Tak jsme se z ciziny dozvěděli, že je u nás málo jeslí. Totiž zařízení kolektivní péče, která si nevymysleli kojenci, aby si odpočinuli od rodičů, nýbrž dospělí, jimž děti vadí v kariéře či navyšování hmotných statků. Poplašnou zprávu o malém počtu jeslí u nás vyslali socialisté z EU. Leader Strany evropských socialistů, jejímž členem je i ČSSD, Nyrup Rasmussen dokonce spatřuje v nedostatečnosti jeslí v ČR důkaz, že naše předsednictví uvádí do praxe slova českého prezidenta, že se musí snížit sociální standardy v Evropě. Vedle zřetelné předvolební agitace vyčnívá z jeho slov i nechuť chápat sociální politiku jinak, než jak ji prezentuje kolektivistickou mánií stižená eurolevice.
Tzv. barcelonská kritéria, pocházející z r. 2002 (kdy jsme ještě nebyli členy EU), staví před všechny členské země bez rozdílu jednotný cíl: do r. 2010 mít jesle pro 33 % dětí a školky pro 90 % předškoláků. Je pravda, že počet evropských žen postrádajících různá zařízení denní péče o děti je vysoký, pohybuje se okolo šesti milionů. Jistě lze k tomuto problému najít přístup, respektující nejlepší zájem dítěte a ne jen nejrychlejší návrat matky na pracovní trh. Bylo by proto užitečné nesměšovat pojmy zaměstnanecká politika a rodinná politika, která ostatně je v kompetenci členských zemí. Barcelonská kritéria svou strohostí však právě takový mišmaš připouštějí. Či spíše povyšují důraz na zaměstnanost matek nad důležitost jejich mateřského poslání. A v podání socialistů preferují kolektivistický systém péče ovládaný státem, potažmo unií.
Rozdíly mezi různými kulturami členských států ovšem existují, jakkoli by je sociální euroinženýři rádi smazali, aby s unifikovanou společností mohli nakládat dle libosti. V mnoha zemích se namísto rozšiřování počtu státních jeslí rozvíjejí služby péče o děti na soukromé bázi, např. služby tzv. Tagesmutter (Německo, Rakousko, Švýcarsko), zavedené v Rakousku už před 30 lety. Ve Francii pečují o 18 % dětí do 3 let licencované pečovatelky, 2 % jsou v péči nelicencovaných „au-pair“. Také v Británii je péče o předškolní děti svěřena především soukromým institucím, jako jsou profesionální pečovatelky, jesle, družiny, školky a kluby. Ve Skandinávii navštěvuje jesle okolo 70 % dětí, nicméně většina evropských zemí se barcelonským cílům dosud nepřiblížila.
Ani komunistickému režimu u nás se nepodařilo do jeslí umístit více než 24 % nemluvňat. O problematičnosti naplňování barcelonských kritérií svědčí i vývoj počtu našich jeslí a míst v nich. Zatímco v r. 1990 u nás bylo 1 043 jeslí s 39 829 místy, do r. 1998 klesly počty zařízení až na 77 pro 2 191 dětí. Tento trend se nezastavil ani po barcelonském summitu (za vlády ČSSD), kdy došlo k dalšímu úbytku jeslí - na 46 s 1 445 místy v r. 2006. Dnes jsou v jeslích umístěna jen necelá dvě procenta dětí do 3 let. Nelze se tomu příliš divit, protože i podle průzkumů dětských psychologů byl pobyt dětí v těchto zařízeních z hlediska jejich vývojové úrovně předčasný, přinášel dítěti zvýšené nároky a jeho organismus fyzicky a především psychicky zvýšeně zatěžoval, u některých vedl k citové deprivaci. Mezi příčinami klesajícího počtu dětí v jeslích figuruje rovněž změna hodnotové orientace rodičů, prodloužení délky rodičovské dovolené na tři roky a doby nároku na rodičovský příspěvek na čtyři roky.
Také poptávka českých rodičů dětí do 3 let po jeslích nedosahuje barcelonských 33 procent, třebaže řada z nich vodí děti do školky mezi předškoláky. Ministerstvo zdravotnictví v chystaném zákoně o zdravotnických službách se zřizováním jeslí jako zdravotnických zařízení nepočítá. Naopak balíček prorodinných opatření, připravený ministerstvem práce a sociálních věcí (už schválený vládou), v rámci maximálního sladění pracovního a rodinného života počítá s řešením péče o předškolní děti ve více variantách. Vedle dnes již fungujících mateřských center je to např. zavedení tzv. vzájemné rodičovské výpomoci (pro děti do 7 let), jejímž evidovaným poskytovatelem může být pouze osoba, která má potřebné předpoklady a způsobem života zaručuje výkon péče ku prospěchu svěřených dětí. Balíček obsahuje i podporu služeb péče o děti do 3 let v oblasti živnostenského podnikání a stanoví kvalifikační předpoklady provozovatele včetně hygienických a provozních požadavků i povinného vybavení provozovny takových služeb. Kromě toho prorodinný balíček zavádí instituci tzv. miniškolek pro nekomerční poskytování služeb péče o děti ve věku od 6 měsíců do 7 let, a to včetně daňového zvýhodnění zaměstnavatele zajišťujícího svým zaměstnancům tuto péči o děti.
