Entropa v politickém boji

Následky svržení Topolánkovy vlády neseme různě, někdo lhostejně, jiný je naštvaný a někdo se možná dokonce raduje. Málokterý naštvaný však může dát demonstrativní průchod své nevoli; soukromě tak může učinit jedině v příštích volbách. Ne tak ovšem výtvarník David Černý, autor rádoby vtipné skládačky Entropa, instalované v Bruselu na počest českého předsednictví EU. Ten je na protest proti nové vládě Jana Fischera rozhodnut Entropu odstranit po nástupu této vlády, tedy nejpozději 11. května.

„Chci tím upozornit, že ne všichni v téhle zemi souhlasí s mezinárodní ostudou, kterou nám udělala levicovo-komunistická fronta společně s Klausem,“ říká Černý. A majetnicky dodává: „Entropa patří mně a já nechci mít s novou vládou, kde budou exkomunisti, žádný kontakt“. Černý má pravdu ve dvou věcech: především je mu proti srsti, že levice uprostřed historicky bezprecedentního českého šéfování Evropské unii jen tak z plezíru a s přispěním dvou prezidentových a dvou zelenočervených figurek svrhla Topolánkův kabinet. A za druhé se mu oprávněně nelíbí, že 20 let po odstranění KSČ mají být do české vlády nominováni bývalí příslušníci této totalitní partaje. To je zcela pochopitelné a vyjadřuje to mínění nejméně poloviny občanů. Chápeme-li tedy Černého jako mluvčího občanské nevole směrem k nám, je to v pořádku. Jako bruselského demonstranta proti české politické realitě však tvůrce Entropy můžeme přijmout jen těžko. Zanášení českých neřádů na mezinárodní fórum a jejich rozmazávání nemůže naši pověst, pošramocenou pádem vlády, nijak vylepšit. „Ať neblbne na kvadrát! Takhle bychom se ještě víc ztrapnili a už opravdu patřili pod kuratelu,“ vzkázal Černému ministr Karel Schwarzenberg.

Ale i kdyby tento způsob protestu mohl Evropě něco říci, měl by jej asi prezentovat větší formát či světově proslulejší figura než právě David Černý. Nic proti umělecké avantgardě, pokud o sobě dává vědět inteligentními výtvory a ne primitivními provokacemi, pošklebováním obecně sdíleným hodnotám a násilím proti dobrému vkusu. Bohužel, takovým typem umělce Černý podle většiny svých artefaktů není, jeho renomé vytváří obratná propagace někdy neotřelých nápadů, často však znehodnocených absencí chytré pointy. Snad se Černý shlédl v dílech Salvadora Dalího, nechybí mu například jeho odvaha (drzost), jistě však postrádá jeho geniální snovou fantazii. Po této stránce je i Černého Entropa pouhou kompilací obecně známých trivialit, pojatou hrubě satiricky a necitlivě k národnímu cítění evropské sedmadvacítky, připomínající tak „humor“ komunistického plátku Dikobraz.

Ať už jde o bulharské „turecké“ záchody, nizozemské minarety trčící z moře, polské kněze s duhovou vlajkou homosexuálů, opilého Fina s pistolí nebo močící Litevce, je to především exhibice autistického ega, neboli „dětinských a zastydle pubertálních provokací“, jak říká sám Černý. Spojením celé Entropy je roura, patrně kanalizační, kterou národní problémy (v autorově imaginaci Dalím zřejmě exkrementy) proudí do evropského koloběhu. Je obtížné uvěřit, že by takto pojednaní Evropané mohli vážně vnímat jakékoliv politické gesto Davida Černého.

Bruselskou manipulaci s Entropou nemohou vzít vážně ani Češi, znalí Černého domácích kreací, např. posazení sv. Václava na břicho koňské zdechliny, neboli zprznění stylové pražské pasáže Lucerna, či pány močící do jezírka ve tvaru České republiky (inspirováno rebelským elpíčkem Bruce Springsteena hanobícím americkou vlajku?), nebo návrh desetimetrové sochy muže onanujícího na balustrádě Národního divadla. Je to škoda, protože naopak Černého miminka na trupu žižkovské televizní věže jsou ojedinělým příkladem humanizace technicistního objektu, který autorovu tvorbu kultivuje a dává jí ušlechtilejší vyznění.

To mohlo být i poselstvím pro Evropu; nikoli mechanické šíbování s Entropou coby nástrojem udržení levné osobní popularity, ale idea Evropě přínosná, chybějící v elitami zfalšovaném obraze Evropy. Konkrétně třeba moderní ztvárnění zamlčovaných křesťansko-židovských kořenů evropského kontinentu - tak mohl vypadat kulturní přínos našeho předsednictví i český (byť opožděný) vklad do základů EU. Jenomže to bychom asi chtěli od české avantgardy příliš. K takovému pojetí kulturního a politického češství evidentně ještě nedorostla.

  • David Černý autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/824/82386.jpg
  • Entropa Davida Černého autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/619/61882.jpg
  • David Černý / Embryo zdroj: Divadlo Na zábradlí http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/671/67090.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...