Cena za živé a mrtvé. Cena svědomí

Jak se po vyhlášení Nobelových cen občas stává, někteří laureáti nejsou přijímáni právě s nadšením. Snad největší morální pobouření vyvolalo v roce 1994 ocenění kontroverzního palestinského politika Jásira Arafata Nobelovou cenou míru. Tehdy na protest proti tomuto aktu odstoupila třetina členů výboru, který cenu udělil. Problematické bylo rovněž udělení této ceny v r. 2009 americkému prezidentovi Baracku Obamovi, jenž do té doby o míru hlavně hovořil, aniž by k němu konkrétními kroky přispěl. Také letošní Nobelova cena za lékařství, kterou obdržel profesor Robert Edwards za výzkum metody umělého oplodnění (in vitro fertilizace – IVF), se nesetkala s jednoznačně kladným ohlasem ani u odborné ani u laické veřejnosti.

Výhrady k práci britského profesora Edwardse jako vědce a biologa se mohou zdát scestné. Vždyť tento průkopník umělého oplodnění přispěl k narození více než čtyř milionů dětí, které by se přirozeným způsobem narodit nemohly. Statisíce původně neplodných párů považuje Edwardsovo vědecké působení v oblasti IVF za úžasné dobrodiní, a to jak své osobní, tak i nemalé části lidstva, postižené poruchami plodnosti. Nemluví se ovšem o tom, že metoda mimotělního oplodnění přinesla nejen narození velkého počtu dětí, ale také zánik mnohem většího počtu embryí, která byla zničena, zmražena, potracena nebo zneužita k různým vědeckým experimentům. Jen v Británii šlo v letech 1991 – 2005 o více než dva miliony embryí.

Z tohoto pohledu byly Edwardsovy pokusy kritizovány již dlouho předtím, než se narodila Louisa Brownová, první dítě „ze zkumavky“. Odborníci na etiku a embryologii zároveň mnohokrát upozorňovali, že metoda IVF ve skutečnosti neřeší neplodnost jako takovou, ale pouze ji obchází. A že navíc přinesla i možnost, jak vyhledávat a zabíjet postižené děti v embryonálním stadiu. To odsuzovaly zvláště organizace chránící lidský život od početí, které metodu IVF od počátku označovaly za protipřirozenou a nehumánní. Britský vědec však vytrvale tuto kritiku odmítal a kontroval názorem, že nejdůležitější věcí na světě je mít dítě.

Aktuální reakce na udělení Nobelovy ceny profesoru Edwardsovi jsou proto tak rozdílné – vedle nadšených a smíšených i velmi rozpačité. Předseda Papežské akademie Ignacio Carrasco de Paula uvedl, že ačkoliv je nepochybné, že Robert Edwards otevřel novou a důležitou kapitolu v oblasti lidské reprodukce, zároveň nijak neposunul výzkum patologií vedoucích k neplodnosti. „Bez Edwardse by tu nebyly mrazáky plné embryí čekajících na přenesení do dělohy, nebo s větší pravděpodobností na to, že budou použity ve výzkumu, nebo že zahynou jen tak, ode všech zapomenuta,“ říká mons. Carrasco. Připomíná, že prof. Edwards vsadil vše na mimotělní oplodnění a připustil jeho komercionalizaci i obchod, jenž se přímo týká lidských bytostí.

Na extenzi virtuálního „práva na dítě“ upozorňuje také přednosta Ústavu pro histologii a embryologii 1. LF UK v Praze docent Petr Hach: „Tak jako máme v zákonu o zdraví lidu kodifikováno právo na zdraví, tak dnes mají lidé pocit, že mají právo na dítě… Medicína může, tak ať medicína zařídí. Chci dítě, tedy mám právo na dítě.“ Přitom problém neplodnosti u žen může souviset i s předchozím užíváním hormonální antikoncepce, tedy s vědomým bráněním početí manipulací s hormony. „Navíc se tady usilovně mlčí ještě o jednom riziku, a to eugenickém. Onen manipulátor s pohlavními buňkami rozhoduje nad každým z mnoha oplodněných vajíček, kdo smí žít a kdo ne,“ připomíná v rozhovoru pro LN docent Hach.

Běžné používání metody IVF samozřejmě také vzbuzuje dojem, že něco, co je z principu nenárokovatelné, si lze koupit. Dnes se umělé oplodnění stává do značné míry lukrativním byznysem, který těží z nenaplněné touhy po dítěti. Ale praktické zkušenosti neplodných párů s touto metodou nejsou jen pozitivní. Dosvědčuje to např. zkušenost dvaatřicetileté české herečky M. S. (celé jméno z etických důvodů neuvádíme), která podstoupila celé martyrium umělého oplodnění bezvýsledně. „Zamlklý potrat. Dítě zemře, vzdá to, ale tělo, přesvědčené hormonální masáží o svém těhotenství, ho nevypudí. Byl to šok. Strašná bolest, nic, prázdno,“ říká o konci své „gravidity“ v 10. týdnu M. S.

Zdá se, že etická rizika násilných zásahů do přirozených procesů konečně začínají chápat i politici. Právě před týdnem Parlamentní shromáždění Rady Evropy odhlasovalo dokument, který zamítl přijetí kontroverzní rezoluce ohrožující uplatnění výhrady svědomí. Rezoluce předložená před delší dobou britskou socialistickou (a propotratovou) europoslankyní Christine McCafferty měla odstranit záruky svobody svědomí pro občany zemí EU a požadovala i vytvoření jakési černé listiny lidí, kteří výhradu svědomí ve své zemi uplatňují. Podle dokumentu schváleného minulý týden naopak nesmí být žádná osoba nebo instituce nucena či diskriminována pro odmítavý postoj k vykonávání potratů, eutanazie nebo jiného jednání, jež vede k usmrcení člověka. Parlamentní shromáždění v novém dokumentu výslovně vyzývá členské státy EU, aby upravily podmínky zdravotní péče v souladu s právem na výhradu svědomí.

Takže na jedné straně hold vědě (imitující Stvořitele a pána nad životem i smrtí) a na druhé uznání významu svědomí (coby nepotlačitelné lidské svobody volby mezi dobrem a zlem). Neboli docela zajímavý paradox.

  • Robert Edwards autor: AP Photo, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1995/199442.jpg
  • Nobelova cena autor: ČT, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/450/44931.jpg
  • Umělé oplodnění autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1708/170787.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...