský kousek z předloňského ročníku.

Na opačném konci (skoro by se chtělo říct na východní polovině fronty klid) jsou v tomto ohledu v pohodě: Zlín 28, Brno 29 aTřinec dokonce jen 27 hráčů. Na rozdíl od těch prvně jmenovaných by tato trojice z dosud využitých jmen těžko sestavila hned dva kádry. 

Je možná výmluvné, že aktuálně jsou na nejvyšších třech příčkách tabulky týmy, které patří k těm s nejmenším počtem nasazených hráčů a s výjimkou Tuukky Raska ty, jejichž umístění výrazně neovlivnily návštěvy z NHL. Naopak na dně jsou „turistické kanceláře“ ze severu (Liberec + Chomutov). Hlavně liberecké hledání ve tmě včetně trpké zkušenosti s duem nespoutaných Djangů S+S symbolizuje termín „nejistá sezona“.

Největším cestovatelem v rámci extraligových klubů (stylově podle jména slavného východočeského dobrodruha) je obránce Jan Holub: sezonu začal ve „svém“ Liberci, kde v září stihnul 5 utkání a nezískal pevné místo v sestavě, podzim strávil v nedalekém Litvínově (19 zápasů) a na zimu se v rámci výměny stěhoval do Slavie. Má ještě pár dnů na to svou leteckou exkurzi po městech českých (případně moravských) v této sezoně rozšířit.

Na hráčském tržišti vidíme i jednoznačně pozitivní prvky vývoje. Předpokládám, že jsem rozhodně nebyl jediný, komu se osobně ze srdce příčily divočiny let minulých, tzv. „hostovačky na dobu určitou“, kdy hráč na nějaký čas opustil svůj domovský klub s vědomím, že se do něj šupem třeba za měsíc vrátí. V období jeho emigrace obvykle jeho „mateřský“ tým čekal souboj s jeho dočasným „chlebodárcem“, do kterého buď podle dohody obou stran nemohl nastoupit (škoda pro hráče, který je zdravý a musí se na zápas jen dívat) nebo si zahrál s vědomím, že případný gól, kterým svou firmu „odstřelí“, ho může brzy hodně bolet (špatně pro sportovní soutěžení jako takové). Podle ředitele extraligy Josefa Řezníčka výraznému omezení podobných dobrodružství letos pomohla změna herního systému, tedy zavedení širší baráže. Díky za to!

Z tohoto pohledu byl letos poněkud bizarní snad jen příklad slovenského útočníka Martina Šagáta, který letos zvládl 13 zápasů za hradecké Lvy v 1. lize, zároveň s tím nedaleko 21 utkání za pardubické pojišťováky a k tomu už dvakrát nastoupil za chomutovské Piráty – jak jinak poprvé právě proti posledním mistrům.

A ještě trochu mimo téma: zatím jednoznačně nejsilnější (nejen ryze profesní) zážitek mi zařídil sportovec, který je důkazem, že samotné soutěžení bez silných osobních příběhů by nebylo zdaleka tak zajímavé. Cyklokrosaře Martina Bínu dva roky trápila bolavá kolena a nejednou vedla i k myšlenkám na konec kariéry. O to silnější a emotivnější bylo vidět a moct komentovat jeho triumf v závěrečném závodě světového poháru. Takže zdravím jeho rodný Pelhřimov a ať příští víkend v Kentucky pořádně nasněží!

Přeju vám všem spoustu silných (nejen) sportovních zážitků… 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...