EU si kope hrob

Jako kdyby žádná krize eurozóny nebyla, jako kdyby Evropská unie nebyla stále méně oblíbená, jako kdyby si více a více Evropanů nekladlo otázku, proč do toho nadnárodního mocenského spolku vstupovali, chrlí bruselský šiml stále nové výstřední nesmysly. Otravuje jimi občany, ale zejména mravní klima v Evropě. Vedle nových zákazů a příkazů, jako kterými žárovkami svítit nebo nesvítit, do jakých kurníků strkat slepice, od kolika let děti smějí nafukovat balónky a troubit na frkačky, valí se na nás i podobně racionální legislativní doporučení, rezoluce a směrnice, navíc sankcionované citelnými postihy. Jako například nedávná směrnice EU o povinném „štítkování“ budov, jímž mají vlastníci (za značnou finanční úplatu) prokazovat energetickou (ne)náročnost staveb, jinak jim bude hrozit pokuta ve výši až sto tisíc korun.

Ale to nejhorší, co bruselské struktury cpou národním státům, jsou dekadentní morální normy, jimiž chtějí vymýtit tradiční evropskou křesťanskou kulturu, založenou na úctě k daru života a respektu k rodině jako svazku muže a ženy, tvořícím základ společnosti a státu. V letitém tažení EU proti klasické rodině pokračuje i nový předseda Evropského parlamentu, německý socialista Martin Schulz, který se svými socialistickými, komunistickými, zelenými a liberálními spojenci 13. března prosadil tzv. rezoluci o rovnosti žen a mužů. To je téma nejméně stokrát zakotvené v nejrůznějších mezinárodních dokumentech, jež nová rezoluce EP využila jen k tomu, aby napadla „některé členské státy“, jež prý přijaly „restriktivní definici pojmu rodina s cílem upřít právní ochranu párům stejného pohlaví“. Jak uvádí česká sekce RadioVaticana.cz, „není to poprvé, co Evropský parlament propaguje zásady, které odporují všeobecnému pojetí lidství a lidské rodiny, zajímavé je však to, že tak činí pokaždé poněkud radikálněji“.

Už v rezoluci o respektování lidských práv z roku 2000 Evropský parlament „konstatuje s uspokojením, že ve velkém počtu členských států roste zákonné uznání mimomanželského soužití bez rozdílu pohlaví, a vyzývá členské státy, které tak ještě neučinily, aby přijaly ve své legislativě uznání registrovaných partnerství osob stejného pohlaví“. Po skandálním zavedení pojmu „manželství“ i pro osoby stejného pohlaví v nizozemské legislativě přispěchal EP v roce 2002 s další rezolucí, v níž nabádal k rozšíření tohoto pojetí v celé Evropě. A v únoru 2003 schvaluje tzv. Santiniho zprávu, která deformuje definici rodiny v tom smyslu, že pojem „rodina“ se má aplikovat „bez ohledu na pohlaví“ a na trvalý vztah bez podmínky manželství. Kriticky se k tomuto pojetí rodiny a rezoluci EP z letošního března staví například politolog prof. Antonio Baggio z Univerzitního institutu Sophia: „Myslím, že jde o pomýlený pohled, založený na nedorozumění. Směšují se individuální práva, jejichž záruky jsou potřebné, to znamená, že je třeba respektovat volbu jednotlivců, kteří se rozhodnou pro soužití s osobou téhož pohlaví, a nevystavovat je žádnému postihu. Jinou věcí je otázka manželství a rodiny. Žádné zákonodárné shromáždění nemůže rozhodnout o tom, co je manželství a co je rodina. Nejde přitom o otázku víry, ale o realitu faktů, tzn. o antropologickou strukturu muže a ženy. V rezoluci je zřejmý ideologický záměr“.

Na neméně defektní ideologický přístup EU v případě potratů poukazuje slovenská europoslankyně Anna Záborská, když upozorňuje, že Evropská komise každoročně poskytuje miliony eur (i z peněz Evropanů, kteří s tím nesouhlasí) organizacím, které vykonávají a propagují potraty v rozvojových zemích. „Slovenské humanitární organizace bojují o každé euro, aby mohly provozovat skromné nemocnice v Africe či Asii, které zachraňují lidské životy. Komise zatím dává miliony na zabití ještě nenarozených dětí, často úplně stejným rozvojovým zemím,“ konstatuje europoslankyně. Tím, že unie rozvojovou pomoc podmiňuje liberalizací potratů, snaží se prosazovat nadřazenost asociálních principů nad lidskostí a soucitem s nejbezbrannějšími. Záborská upozornila, že tzv. „právo na potrat“ nepatří mezi lidská práva a žádný dokument nedává státům povinnost financovat nebo propagovat potraty. „Uměle vyvolaný potrat nepatří mezi reprodukční práva ženy. Naopak, právo každého člověka na život a ochrana dítěte před a po narození patří k základním lidským právům,“ připomněla slovenská europoslankyně. Jak také dodala, otázka potratů patří do výlučné kompetence členských států, takže Evropská komise zjevně „jedná mimo rámec evropského práva“. Ředitelka nigerijské organizace Liga pro život Theresa Okaforová  dokonce označila tento postup EK za „nový druh kulturního, ekonomického a sociálního imperialismu“.

Jak je zřejmé, Evropská unie si pod vlivem neomarxistických, levicových a ultraliberálních „kulturních“ revolucionářů osobuje stále větší právo na zasahování do národních legislativ a tím i do soukromého života svobodných občanů nezávislých států. Tyto státy, mezi něž bohužel patříme, se ve slabé chvilce národních dějin staly bezděčnými vazaly moci chtivého amorálního molochu vykořeněných kulturních trosečníků, jejichž myšlenka celosvětového panství socialismu po právu zkrachovala. Jestliže se ji ještě dnes snaží oživit a prosadit v moderním převleku „unijních elit“ prostřednictvím uplácení a formou tiché diktatury alespoň v evropském měřítku, měli by vědět, že slepota a trpělivost manipulovaných Evropanů není nekonečná. Nezmění-li se postoj vedoucích představitelů a všech složek Evropské unie k etickým a kulturním hodnotám civilizované Evropy, bude-li se nadále preferovat pohrdání lidským životem oproti jeho důsledné ochraně, bude-li instituce rodiny zpochybňována a napadána místo její všestranné podpory, a bude-li prosazována potratová politika namísto politiky propopulační a prorodinné, k žádné upřímné integraci EU nemůže nikdy dojít. Ne integrace, ne shoda, ne porozumění, ale tvrdé rozdělení. To, co za těchto podmínek čeká mravně patologickou Evropskou unii, je neodvratný konec. Nebude to kvůli špatnému odhadu ekonomické výkonnosti některých států, ale kvůli cynickému vztahu k nejcennějším lidským hodnotám, jež si Evropané za dvě tisíciletí vytvořili. A nezahyne-li přitom pod náporem daleko průbojnějšího islámského etnika celá demograficky i mravně zesláblá evropská civilizace, bude to vlastně zázrak.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...