Džulaj – bulharský svátek vycházejícího slunce

Джулай (čti džulaj) – anglický název sedmého měsíce roku. Napsaný cyrilicí a v bulharském kontextu však má zcela specifický místní význam. Джулай je noc z 30. 6. na 1. 7., strávená na břehu moře s rockovou a heavymetalovou hudbou a litry alkoholu, vítání slunce prvního ze dvou nejteplejších letních měsíců naší polokoule. Oslava naděje a svobody vzniklá v komunisticky uniformním Bulharsku 70. let obdivovateli hnutí hippies a posluchači bouřlivé hudby Západu té doby.

Název Джулай odkazuje na píseň July Morning skupiny Uriah Heep z roku 1971. Ta se – ač původně o lásce – stala pro část tehdejších Bulharů symbolem naděje ve štěstí a svobodu obecně, potažmo sociálně a politicky. Význam byl původně spojen spíše s hudbou než s obsahem textu. V době, kdy se u nás zhluboka nadechovala k velké beznaději normalizace, neměli Bulhaři za sebou ani obdobu našeho roku 68 a žádnou velkou většinovou vzpouru. V roce 1971 proběhlo v zemi referendum (účast 99,70%) o nové ústavě, která mimo jiné zřídila Státní radu (Държавен съвет). Ta stála reálně nade všemi státními orgány a předsedou se stal generální tajemník Strany Todor Živkov, takto de facto dosazený i do funkce všemocné hlavy státu, a vládl zemi až do 10. listopadu 1989. „Buržoazní, kapitalistická“ hudba byla prostředkem vzdoru a způsobem jak na chvíli iluzorně vypadnout, vypnout, nemuset myslet na věznící skutečnost. Ta nejvzdorovitější a nejnekonformnější hudba k tomu byla jako stvořená – stejně jako u nás.

Rok 1971 je poznamenán i mnoha dalšími symbolickými událostmi a bulharské vydání časopisu L´Europeo se jim velmi zajímavě věnuje: Zemřeli Jim Morrison z The Doors, největší bulharský fotbalista 20. století Georgi Asparuchov – Gundi (oba v 27 letech), Luis Armstrong, Nikita Chruščov. V USA byl volební věk snížen na 18 let. Vyšlo čtvrté album Zeppelinů, které je vystřelilo do výšin největší slávy. V mobilním nahrávacím studiu Rolling Stones Mobile Studio u Ženevského jezera vypukl během koncertu ničivý požár, který inspiroval píseň Deep Purple „Smoke on the water“. Vznikl první Hard Rock Café. Je to také doba Franka Zappy, Davida Bowieho, Alice Coopera (i když to jméno přijal později), Iggy Popa…

Podle hodnot hippies se v Bulharsku tehdy snažili žít ojedinělé skupiny lidí, ale o hnutí hovořit nelze. V bulharských podmínkách to ani nešlo. Někteří z nich se rozhodli spojit symboliku vycházejícího slunce jako nového začátku a naděje s písní, která evokuje letní ráno plné naděje na novou lásku. A začali vítat červencové slunce na břehu moře ve Varně.

V 90. letech se z Džulajestal dost populární svátek. Koná se na různých místech mořského pobřeží. Letos zpíval s ostatními na severu i vokalista Uriah Heep, sám John Lawton. V nedávné době se začalo slavit také na březích jiných vod – řek, přehrad, jezer, ale i na kopcích a vysokých místech obecně, odkud je dobrý rozhled po krajině – na východ.

Spojení probdělé noci, alkoholu, nerozvážnosti a blízkosti vody bohužel způsobují i to, co nemá nic společného se svobodou či nadějí na lepší budoucnost – nepříjemné incidenty končící někdy utonutím. Kritikové svátku říkají, že mnoho mladých už ani netuší, co Džulaj znamená, a vše je jen jedna velká pařba – v tomto mají nejspíše pravdu.

Východ slunce nad mořem je sám o sobě velmi příjemným zážitkem pro každého, kdo je ochoten si přivstat nebo si na něj počkat už od večera. Po probdělé noci příjemně osvěží (do chvíle, kdy slunce začne pražit tak, že je lepší vyhledat stín nebo rovnou klimatizaci.) Moře je pro Bulhary z vnitrozemí symbolem léta, prázdnin, dovolených, volna a radosti – a je velmi vhodně situováno na východ. První červenec je prvním dnem prázdnin pro většinu zdejších středoškoláků. Přidejme k tomu starověké oslavy letního slunovratu a symbol slunce jako života, naděje, moudrosti, svobody, radosti, veselí, plodnosti, síly a bohatství. Dobrý základ pro svátek, do kterého může každý vložit vlastní optimistický význam.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...