Chalupáři, bojovníci proti globalizaci

Jak jsem přišel na toto nesmyslné tvrzení? Sledujte tok mých myšlenek a uvidíte, že to až tak nesmyslné tvrzení není. Jak už to tak v životě bývá, souběžně vedle sebe existují a vyvíjejí se dva protikladné proudy ekonomického rozvoje: GLOBALIZACE a DEGLOBALIZACE.

Ten první trend, GLOBALIZACE, je zřejmý a viditelný. V krajině zasažené globalizací vytváří dobře viditelné body – obrovská nákupní centra, obrovské skladové haly, obrovské výrobny patřící nadnárodním korporacím. Je to trend zřetelný, oficiální, uznávaný, někým oceňovaný, jiným zatracovaný, ale rozhodně RESPEKTOVANÝ.

Druhý trend, DEGLOBALIZACE, není zdaleka tak viditelný, propagovaný a zřejmý. Už proto, že nevytváří v krajině do daleka viditelné celky. Dává o sobě vědět docela nenápadně: ekofarmou, farmářskými trhy, fotovoltaickými články na střeše rodinného domku, ale třeba i obyčejnou udržovanou studnou či čističkou.

Globalizace, to je jakýsi eufemismus pro vznik monopolu. Pro ovládnutí světa je jich vlastně třeba jenom pár, vlastně pár monopolů:

1. energetický

2. potravinový

3. dopravní

4. informační

5. bankovní 

Domnívám se, že jich o moc víc nebude. Nenápadně nám prorůstají do života, nabízejí své služby, které jsou zpočátku úžasně levné, ale později dražší a dražší. Když si toho konečně všimneme a chceme odejít, s překvapením zjistíme, že není kam.

Mladá Česká republika, která se vymanila z politické totality, se okamžitě stala chutným soustem globalizace a dnes je plně v jejím vleku. Už dávno nám nevládnou politici, ale globální bankovní, informační, dopravní, potravinoví a energetičtí hráči. Ten poslední, ČEZ, jako polostátní podnik dávno prorostl do politických struktur a lidová moudrost přejmenovala Českou republiku na ČEZkou republiku. ČEZ mezitím vyrazil (za naše peníze) do Evropy (zatím východní, do západní ho tamní hráči nepustí) a globalizuje tam. My doma jsme už dávno zglobalizovaní a platíme tomu energetickému gigantu, o co si řekne. Hlavní produkt politické globalizace je pak, pod tímto zorným úhlem, Evropská unie.

A teď ti chalupáři! Jak už to tak bývá, v základech jednoho trendu se rodí trend opačný, připravený po expanzi a rozložení prvního trendu jej okamžitě nahradit. Je dobré o něm vědět. Je dobré na něj myslet. Je to trend DEGLOBALIZACE.

Každý z nás tento trend samozřejmě zná. Alespoň z vyprávění rodičů slyšel o slučování záhumenků a rozorávání mezí a scelování políček do lánů. Ještě před sto lety se běžně hospodařilo na záhumencích. Nejen obyvatelé venkova, ale i lidé z měst vlastnili kus země za domem, na které mohli hospodařit a samozásobit se. Na zimu nebyly brambory na pultu samoobsluhy, ale v bedně ve sklepě, kyselé zelí v kameninovém hrnci v komoře a šrůtky vyuzeného masa ve spíži. Nešlo nepřežít.

A teď si představte, co by se stalo, kdyby třeba týden nešel elektrický proud? Nefungovaly by banky, pokladny v prodejnách, mrazicí pulty, doprava (palivo čerpají elektrické pumpy), dodávky tepla. Nefungoval by rozhlas a televize a mobily. Říká se tomu blackout. Podle prognóz by do týdne nastalo rabování. Ne jen kriminálních živlů, ale zoufalých, hladových občanů, kteří se celý život spoléhali na… GLOBALIZACI a přestali se umět o sebe postarat sami.

Naštěstí v základech GLOBALIZACE nenápadně tiká DEGLOBALIZACE. Naslouchejme jejímu tikotu a buďme připraveni. Svět, ve kterém se nám tak krásně žije, stojí na velmi vratkých základech. Když ty základy povolí, bude to velká mela a přežije jen ten, kdo bude alespoň trochu připravený.

Máte někde svou studnu, svůj pozemek a na něm své hejno slepic? Místo pro svého budoucího pašíka? Máte někde svá kamna a plný dřevník? Máte svůj pytel brambor, bečku zelí a kus bůčku? Máte na chalupě alespoň deset fotovoltaických článků na střeše, které z vás učiní samozásobitele elektřinou? Máte nabíjecí články a malou vysílačku?

A jsme u toho našeho, často vysmívaného, chataření a chalupaření! Z tohoto pohledu to není nic jiného než selsky moudré udržování se v pohotovosti. Taková naše malá, česká DEGLOBALIZACE. Hýčkejme si ji. Z logiky vývoje světa je dost pravděpodobné, že na ni jednou určitě dojde. Právě to nás může jednou zachránit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...