Čeština před kamerou (108)

Předposlední víkendová zářijová neděle se vydařila. Aspoň co se počasí týká. Bylo hezky. Počasí se stalo tématem k rozhovorům, mluvilo se o něm i v rádiích. V jednom z těch pražských soukromých jsem slyšel několikrát zmínku o tom, jak rtuť vystoupala až ke dvacítce, že rtuť vyšplhala a nebo vyskočila. Taky tam ona rosnička mluvila o tom, jak teplota na slunci dosahovala dvaceti stupňů, a ve stínu že bylo míň. Když se něco opakuje pořád dokola, stane se z toho jakýsi vyjadřovací stereotyp, ten může být ale někdy chybný, mylný, a tak se vlastně oficiálně kanonizuje chyba, nepřesnost. O tom, jak rtuť teploměru klesá/stoupá, můžeme slyšet dnes a denně, stejně tak i věty o tom, jak padaly teplotní rekordy měřené na slunci.

Ve venkovních teploměrech, jimiž se teplota vzduchu často měří, totiž není rtuť. Být tam nemůže. Důvod je prostý. Hlavně při nízkých teplotách by nám v těch mrazech v teploměrech ztuhla. Rtuť je tam nahrazena obarveným lihem. Nehledě na to, že dnes se celý tenhle rituál ověřuje digitálně. A zmínka o tom, že teploty na slunci byly… ty taky nejsou nejšťastnější. Teplotu vzduchu měříme ve stínu. A navíc je celkem logické a očekávané, že na slunci dosáhne teplota vzduchu vyšších hodnot než ve stínu.

Jenže ono se nám tohle vyjadřování už tak dostalo pod kůži, a to dokonce i v odborných relacích, že pak není divu, když to lidi začnou užívat. Je to vlastně taková laicizace chyby. Podobných případů by vás určitě napadlo víc, mně teď třeba vytanulo na mysli sousloví letecký benzin. V letadlech není benzin, užívá se kerosin. Slovník cizích slov u tohoto řeckého slova dokonce uvádí, že i spojení letecký petrolej je nevhodné. Taky jsem přemýšlel o tom, jestli je vhodné říkat stožár veřejného osvětlení. Pořád to mám zafixováno jako sloup. Ale do schránky jsem dostal leták od správce veřejného osvětlení, abychom se podívali, zda na stožáru veřejného osvětlení je umístněno číslo.

A jak je to s přídavným jménem potencionální? Za sebe říkám, že ho nemám rád, neužívám ho. A dokonce jsem si myslel, že jde o chybu. Ale nejde. Na stránkách Ústavu pro jazyk český se sice můžete dočíst, že ajdektiva na –onální jsou v češtině stejně tak jako v západních jazycích –onal/-onell apod. namístě tehdy, je-li východiskem latinské substantivum zakončené na –o, ve 2. pádu –onis (professio-profesionální, regio-regionální, ratio-racionální. Je-li však východiskem latinské substantivum na –ntia, jsou adjektiva na –iální (diferentia-diferenciální, existentia-existenciální, potentia-potenciální). Akademický slovník cizích slov ale připouští varianty obě a pohledem na stránky Českého národního korpusu zjistíme, že potenciální sice převažuje, potencionální se ale objevuje taky. Je to dáno tím, že existují vlastně dva základy: potenciá-potencionál. Přimlouvám se ale pro podobu potenciální.

A na závěr pár výslovnostních postřehů:

New York – slovníky kodifikují výslovnost ňujork, případně njújork nebo i nújork. Podoba ňíjork je chybná.

Düsseldorf je dysldorf, ne dýzldorf.

Los Angeles je los endželis, endžilis. Výslovnost los angeles – nevím, odkud se vzala, je chybná. Znám ji z písničky Michala Tučného. Tam ji však autor užil účelově.

Sarah se vyslovuje jako Sára. Takže jsem se sešel se sárou, ne se sarahou.

Stát Utah můžeme říct jako jútá, příp. i jutó. Dá se skloňovat – v jutahu.

Gianni je džanny, ne džianny. Giuseppe Verdi je džuzeppe, ne džijusepe. Navíc ta dvě p by tam měla být slyšet.

Svoje další postřehy a komentáře prosím posílejte rovnou na moji mejlovou adresu petr.vybiral@ceskatelevize.cz. Výslovností jsem tentokrát skončil záměrně. Tu příští Češtinu před kamerou odstartujeme dopisem jednoho diváka, který nás kvůli společnosti BP, resp. kvůli tomu, že říkáme bípí, chce hnát k Radě ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...