Erdogan je Turecko, Turecko je Erdogan

Jedna z hlavních zpráv minulého víkendu – Recep Tayyip Erdogan vyhrál hned v prvním kole prvních přímých prezidentských voleb v dějinách země. Z premiéra se koncem srpna stane tureckým prezidentem.

Zopakujme si fakta. Od listopadu 2002, kdy se Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) dostala do vedení země, neprohrál Erdogan jediné důležité celonárodní hlasování – referendum o omezení vlivu armády, reformě soudnictví a změně ústavy, parlamentární volby, komunální, teď i ty prezidentské. Po pěti letech prvního prezidentského mandátu má právo se ucházet o další, pravděpodobně jej využije a má tudíž šanci zůstat v čele země až do roku 2024, tedy stého výročí vyhlášení Turecké republiky.

Sebevědomý, sečtělý, velmi inteligentní a na sobě tvrdě pracující politik, který se nebojí konfrontací, někdy je sám vyprovokuje, ale nemá je rád a nepovažuje za problém řešit je silou. Politik, za jehož působení ve vrcholné politice turecký ekonomický růst svou rychlostí zdaleka předběhl náš a začal se konstruktivně a nikoli z pozice nátlaku a na principu jen akce–reakce řešit kurdský problém. Má ambice a snahu udělat z Turecka mocnost s rozhodujícím vlivem v regionu a tudíž i dosáhnout chvíle, kdy uslyšíte-li Erdogan, vybaví se vám Turecko (nebo naopak.) Spíše autoritární vůdce a silná osobnost s cílem soustředit do svých rukou maximum rozhodování o nejdůležitějších otázkách. Je známo, že by rád Turecko změnil v prezidentskou republiku, která by mu to umožnila. Je momentálně nejvýraznějším tureckým politikem – v mnohém kontroverzní, ale podporovaný napříč tureckou společností. V posledních letech se čím dál více chová jako jediný spravedlivý, jako jediný, který zná tu pravou cestu a je schopen po ní svou zemi vést.

Ve svém prvním veřejném projevu po sečtení hlasů prohlásil, že Turecko jeho zvolením povstalo z popela a že je (nikoli teprve bude!) prezidentem všech 77 milionů tureckých občanů (Turkiyeli, tj. nepoužil přítom etnického pojmu Turci), zároveň však dal najevo i to, že nadstranickým rozhodně nebude. Vyzval k národnímu usmíření, k novému začátku bez zbytečných konfliktů a nesnášenlivosti, ale očekává kompromisy a sebereflexi ze strany svých oponentů a opozičních stran obecně (sic!), aby mu pomohli dosáhnout ideálu nového Turecka. Musí rezignovat na místo premiéra a opustit vedení AKP, přesto bude zjevně tahat všemi nitkami dále – nebo se o to přinejmenším bude se sobě vlastní samozřejmostí snažit. Tento jeho přístup je i příčinou, že nemá jednoznačného a silného nástupce ani ve vedení strany, ani v premiérském křesle. Jeho nová pozice pravděpodobně usnadní změnu ústavy, vzniklé po vojenském převratu na začátku 80.let, a v rámci snah o řešení etnických konfliktů mimo jiné i změnu definice tureckého občana, propojeného s turečtinou a etnickým turectvím. Erdogan tedy bude pokračovat v politice vlády, jednající o míru s PKK již dlouhá léta a dosahující v posledních letech jistých pokroků (viz moje blogy o kurdském problému Turecka). Vzkaz, že kromě Turecka jeho zvolením získaly i Islámábád, Arbíl, Bejrút, Sarajevo, Skopje, Hamá, Homs, Ramalláh, Gaza, Jeruzalém, je jasný – zahraniční politika Turecka se zatím měnit nebude.

Je zřejmé, že Erdogan obratně využije síly mandátu, který získal. Jako zkušený rétor hned prohlásil, že přímou volbou padly bariéry mezi lidem a Cankayou, kde sídlí prezident (u nás bychom řekli "mezi lidem a Hradem“), že lid a Cankaya splynuly v jedno. Zatímco v parlamentární demokracii, jakou Turecko je, lid legitimně zastupuje parlament, tímto prohlášením Erdogan již naznačuje snahu o změnu některých jednoznačně zažitých představ.

Nový prezident Turecka
Zdroj: Twitter/Margarita Troševa

Úsměvná zprávička: V účtu na Twitteru Erdogan velmi pohotově změnil svůj profil a již teď je v něm označen jako prezident Turecka. Do úřadu však nastoupí až 28. srpna. Každopádně do té doby na Twitteru najdete dva turecké prezidenty – stále ještě úřadujícího Abdullaha Güla a právě zvoleného Erdogana. Ať se během těch týdnů stane cokoli, vše již bude v režii budoucí hlavy státu. V dnešním Turecku totiž skutečně není mocnějšího politika. Co zemi přinese jeho zatím poslední výhra a stane-li se ona opravdu jen stupínkem k mnoha dalším, jak moc Turecko změní prezident s pocitem Mesiáše, ukáže čas.
 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...